Kostel svatého Mikuláše (Vinec)
Římskokatolický filiální[1] kostel svatého Mikuláše ve Vinci je románská[2] sakrální stavba stojící při jihozápadním okraji Mladé Boleslavi, ve Vinci. Tato svatyně dala jméno tzv. vinecké skupině kostelů, pro kterou je typické tvarové bohatství architektonických článků. Patří k nejcennějším památkám české románské architektury.[3] Kostel je od roku 1965 chráněn jako kulturní památka České republiky[4] a od roku 2008 také jako národní kulturní památka ČR.[5] HistorieJedná se o románský tribunový kostel datovaný přibližně do roku 1240.[2][6] Jedná se o nejstarší fungující a razantně nepřestavěnou sakrální stavbu v Mladé Boleslavi a nejbližším okolí.[3] ArchitekturaJedná se o čtvercovou stavbu z tesaných kvádrů. Má polygonální apsidu a bedněnou vížku.[3] Kostel je krytý stanovou střechou.[2] Stěny lodě na trnoži jsou členěny typickými románskými lizénami s obloučkovým vlysem.[3] Na rozích chóru jsou polosloupky s drápky na patkách a se zdobenými hlavicemi a lizény zdobící chór jsou nahoře spojené obloučkovým vlysem, nad ním je zubořez a římsa lemovaná palmetami. Ve zdi chóru se zachovala tři půlkruhově zakončená obdélná (střílnová[3]) okna se zdobeným ostěním. Podobný charakter mají okna na severní a jižní straně lodi. Na jihu je ještě jedno drobné okénko, které osvětluje schodiště v síle zdi vedoucí na tribunu uvnitř kostela.[6] Bohatě je ozdoben i portál na severní straně.[3] Prostor okolo něj je vymezen ze stran lizénami a nahoře, stejně jako na chóru, obloučkovým vlysem se zubořezem a římsou, která je lemovaná palmetami a zvířecími maskami. Nad římsou je čtyřlístkové okno, které osvětluje tribunu. Portál samotný vyrůstá z trnože, na které dosedá ostění portálu se zapuštěnými polosloupky do pravoúhlých ústupků, nad nimi je římsa a archivolty se zapuštěnými pruty. Hlavice sloupků jsou ozdobeny ornamentem z geometrických a rostlinných motivů. Dva představené sloupky s šikmo karnelovými sloupky mají hlavice ozdobené reliéfy orlů.[6] V tympanonu je primitivní reliéf krucifixu[3] a dvě ležící postavy.[2] Uvnitř je plochý dřevěný strop.[3] Loď je z poloviny vyplněna emporou, která je přístupná z přízemí schodištěm v síle jižní stěny lodi. Od ní je empora (tribuna) oddělena plnou stěnou, která je otevřena bohatě profilovaným obloukem s obloučkovým vlysem a sdruženými okénky[2] po stranách. Dříve tu byla také křížová klenba, kterou nesly polosloupy v koutech tribuny a uprostřed západní zdi.[6] Empora spočívá na pilíři a je podklenuta dvěma kříži s konzolami a pasy spočívajícími na přízedních[2] zdobených polosloupech. V koutech chóru (apsidě) jsou sloupky s drápky, nahoře spojené římsou. Půlkruhově zakončený[6] triumfální oblouk[2] je zvýrazněn polosloupy, jejichž hlavice jsou ozdobené rostlinnými[6] rozvilinami. Na dřících je řeménkový ornament.[2] ZařízeníZařízení je pseudoslohové z roku 1886, kdy byl kostel restaurován v puristickém stylu.[2] Na poloplackové klenbě apsidy se nacházejí nástropní malby.[3] OdkazyReference
Související článkyExterní odkazy
|