|
Krokodýl štítnatý
Krokodýl štítnatý, též krokodil štítnatý (Mecistops cataphractus)[2] je druh krokodýla z čeledi krokodýlovití (Crocodylidae). Dříve byl řazen do rodu Crocodylus, dle nových studií DNA patří do monotypického rodu Mecistops.[3] V roce 2013 byly objeveny dva možné poddruhy či samostatné druhy na základě morfologických a genetických rozdílů.[4] Dle Mezinárodního svazu ochrany přírody se jedná o kriticky ohrožený druh. Řadí se mezi nejméně známé krokodýly světa.[5] VýskytKrokodýl štítnatý se vyskytuje v Africe, konkrétně v její střední a západní části.[6] Lze ho nalézt na území mezi Senegalem na západě, Tanzanií na východě, Mali, Mauritánií a Čadem na severu a Zambií a Angolou na jihu.[7] K životu dává přednost mělkým vodním plochám v okolí deštných lesů, preferuje především rychle tekoucí toky.[5] Žije převážně ve sladké vodě, někdy ho lze však potkat i ve vodě brakické. Obyčejně plave ponořen těsně pod hladinou.[7] PopisKrokodýl štítnatý je malý až středně velký krokodýl.[7] Obvykle měří 2,5 m, největší exempláře jsou dlouhé až 4,2 m, avšak takto velcí jedinci jsou výjimkou.[6] Samci jsou větší než samice; ostatně pohlavní dimorfismus je vyvinut u všech krokodýlů.[7] Kůže dospělců má žlutohnědé zbarvení s velkými černými skvrnami, hlava je olivová s hnědými skvrnami. Mláďata jsou zelenošedá.[5] Druhové jméno cataphractus poukazuje na šest řad šupin na zádech a v překladu znamená „oděný v brnění”.[5] Charakteristickým rysem tohoto druhu je štíhlý čenich, vysoko na něm jsou umístěny nosní dírky.[7] Má extrémně silný stisk čelistí, v případě vypadnutí zubu mu naroste nový.[7] ChováníSamci tohoto druhu jsou velice teritoriální a své území si hlídají před cizími samci. Vetřelce se obvykle snaží zastrašit vynořováním z vody a vystavováním těla, často také dochází k boji. Dominantní samec má právo pářit se se všemi samicemi v jeho území. Rozmnožování probíhá od ledna do července na začátku období dešťů. Pářící rituál probíhá tak, že samec se samicí začnou společně plavat okolo sebe a navzájem se dotýkat, samice někdy vybízí samce, aby ji pronásledoval. Poté dojde k páření. Dva až tři měsíce po kopulaci[7] samice naklade asi 20 poměrně velkých vajec (vejce je zhruba 8 cm dlouhé a 5 cm široké[7]) do předem vyhrabané jamky ve břehu,[6] na kterou poté navrší hromadu bahna a vegetace.[7] Hnízda mohou měřit na výšku až 80 cm a na délku až 2 m. Nacházejí se obvykle ve stinných místech blízko vody.[5] Zhruba po 100 dnech se z vajec vyklubou mladí krokodýli[6] a přivolají cvrlikáním matku, která hnízdo rozhrabe a začne pomáhat mláďatům do vody.[5][6] Pohlavní dospělosti krokodýli štítnatí dosáhnou po 10 až 15 letech, v zajetí se dožívají 32 až 38 let. Délka života ve volné přírodě není známa.[7] Potrava krokodýlů štítnatých se skládá především z ryb a jiných vodních živočichů,[6] například žab nebo krabů.[5] Velcí jedinci loví i savce, kteří se přišli napít, například kančily vodní (Hyemoschus aquaticus).[7] Oči a nosní dírky mají krokodýlové umístěny vysoko na hlavě, což jim umožňuje vyčkávat téměř ponořeni pod vodou a pozorovat kořist.[7] Díky štíhlému tělu se mohou rychle pohybovat vodou a do tlamy lapit rybu na otevřené vodě, nebo také potravu hledat v úkrytech mezi kořeny spadlých stromů.[5] OhroženíDle Mezinárodního svazu ochrany přírody patřil do roku 1996 krokodýl štítnatý mezi druhy, o kterých chybí údaje. Poté, co byla shromážděna potřebná data, byl přeřazen mezi kriticky ohrožené druhy. Obě populace (v západní a střední Africe) jsou od sebe oddělené, především v západní Africe pak vysoce fragmentované a vystavené sílícímu tlaku ze strany rozpínající se lidské populace, spojeným s dalším úbytkem přirozeného prostředí. Na tyto problémy se nabaluje omezený lov pro maso a rybolov, který způsobuje úbytek kořisti krokodýlů, a také občasné zabíjení krokodýlů omylem chycených v rybářských sítích. Lov pro kůži již v oblasti střední a západní Afriky upadl kvůli poklesu početnosti krokodýlů. Krokodýl štítnatý je zapsán na seznam CITES I.[4] V současné době existuje snaha o obnovení zredukovaných populací a umělý odchov pro potřeby repatriace. Za lokalitu vhodnou pro repatriaci bylo zvoleno Pobřeží slonoviny a další chráněné oblasti na území západoafrických zemí. Tento záchranný program úzce spolupracuje s národním parkem na území Pobřeží slonoviny, který má zajistit přežití a ochranu nově sem dovezených jedinců. Důležitá je také práce s místními komunitami. Je nutné vzdělávat místní obyvatelé, aby lépe chápali probíhající snahy o záchranu tohoto druhu [8] Dospělí jedinci krokodýlů štítnatých nemají přirozené nepřátele, vejce a mláďata ohrožují například vydry skvrnité (Lutra maculicollis) nebo levharti (Panthera pardus). Čerstvě vylíhnutá mláďata se také mohou stát obětí dospělých krokodýlů štítnatých.[7] Poddruhy
GalerieOdkazyReference
Literatura
Externí odkazy
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||
.jpg)
