Share to: share facebook share twitter share wa share telegram print page

 

Lokomotiva T 201.9

Lokotraktor Crochat 22 L 2 N
Lokomotiva T 201.9001, ZMŽ Zubrnice 2017
Lokomotiva T 201.9001, ZMŽ Zubrnice 2017
výrobní typCrochat 22 L 2 N
francouzská armádalocotracteur ALVF-Crochat
Cukrovar NymburkT 201.9001
administrativní ozn. po roce 1988796 401‑8
Základní údaje
VýrobceHenry Crochat Paříž, CFAH Saint-Chamond, Schneider Le Creusot
Výroba v letech1916 - 1918
Počet vyrobených kusů170
Provozovatelle Ministère de la Guerre RF (1916–40); Cukrovar Nymburk (1928–1997)
Typ spřáhlašroubovka + trubkové nárazníky
Hmotnost a rozměry
Hmotnost ve službě22 000 kg
Adhezní hmotnost22 000 kg
Délka přes nárazníky7 900 mm
Výška skříně od TK3 925 mm
Šířka2 250 mm
Minimální poloměr
projížděných oblouků
80 m
Rozchod1 435 mm
Celkový rozvor3 400 mm
Parametry pohonu
Uspořádání pojezduB₀ be
Hodinový výkonca. 100 k ~ 74 kW
Maximální tažná síla4 500 kg při 3,6 km/h ~ 44 kN; 1 500 kg při 12 km/h ~ 15 kN
Konstrukční rychlost3,6 - 5,75 - 8 - 12 km/h
Maximální povolená rychlost12 km/h
Typ spalovacího motoruzážehový
Druh palivapetrolej
Jmenovitý výkon spalovacího motoru120 k, ~ 114 kW
Jmenovité otáčky spalovacího motoru1200 ot/min
Počet válců4
Přenos výkonuel.ss, dynamo
Počet a výkon trakčních motorů2× 37 kW
Regulace výkonu4° převodovka, stupně 3,6 - 5,75 - 8 - 12 km/h
Průměr hnacích dvojkolí1 150 mm
Jak číst infobox Vysvětlivky pojmů v infoboxu.

Lokomotiva T 201.9 je posunovací lokomotiva vyrobená v roce 1916 firmou Crochat pro potřeby francouzské armády. Roku 1928 byla prodána do cukrovaru v Nymburce, kde sloužila až do jeho uzavření v 90. letech.

Vznik a výroba

Už během prvních bojových operací I. světové války se ukázalo, že kouřící parní lokomotiva s natlakovaným kotlem je pro nepřítele snadno zaměřitelným a zranitelným cílem, že provozování stroje s hořícím ohněm pro manipulaci s municí je značně rizikové a pro kouřspotřebu kyslíku ho nelze použít v uzavřených, špatně větraných prostorách. Vojenské dráhy se tak poohlížely po vhodnějším principu pohonu kolejového vozidla.

Takové lokomotivy vyvinuly ve Francii Ateliers de constructions de locomotives Henryho Crochata.[pozn. 1][1] Motorové petrolej-elektrické lokotraktory Crochartovy konstrukce na objednávku francouzského ministerstva války vyráběly v licenci i společnosti Saint-Chamond,[pozn. 2] Schneider et Cie a další.[2] Celkem tak v letech 1916–1918 vzniklo 515 strojů tří typů: pro normální rozchod dvounápravový 22 L 2 N, větší čtyřnápravový 44 L 4 N, a typ 14 L 4 60 pro rozchod 600 mm.[1]

Typu 22 L 2 N bylo vyrobeno až 170 ks[pozn. 3], z nich armáda převzala 130 ks, zbylé pak získaly Společnost severní dráhy (la Compagnie des Chemins de Fer du Nord) a Pařížská plynárenská společnost (la Compagnie du Gaz de Paris).[1][3]

Technické provedení

Lokotraktor 22 L 2 N byl kapotový, s věžovou kabinou strojvůdce uprostřed. Nápravy byly vedeny rozsochami a odpruženy listovými pružinami. Osazen byl čtyřválcovým zážehovým motorem na petrolej o výkonu asi 120 koní, spřaženým s kompaudním dynamem Crochat 500 V/160 A.[4] Každá z obou náprav byla přes dvourychlostními redukční převod s čelním ozubením (poměr 1/16,2) poháněna vlastním trakčním motorem Thompson-Houston,[5] zavěšeným v pojezdu. Mechanická převodovka poskytovala jízdní charakteristiku ve čtyřech stupních, kdy při rychlosti 3,6 km (I.°) stroj vyvinul 4,5 t tažné síly na obvodu kol, 3 t při 5,75 km (II.°), 2,25 t při 8 km (III.°), a 1,5 t při 12 km (IV.°). Maximální hmotnost posunovaného dílu byla 250 t.[4][3]

Hmotnost lokomotivy byla 22 t (s opancéřováním až 24 t).[4] Brzda byla pouze ruční (u T201.9001 bylo dosazeno průběžné potrubí tlakové brzdy).

Provoz

Lokotraktor ALVF (Crochat 22L2N, 1916), 100 let od své výroby. Železniční muzeum Mylhúzy, Francie 2016

Lokotraktory byly určeny pro manévrování s těžkými železničními děly (d'artillerie lourde sur voie ferrée - ALVF), pro posun na vojenských vlečkách za bojovými liniemi, v muničních skladech a v pevnostních objektech.[4]

Po skončení 1. světové války se část vojenského materiálu stala přebytečnou a v letech 1919-1922 byla odprodávána civilním zájemcům. Jeden ze strojů 22 L 2 N se tak roku 1928 dostal na vlečku nymburského cukrovaru, kde s pozdějším označením T 201.9001 s úpravami sloužil až do roku 1997.[3]

Zbylé lokotraktory francouzské armády zůstaly ve službě až do druhé světové války, když dělostřelecké normálie stále předurčovaly použití typu 22 L 2 N pro manipulaci s mobilními děly ALVF. Několik exemplářů ukořistěných v roce 1940 německý wehrmacht ještě využil,[4] z nich některé byly ke konci války zavlečeny dále na východ.

Zachované lokomotivy

Odkazy

Poznámky

  1. Henry Crochat byl francouzský inženýr a podnikatel. Jeho firma Ateliers de constructions de locomotives Henry Crochat („Dílny pro stavbu lokomotiv...“) byla v letech 1899-1926 průkopníkem v použití elektrického přenosu výkonu v kolejových vozidlech
  2. Compagnie des Forges et Aciéries de la Marine et d'Homécourt („Společnost námořních kováren a oceláren a společnosti z Homécourtu"), společnost s měnícími se názvy, známá též jako FAMH nebo Saint Chamond podle sídla svého ústředí, byla v letech 1854 až 1970 těžařským, hutním, ocelářským, zbrojním a strojírenským koncernem s desítkami závodů po celé Francii
  3. různá čísla v různých pramenech
  4. Lokotraktor T 201.9001 s rokem výroby 1916 je asi nejstarší zachovanou motorovou lokomotivou v Česku, starší, než většina našich historických muzeálních parních lokomotiv ...

Reference

  1. a b c Locomotives Henry Crochat, Paris. rail.lu [online]. [cit. 2025-01-23]. Dostupné online. 
  2. a b T 201.9001, Crochat typ 22 L 2N – Železniční poklady [online]. [cit. 2025-01-23]. Dostupné online. 
  3. a b c d T201.9001. Zubrnická železnice [online]. [cit. 2025-01-23]. Dostupné online. 
  4. a b c d e Ligne Maginot - Locotracteurs pétrole-électriques Crochat 22L2N et 44L4N. wikimaginot.eu [online]. [cit. 2025-01-23]. Dostupné online. 
  5. Crochat.fr : une locomotive survivante. crochat.fr [online]. [cit. 2025-01-23]. Dostupné online. 

Literatura

ARMAND, Louis. Histoire des chemins de fer en France. [s.l.]: Les presses modernes, 1963. 416 s.

Související články

Externí odkazy

Prefix: a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9

Portal di Ensiklopedia Dunia

Kembali kehalaman sebelumnya