Lom Kační
Lom Kační je málo známý[1] lom nacházející se na naučné stezce na začátku Prokopského údolí v Praze. PopisStěna opuštěného lomu odkrývá čedičový výron (žílu) v usazených horninách (jako další z pozůstatků pravěké podmořské sopky).[1] Žíla je tvořena vulkanickou horninou nazývanou basalt (diabas) a do nezpevněných usazenin na dně prvohorního silurského moře pronikla v době před asi 425 miliony let a to v přímé souvislosti se vznikem podmořské sopky.[2] (Ta se nacházela mezi dnešními Butovicemi a Řeporyjemi.[2]) Nad touto žílou (v nadloží tj. v nejvyšší části lomu) jsou obnaženy břidlice a vápence tzv. motolského souvrství.[2] Tyto vrstvy obsahovaly mnoho zkamenělin, jež bylo možno nacházet v době, kdy se ještě v lomu těžilo.[2] Trochu výše nad lomem se cesta (s naučnou stezkou) do vrchu mírně ohýbá a zde se nacházejí poněkud mladší vrstvy tzv. kopaninského souvrství.[2] Z tohoto naleziště bylo popsáno mnoho druhů zkamenělin: zejména hlavonožců, plžů a mlžů.[2] A právě jeden z těchto zkamenělých mlžů silurského moře (nalezený ve spodních polohách kopaninského souvrství) byl pojmenován podle obce Butovice jménem Butovicella migrans (Barrande).[1][2][pozn. 1] V břidlicích z lomu Kační byl nalezen i graptolit Monograptus flemmingii.[2] Sběr zkamenělin je povolen jen v kamenné suti u paty stěny lomu, která obsahuje kameny z motolského a kopaninského souvrství.[4] VegetaceNa okrajích lomu Kační je uchován původní tvar terénu.[2] Na skalkách zde se nacházejících roste původní ekosystém skalní stepi, který je přizpůsoben životním podmínkám na povrchu skalního podkladu: nedostatku vlhkosti a velkému kolísání denních teplot.[2] Zde je možno nalézt vzácný a silně ohrožený glaciální relikt – česnek tuhý (Allium strictum Schrader[5])[2] Méně strmé svahy lomu byly původně zarostlé listnatým lesem (dub, habr, javor, lípa), ale v průběhu let byly odlesněny a přeměněny na pastviny.[2] Od počátku 20. století se zde provádělo namátkové zalesňování jehličnany (borovice černá, modřín, smrk).[2] Listnaté dřeviny samovolně zarůstají postupně křovité patro lesa a řízené lidské zásahy do druhového složení stromů v této oblasti směřují opět k listnatým druhům.[2] Galerie
OdkazyPoznámkyReference
Související článkyExterní odkazy
|