Lomenice

Lomenice je v lidové architektuře podle typu střechy trojúhelníkový nebo lichoběžníkový prkenný štít. Prkna jsou skládána do různých obrazců a spáry kryty lištami, někdy ozdobně vyřezávanými. V dolní části bývá zakončena malou stříškou zvanou podlomenice, nahoře pak může být zakončena kabřincem či záklopovým prknem (v případě polovalbové střechy), po stranách bývají tzv. okřídlí.^[1]

Uprostřed lomenice se někdy umisťovalo vodorovné prkno např. se zbožnou průpovědí. Někdy byl v horní části zavěšen obrázek světce.

Nejstarším a také velmi rozšířeným způsobem je svislé kladení prken. Další možností je jejich skládání šikmo ke střední ose štítu: prkna jdou buď rovnoběžně s rovinou střechy, pak hovoříme o tzv. střechovitém skládání, nebo naopak kolmo k rovině střechy, pak se jedná o skládání klasovité.^[2]

• 
  svislé skládání lomenice
• 
  střechovité skládání lomenice
• 
  kombinace svislého a klasovitého skládání
• 
  bohatě skládaná lomenice - kombinace stylů
• 
  bohatě skládaná lomenice - kombinace stylů

Střechovité skládání se typicky vyskytuje ve středních a jižních Čechách, na západní Moravě a na Slovensku. Klasovité skládání naopak převládá v Polabí, v severních Čechách, v Orlických horách, v Podkrkonoší a na Českomoravské vysočině.^[2]

Další formy lomenic vznikly kombinací těchto způsobů kladení prken. Bohatě skládané lomenice měly nejprve významné budovy (rychty, kovárny...), poté i menší obytné domy. V některých oblastech (severovýchodní a východní Čechy, východní Morava) byly lomenice zdobeny i malbou, a to především květinovou výzdobou.^[2]

• Slovníkové heslo lomenice ve Wikislovníku