Majungasaurus

Majungasaurus; Stratigrafický výskyt: Svrchní křída
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Podkmen	obratlovci (Vertebrata);
Třída	plazi (Sauropsida);
Nadřád	dinosauři (Dinosauria);
Řád	plazopánví (Saurischia);
Podřád	teropodi (Theropoda);
Infrařád	Ceratosauria;
Čeleď	Abelisauridae;
Podčeleď	Majungasaurinae;
Rod	Majungasaurus;
Binomické jméno
	Majungasaurus crenatissimus; Lavocat, 1955
Synonyma
	Majungatholus atopus;
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Majungasaurus („Ještěr z Majungy“) byl rod poměrně velkého teropodního dinosaura z čeledi Abelisauridae. Žil v období svrchní křídy na území dnešního Madagaskaru (souvrství Maevarano).

Popis

Majungasaurus mohl být kanibalistickým druhem teropoda (podle fosilních objevů požíral snad i členy svého vlastního druhu).^[1] Zajímavostí jsou i dutiny v obratlech, které napovídají existenci vzdušných vaků u tohoto dinosaura (znak shodný s dnešními ptáky). Neznamená to však, že by byl předkem ptáků. Ti se vyvinuli již mnohem dříve. Majungasaurus podle novějších výzkumů rostl velmi pomalu, k dosažení plné velikosti potřeboval údajně nejméně 20 let.^[2]

Výzkum, publikovaný na podzim roku 2019 ukázal, že těmto teropodům rostly zuby velmi rychle a také se velmi rychle obnovovaly. Majungasaurům se dentice obměnila asi 2 - 13krát rychleji než ostatním známým teropodům. Pravděpodobně se jednalo o adaptaci na lov velké kořisti a s ním související mechanickou zátěž zubů.^[3]

Popis velmi dobře dochované fosilní kostry majungasaura z roku 2020 odhalil množství paleopatologií (původních zranění a deformací, které se dochovaly ve fosilním stavu) na kostech tohoto teropoda. Objeveny byly například stopy infekce na kostech lebky, septická artritida na kostech levé přední končetiny, vyhojené zlomeniny žeber nebo zhojené stopy po kousnutí na krčních obratlech.^[4]

V kostech majungasaura byly identifikovány četné dutiny (kosti byly do značné míry pneumatizované), což dokládá někdejší přítomnost vzdušných vaků a velmi výkonné dýchací soustavy, typické dnes pro ptáky.^[5]

Majungasaurus vs. Majungatholus

Holotyp rodu Majungasaurus je znám z nekompletní čelisti a několika zubů. Nicméně v roce 1979 byl ze stejné lokality popsán dravec (původně však popsán jako ptakopánvý pachycefalosaurid), který dostal binomické jméno Majungatholus atopus. Pozdější studie jeho fosílií však prokázaly, že Majungasaurus crenatissimus a Majungatholus atopus jsou identická zvířata, tudíž Majungatholus je dnes mladším synonymem rodu Majungasaurus, který byl popsán o 24 let dříve.

Rozměry

Majungasaurus byl poměrně velkým abelisauridním teropodem, dosahujícím délky kolem 6 metrů a hmotnosti asi 750 kilogramů.^[6] Podle jiných odhadů byl však tento teropod podstatně mohutnější a dosahoval délky 9 metrů^[7] a hmotnosti až kolem 1690 kilogramů.^[8]

Odkazy

Reference

↑ SOCHA, Vladimír (2021). Dinosauři – rekordy a zajímavosti. Nakladatelství Kazda, Brno. ISBN 978-80-7670-033-8 (str. 163)
↑ https://www.livescience.com/56897-slow-growing-theropod-dinosaur.html
↑ https://www.sciencedaily.com/releases/2019/11/191127161233.htm
↑ Samuel B. Gutherz, Joseph R. Groenke, Joseph J. W. Sertich, Sara H. Burch & Patrick M. O’Connor (2020). Paleopathology in a nearly complete skeleton of Majungasaurus crenatissimus (Theropoda: Abelisauridae). Cretaceous Research Article, 104553. doi: https://doi.org/10.1016/j.cretres.2020.104553
↑ Tito Aureliano, Waltécio Almeida, Masinissa Rasaona & Aline M. Ghilardi (2024). The evolution of the air sac system in theropod dinosaurs: Evidence from the Upper Cretaceous of Madagascar. Journal of Anatomy (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1111/joa.14113
↑ Paul, G. S. (2010). The Princeton Field Guide to Dinosaurs. Princeton University Press, str. 80 (anglicky)
↑ Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.
↑ Nicolás E. Campione, David C. Evans, Caleb M. Brown, Matthew T. Carrano (2014). Body mass estimation in non-avian bipeds using a theoretical conversion to quadruped stylopodial proportions. Methods in Ecology and Evolution. doi: 10.1111/2041-210X.12226 Archivováno 26. 5. 2020 na Wayback Machine.

Literatura

Lavocat, R. (1955). Sur une portion de mandibule de Théropode provenant du Crétacé supérieur de Madagascar. Bull. Mus. Hist. Nat. Paris. 27: 256-259.
Sampson, S. D., Krause, D. W., Dodson, P. and Forster, C. A. (1996). The premaxilla of Majungasaurus (Dinosauria; Theropoda), with implications for Gondwanan palaeobiogeography. Journal of Vertebrate Paleontology. 16: 601-605.
Sampson, S., Witmer, L., Forster, C., Krause, D., O’Connor, P., Dodson, P. and Ravoavy, F. (1998). Predatory dinosaur remains from Madagascar: Implications for the Cretaceous Biogeography of Gondwana. Science. 280: 1048-1051.
Sues, H., and Taquet, P. (1979). A pachycephalosaurid dinosaur from Madagascar and a Laurasia-Gondwanaland connection in the Cretaceous. Nature. 279 (5714): 633-635.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Majungasaurus na Wikimedia Commons
Informace na webu Prehistoric Wildlife (anglicky)
Profil na databázi Fossilworks Archivováno 20. 7. 2020 na Wayback Machine. (anglicky)

[1] SOCHA, Vladimír (2021). Dinosauři – rekordy a zajímavosti. Nakladatelství Kazda, Brno. ISBN 978-80-7670-033-8 (str. 163)

[2] ttps://www.livescience.com/56897-slow-growing-theropod-dinosaur.html

[3] ttps://www.sciencedaily.com/releases/2019/11/191127161233.htm

[4] Samuel B. Gutherz, Joseph R. Groenke, Joseph J. W. Sertich, Sara H. Burch & Patrick M. O’Connor (2020). Paleopathology in a nearly complete skeleton of Majungasaurus crenatissimus (Theropoda: Abelisauridae). Cretaceous Research Article, 104553. doi: https://doi.org/10.1016/j.cretres.2020.104553

[5] Tito Aureliano, Waltécio Almeida, Masinissa Rasaona & Aline M. Ghilardi (2024). The evolution of the air sac system in theropod dinosaurs: Evidence from the Upper Cretaceous of Madagascar. Journal of Anatomy (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1111/joa.14113

[6] Paul, G. S. (2010). The Princeton Field Guide to Dinosaurs. Princeton University Press, str. 80 (anglicky)

[7] Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.

[8] Nicolás E. Campione, David C. Evans, Caleb M. Brown, Matthew T. Carrano (2014). Body mass estimation in non-avian bipeds using a theoretical conversion to quadruped stylopodial proportions. Methods in Ecology and Evolution. doi: 10.1111/2041-210X.12226 Archivováno 26. 5. 2020 na Wayback Machine.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]