Makak munzala
Makak munzala (Macaca munzala) nebo makak arunáčalský je úzkonosá opice z čeledi kočkodanovití (Cercopithecidae) a rodu makak (Macaca). Druh objevil a popsal biolog Anindya Sinha s kolektivem roku 2004 a dle Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN) je ohrožený. VýskytMakak munzala se vyskytuje v oblasti Arunáčalpradéš na severovýchodě Indie. Areál výskytu by mohl zasahovat i do přilehlých oblastí v Tibetu a Bhútánu, v roce 2012 však ještě výskyt na těchto územích nebyl potvrzen. Přirozenou východní hranici tvoří řeka Brahmaputra, jež zamezuje křížení s příbuznými druhy.[2] K životu dává makak munzala přednost lesům v nadmořské výšce 2000–3500 m n. m.[3] Den tráví na zemi i na stromech, na zem slézá v případě hledání potravy.[2] Popis a chováníMakak munzala měří průměrně 82,4 cm, hmotnost se odhaduje na 15 kg, přičemž tyto údaje jsou pouze orientační, vytvořené měřením jednoho samce lapeného do pasti.[2] Očekává se, že samice budou menší, samci mají navíc mohutnější lebku a větší špičáky; u těchto makaků je vyvinut pohlavní dimorfismus. Srst je dlouhá a hustá, má tmavohnědé zbarvení, které bývá světlejší na končetinách a horní části těla. Na žlutém čele tvoří typický vír.[2] Makakové munzala jsou býložraví, potravu tvoří především listy, někdy však mohou lovit drobné bezobratlé. V létě tráví hledáním potravy 29–51 % času, v zimě i více. Skupinu tvoří 5–60 opic složených z vedoucího samce, samic, dospívajících a mláďat. Jde o společenská zvířata s vyvinutou sociální hierarchií. Informace o rozmnožování jsou jen málo probádány. Délka březosti činí nejspíše 150–190 dnů a samice rodí jedno mládě. Nízký poměr mláďat k dospělcům naznačuje, že se makak munzala nerozmnožuje každoročně. Také délka života těchto opic není detailně známá, očekává se, že se dožívají 20–30 let ve volné přírodě, v zajetí 30–40 let.[2] OhroženíMakak munzala je dle Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN) ohroženým druhem.[4] Nebezpečí představuje především zabíjení těchto opic, a to buď jako odvetné opatření kvůli škodám na úrodě, anebo pro maso. Ničení přirozeného prostředí není zatím v oblastech výskytu této opice příliš rozvinuto.[4] Vzhledem k tomu, že byl druh popsán teprve nedávno, nebyl zařazen do seznamu zvířat chráněných indickým zákonem o ochraně divokých zvířat z roku 1972, je již ale uveden v druhém dodatku Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin (CITES).[4] Není známo, zda se opice vyskytuje v některých chráněných oblastech, možný je nepotvrzený výskyt v Národním parku Mouling.[4] OdkazyReference
Externí odkazy
|