Malín

Malín
Kostel sv. Štěpána
Lokalita
Charakter	velká vesnice
Obec	Kutná Hora
Okres	Kutná Hora
Kraj	Středočeský kraj
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°57′56″ s. š., 15°18′4″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	991 (2021)[1]
Katastrální území	Malín (1,77 km²)
PSČ	284 01 284 05
Počet domů	323 (2011)[2]
Malín
Další údaje
Web	www.malin-kh.cz
Kód části obce	78026
Kód k. ú.	678023
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vesnice Malín (německy Malin) se nachází 3 km severovýchodně od Kutné Hory a od roku 1961 je její součástí. Na katastrální území Malín zasahuje i další místní část Kutné Hory, Sedlec. Malín se proslavil hlavně slavným malínským křenem.^[3]

Jméno Malín je nejspíš odvozeno od slova malina nebo malý.

Malín byl založen kolem 10. století na místě bývalých staroslovanských, germánských a keltských osad.^[zdroj⁠?!] V 10. století zde stávalo přemyslovské malínské hradiště spravované Slavníkovci, kteří ve zdejší mincovně razili již kolem roku 985 stříbrné mince zvané denáry.^[4]

U Malína se rozprchlo vojsko Oldřicha Brněnského, který chtěl uplatnit svá nástupnická práva proti Bořivojovi II. Za vlády Lucemburků přešel Malín do správy Sedleckého kláštera. Za třicetileté války byl Malín několikrát vydrancován procházejícími vojsky.

• Josef Množislav Bačkora (1803–1876), učitel, spisovatel a překladatel
• Štěpán Bačkora (1813–1887), učitel a spisovatel, bratr Josefa Množislava Bačkory
• Bohuslav Bílejovský (1480–1555), starokališnický kněz a kronikář
• Josef Lacina (též Kolda Malínský, 1850–1908), historik a spisovatel

• Kostel sv. Štěpána se zvonicí
• Kostel svatých apoštolů Jana a Pavla (původně kostel sv. Jana Křtitele)^[5]
• pozůstatky malínského hradiště
• socha svatého Jana Nepomuckého
• usedlosti čp. 8 a 66

• 
  Románský kostel sv. Štěpána ze 12. století s dřevěnou zvonicí a kostnicí
• 
  Od roku 1922 husitský kostel sv. apoštolů Jana a Pavla, původně kostel sv. Jana Křtitele z 10. století, za Josefa II. zrušený, jedna z nejstarších staveb na Kutnohorsku
• 
  Pohled na kostel sv. Jana a Pavla z jihu

Malín je dobře dopravně dostupný. Přímo vsí prochází silnice I. třídy I/2 a za severovýchodním okrajem vsi také silnice I/38, obě jsou poblíž propojené mimoúrovňovou křižovatkou.

Jihozápadní okraj katastrálního území tvoří železniční trať Kolín – Havlíčkův Brod s železniční stanicí Kutná Hora hlavní nádraží.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Malín na Wikimedia Commons
• Malín ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích
• Malín v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.