Maxmilián ze Schrattenbachu

Maxmilián ze Schrattenbachu
Rodový erb
Narození	1. srpna 1537
Úmrtí	19. července 1611 (ve věku 73 let)
Povolání	dvorní rada a voják
Choť	Anna z Grassweinu
Děti	Marie Alžběta ze Schrattenbachu[1] Jan Bedřich ze Schrattenbachu[1] Karel ze Schrattenbachu
Rodiče	Pankrác ze Schrattenbachu[1] a Alžběta Sauerová z Kosiaku[1]
Příbuzní	Jan Baltazar ze Schrattenbachu (bratr) Otto Bedřich z Harrachu[1], Karel Linhart VII. z Harrachu[1], Arnošt Vojtěch z Harrachu, František Albrecht z Harrachu, Maxmiliána z Harrachu, Alžběta Kateřina z Harrachu a Kateřina z Harrachu (vnoučata)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Maxmilián ze Schrattenbachu (německy celým jménem Maximilian Freiherr von Schrattenbach zu Heggenberg und Osterwitz, 1. srpna 1537 – 19. července 1611) byl rakouský šlechtic z rodu Schrattenbachů s původem ve Štýrsku. Byl radou a komorníkem arcivévody a vykonával úřad hejtmana a fictuma v Celje a od roku 1598 byl dědičným nejvyšším kráječem ve Štýrsku.

Narodil se jako syn Pankráce ze Schrattenbachu († 1559) a jeho manželky Alžběty Sauerové z Kosiaku († 1571), dcery Jošta Sauera z Kosiaku a Sybilly z Dürru. Měl bratra Jana Baltazara ze Schrattenbachu (1547–1618), který byl nejvyšším hofmistrem arcivévody a pozdějšího císaře Ferdinanda II. (1619–1637).

1. ledna 1568 se Maxmilián stal komorníkem a poradcem rakouského arcivévody Karla II. Štýrského, syna císaře Ferdinanda I.

V roce 1586 Maxmilián a jeho bratr Jan Baltazar byli jmenováni do funkce nejvyššího kráječe ve Štýrsku a v následujícím roce byli oba povýšeni do šlechtického stavu ve Vnitřních Rakousích a v roce 1598 z se stali svobodnými pány s predikátem z Heggenbergu a Osterwitz (zu Heggenberg und Osterwitz).

Maxmilián ze Schrattenbach-Heggenbergu zemřel ve věku 73 let dne 19. července 1611.

Maxmilián ze Schrattenbachu-Heggenbergu byl ženatý s Annou z Grasweinu († asi 1621), dcerou rytíře Viléma z Grasweinu a Heleny z Herbersteinu. Mají děti:

• Jan Bedřich ze Schrattenbachu († před rokem 1621), svobodný pán v Čechách, ženatý s Doroteou Sidonií z Eggu a Hungersbachu
• Marie Alžběta ze Schrattenbachu-Hagenbergu (15. února 1573 – 10. ledna 1653, Vídeň), provdaná 24. listopadu 1591 ve Štýrském Hradci za říšského hraběte Karla Linharta z Harrachu (1570–1628), vojenského poradce císaře Ferdinanda II. Mezi jejími dětmi byl např. kardinál a pražský arcibiskup Arnošt Vojtěch, genenrál Otto Bedřich, diplomat František Albrecht, či Alžběta Kateřina, která se stala manželkou Albrechta z Valdštejna
• Karel ze Schrattenbachu (1583 – 26. února 1612, Štýrský Hradec), hrabě v Rakousku, ženatý 29. května 1589 s Marií Renatou z Herbersteinu, dcerou svobodného pána Bernardina II. z Herbersteinu (1566–1624) a Marie Konstancie Fuggerové (1568–1594)

• Heinrich Höfflinger: Eine Chronik der Grafen Schrattenbach. In: Jahrbuch der K.K. heraldischen Gesellschaft Adler N. F. 23, 1913, S. 145–178
• Franz Menges: Schrattenbach, Freiherren a Grafen von. In: Neue Deutsche Biographie (NDB). Band 23, Duncker & Humblot, Berlín 2007, ISBN 978-3-428-11204-3, S. 520.
• Constantin von Wurzbach: Schrattenbach, das Grafenhaus, Genealogie. In: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. 31. Theil. Kaiserlich-königliche Hof-und Staatsdruckerei, Wien 1876, S. 267
• Leo van de Pas : Genealogics.org.
• Europaische Stammtafeln, od Wilhelma Karla, Prinz zu Isenburg, Vol. V, Tafel 30.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Максимилиан фон Шратенбах-Хегенберг na bulharské Wikipedii.