Univerzitní ligu načal v roce 1973 za tamní univerzitu Bowling Green State. V posledním roce působení v univerzitní lize CCHA se podařilo s týmem vyhrát soutěž, později byl zvolen hráčem roku. V roce 1976 byl nejprve draftován konkurenční ligou WHA, vybrán byl týmem New England Whalers v pátém kole z 50. místa. O měsíc později byl draftovánNHL v pátém kole celkově z 56. místa týmem St. Louis Blues. Tým New England Whalers přenesl práva na brankáře do týmu Cincinnati Stingers výměnou za Grega Carrolla a Bryana Maxwella. Na podzimu roku 1977 se připojil k týmu Cincinnati Stingers, ve kterém trávil dva roky. Po rozpuštění ligy WHA využil svých práv k týmu St. Louis Blues. V týmu se stal okamžitě brankářskou jedničkou, ve svých prvních dvou ročnících vychytal 65 vítězství. Za skvělé výkony byl v roce 1981 povolán ke Kanadské reprezentaci, v soutěži o Kanadský pohár byl jedničkou Kanady. Po sezoně 1980/81 byl nominován na trofeje Lester B. Pearson Award a Hart Memorial Trophy. Ze dvou trofejí vyhrál Lester B. Pearson Award, za jedním hlasem za ním zaostal jeden z nejlepších hokejistů všech dob Wayne Gretzky. Nakonec byl zvolen do prvního All-Star týmů a zahrál si v All-Star Game. Následující ročník nebyl zas tak úspěšný, v únoru1985 byl převezen do nemocnice. 21. února1985 do klubu Hartford Whalers za hráče Marka Johnsona a Grega Millena. V sezoně 1986/87 byl nejúspěšnějším brankářem co se týče ve vychytaných čistých kont. Sezonu 1988/89 se musel vypořádat s různými zranění, na jeho místo byl poslán čekatel Peter Sidorkiewicz. 6. března1990 byl vyměněn do Washington Capitals za Yvona Corriveaua. V týmu plnil roli náhradního brankáře. V roce 1992 utrpěl zranění páteře, což následovalo k jeho ukončení kariéry.
Trenérská kariéra
Od roku 1995 do roku 1998 byl asistent trenéra pro hokejové družstvo z Univerzity Michigan.
