|
Miroslav Masák
Miroslav Masák (* 23. května 1932 Úvaly) je architekt, vysokoškolský profesor a bývalý poradce prezidenta Václava Havla.[1] Miroslav Masák a Václav Havel se poprvé setkali v roce 1968, kdy Havel napsal úvodní slovo ke sborníku textů, které Masák editoval. Tento sborník se jmenoval Jak se žije naší mládeži a obsahoval texty různých autorů věnujících se otázkám mládeže a společnosti v tehdejším Československu. Po této spolupráci se Masák a Havel stali přáteli a dále spolupracovali v kulturní oblasti. ŽivotopisMiroslav Masák vystudoval v letech 1952–1958 Fakultu architektury a pozemního stavitelství ČVUT u profesora Josefa Kittricha). V letech 1958–1991 pracoval v libereckém projektovém ústavu (Stavoprojekt Liberec). V roce 1968 spoluzakládal Sdružení inženýrů a architektů v Liberci (SIAL), díky kterému mohl také založit a vést ve své době, ale i do dnes unikátní tzv. Školku – samostatný ateliér čerstvých absolventů – architektů. Po násilném ukončení pražského jara a s nástupem tzv. normalizace byl nucen své činnosti zanechat. Přesto dál pracoval v neoficiálních skupinách, které na bázi Školky fungovaly nejen v Liberci, ale také v Brně, Praze, Ústí nad Labem nebo Karlových Varech, kde nadále vychovával mladé architekty. V letech 1987–1989 působil jako člen skupiny Obecní dům a Otevřený dialog. Roku 1988 spoluzakládal nezávislé sdružení českých umělců Nová skupina. V letech 1989–1990 byl členem prezídia Obce českých architektů v Praze. V listopadu 1989 se angažoval v koordinačním centru Občanského fóra, což vedlo v lednu 1990 k jeho jmenování odborným poradcem prezidenta ČSFR. Zároveň byl pověřen koncipováním dalšího rozvoje Pražského hradu. Od roku 1991 se stal ředitelem kulturní sekce Kanceláře prezidenta republiky a od září 1991 asistentem prezidenta ČSFR. Roku 1993 byl místopředsedou nově zřízené Rady Pražského hradu. Od roku 1994 působil také jako externí pedagog Fakulty architektury Vysokého učení technického v Brně. Od roku 1995 pracoval v pracovní skupině České komory architektů, kde byl od roku 1997 členem představenstva a byl pověřen vedením úseku vzdělání architektů. Jako člen či předseda komise se zapojil do cca 40 architektonických soutěží (mimo jiné na novou budovu Národní technické knihovny v Praze,[2] Studijní a vědecké knihovny Hradec Králové[3] či Černé kostky v Ostravě). V roce 1999 byl jmenován profesorem na Vysokém učení technickém v Brně v oboru architektura. VýznamArchitekt Masák je výrazně spjat s historií libereckého ateliéru SIAL, který pod vedením architekta Karla Hubáčka představoval od 60. let jeden z mála výrazných a osobitých proudů tehdejší české architektury. V něm vytvořil nebo spolupracoval na nejvýznamnější české architektuře své doby. Architektura Miroslava Masáka prošla od britského brutalismu, přes organickou architekturu, etapu „manšinismu“ až k návratu k střídmému minimalismu. Miroslav Masák se přes svou pedagogickou a veřejnou činnost stal jednou z významných osobností české architektury, který ani v těžkých dobách nedělal ubohé kompromisy a dokázal kolem sebe, v období hluboké nesvobody, vytvořit „ostrůvek svobody“.[zdroj?]   Dílo
Ocenění díla
SpisyCelý svůj život vyvíjel Miroslav Masák hojnou publikační činnost. V roce 2006 vyšla jeho kniha vzpomínek s názvem Tak nějak to bylo (v roce 2022 pak doplněná a rozšířená verze Tak nějak to bylo a tak nějak to je).[5] OdkazyReference
Externí odkazy
|
||||||||||||||||
_II.jpg)
_BAR.svg){kind=small}
