|
Náletová dřevina Náletová dřevina je termín lesnický a ekologický, který zahrnuje všechny dřeviny šířící se anemochoricky, tedy takové, jejichž semena jsou roznášena vzduchem. Semeno je buď samo okřídleno (smrk – Picea abies, borovice – Pinus atd.), nebo plodní obal vybíhá v křídlo (jasan – Fraxinus, bříza – Betula, jilm – Ulmus atd.), anebo jsou vytvořeny zvláštní krycí či nosné listeny, které působí jako křídla (habr – Carpinus, lípa – Tilia atd.). Další možností jsou chomáče jemného chmýří, kterými jsou semena opatřena (vrba – Salix, topol – Populus atd.). Dle druhu okřídlení se pak pohybuje možnost semena doletět na určitou vzdálenost – například u vrb až 170 kilometrů.[1] VýskytNáletové dřeviny se nenachází v klimaxovém systému, ale u sukcesně mladých společenstev. Nálet se uplatňuje zejména na místech, kde nebude mít konkurenci v boji o světlo (opakem je pak tzv. nárost u stromů s těžšími semeny, která o světlo tolik nebojují), tedy například u vykácených luk, u nově vzniklých mezí, na dvoře a zahradě, ale i u ekosystému po požáru.[2] Nálety v druhové sukcesiDruhovou sukcesí rozumíme postupné střídání společenstev na nově vzniklém stanovišti (louka, dvůr, tundra po projití ledovce atd.). V první fázi například u zaniklé vesnice či pole ponechaného ladem dochází k invazi bylinných společenstev, v druhé fázi navazují keřová společenstva (maliník – Rubus ideaus, ostružiník – Rubus a další – rozšiřované zoochoricky – trnka – Prunus spinosa, růže – Rosa, hloh – Crataegus) a právě náletové dřeviny, které využívají humusový základ již vytvořený předchozími společenstvy. Zprvu jde o světlomilné druhy (záleží na složení okolních společenstev, chemismu podloží, nadmořské výšce atd.), zpravidla se nejprve objevuje bříza, na vlhkých stanovištích vrba, osika – Populus tremula, na sušších stanovištích borovice. V další fázi přichází v sukcesi druhy vytvářející stabilní společenstva (javory, duby, habry, buky atd.). Nálet ve městěProstory města jsou ideální pro pozorování tohoto děje. Často jsou s náletovými dřevinami ve městě potíže, zejména pokud se jedná o invazivní dřeviny (pajasan atd.). Zároveň ale může být správný druh na správném místě vítaným prvkem – už kvůli nulovým nákladům na jeho výsadbu. Taková dřevina je dokonale adaptovaná na podmínky stanoviště a přidává estetický prvek do města.[3] Náletové dřeviny a legislativaZatímco v zákoně o ochraně přírody a krajiny není pojem „náletová dřevina“ vymezen, počítá se s ním ale v jiném zákoně: zákon č. 254/2001 Sb § 59 odst. 1 písm. J: j) odstraňovat náletové dřeviny z hrází sloužících k ochraně před povodněmi, ke vzdouvání vody nebo k akumulaci vody; na tyto povinnosti se s výjimkou ochrany památných stromů, zvláště chráněných druhů rostlin, zvláště chráněných živočichů a volně žijících ptáků, nevztahuje zákon o ochraně přírody a krajiny. Pojem nálet ani náletová dřevina česká legislativa nezná. Je ale často zaměňován s dřevinou, k jejímuž pokácení není třeba povolení – to je stanoveno v obecně závazné vyhlášce ministerstva životního prostředí[4] Vyhláška ministerstva životního prostředí České republiky č. 395/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny § 8 Příklady přizpůsobení semene pro nesení větrem
OdkazyReference
Související článkyLiteratura
Externí odkazy
|
