Nařízení o evropském řízení o drobných nárocích
Nařízení o evropském řízení o drobných nárocích je právní akt Evropské unie, který zavádí evropské řízení o drobných nárocích. Cílem zavedení takového řízení je zjednodušit a urychlit řízení o sporech týkajících se drobných nároků v přeshraničních případech a snížit náklady na ně. Evropské řízení o drobných nárocích je stranám sporu je alternativou k řízení upravenému právními předpisy členských států (s výjimkou Dánska).[1] Použití nařízeníNařízení se vztahuje na občanské a obchodní věci, jestliže hodnota nároku bez příslušenství nepřesahuje v době doručení žalobního formuláře k příslušnému soudu částku 5000 €.[2] Nařízení se nevztahuje zejména na daňové, celní či správní věci, odpovědnost státu za jednání a opominutí při výkonu státní moci (acta iure imperii), na věci týkající se osobního stavu nebo způsobilosti fyzických osob k právům a právním úkonům; majetkových práv vyplývajících z manželských vztahů, vyživovací povinnosti, závětí a dědictví; úpadků a vyrovnání a podobných řízení; sociálního zabezpečení; rozhodčího řízení; pracovního práva; nájmů nemovitostí s výjimkou žalob týkajících se peněžitých nároků nebo porušení práv na ochranu soukromí a osobnostních práv, včetně pomluvy.[2] Systematika nařízení
ZávaznostNařízení dopadá na všechny členské státy Evropské unie s výjimkou Dánska.[3] OdkazyReference
Související článkyExterní odkazy
|