Nakadžima C3N

Nakadžima C3N (japonsky: 九七式艦上偵察機, Kjúnana šiki kandžó teisacuki; Palubní průzkumný letoun Typ 97) byl jednomotorový palubní průzkumný letoun japonského císařského námořního letectva.

Třímístný letoun měl koncepci celokovového dolnoplošníku s pevným podvozkem. Vznikl v reakci na zveřejnění podmínek 10-Ši jako vývoj projektu armádního lehkého bombardéru Nakadžima Ki-31 ^[1] a byl vyvíjen paralelně s bombardovacím typem Nakadžima B5N. Od B5N se nakonec odlišoval hlavně pevným kapotovaným podvozkem a redukovanou plochou křídla.^[2]

První let prototypu proběhl v říjnu 1936.^[3] Oba prototypy na přelomu let 1937 a 1938 zkoušela 12. kókútai na letišti Kunda, poblíž Šanghaje v Číně.^[3] Nikdy se nedostal do sériové výroby a byly postaveny pouze 2 prototypy. Místo něj byl pro sériovou výrobu vybrán typ Nakadžima B5N.

• Osádka: 3
• Rozpětí: 13,95 m
• Délka: 10 m
• Výška: 3 m
• Hmotnost prázdného letounu: 1805 kg
• Vzletová hmotnost: 3000 kg
• Pohonná jednotka: 1 × hvězdicový devítiválec Nakadžima Hikari II
• Výkon pohonné jednotky: 750–840 hp

• Nejvyšší rychlost: 386 km/h (240 mph)
• Dostup: 6700 m
• Dolet: 2280 km

• 2 × 7,7mm kulomet (1 pevný, 1 pohyblivý).^[3]

• (česky) Fotogalerie C3N^{[nedostupný zdroj]}
• (česky) Podrobnější historie typu
• (rusky) Nakajima C3N