|
Obléhání Černihivu
Bitva o Černihiv, známá též jako obléhání Černihivu, byla vojenským střetnutím mezi Ruskem a Ukrajinou jako součást Kyjevské ofenzívy během ruské invaze na Ukrajinu. Začala 24. února 2022, kdy ruská armáda zaútočila na město Černihiv. Elitní ukrajinská 1. tanková brigáda s pomocí dobrovolníků a jednotek teritoriální obrany po těžkých bojích město proti přesile ubránila, nedokázala však zabránit jeho odříznutí a zhruba tři týdny trvající blokádě.[3] Přestože Černihiv čelil rozsáhlému bombardování a složitým podmínkám pro civilní obyvatelstvo, obránci dokázali po celou dobu vázat značné množství ruských jednotek, které nemohly být využity v klíčové bitvě o Kyjev. Po rozsáhlém protiútoku byla 1. dubna blokáda prolomena[4] a do 4. dubna 2022 ukrajinská armáda vytlačila Rusy z celé Černihivské oblasti.[5] Černihivu byl následně za obranu proti ruským jednotkám, do níž se zapojilo až 20 tisíc místních obyvatel, udělen čestný titul Město-hrdina Ukrajiny.[6] PozadíMěsto Černihiv bylo před válkou se svými zhruba 280 tisíci obyvateli jedním z nejvýznamnějších měst na severovýchodě Ukrajiny. Leží zhruba 150 km severně od Kyjeva na křižovatce železničních tratí a dálnici M-01, která je součástí mezinárodní silnice E-95 z Petrohradu do Oděsy. Černihiv tak tvořil zásadní překážku pro ruské síly v postupu na ukrajinské hlavní město. Bitva.png) V časných ranních hodinách 24. února ruské síly překročily bělorusko-ukrajinskou hranici a postupovaly jižním směrem. Ačkoli měli Rusové v daném směru obrovskou početní převahu dosahující až 15:1,[3][7] narazili severně od Černihivu v okolí dálnice M-01 na ukrajinský odpor. Dle ukrajinské strany obránci s podporou dělostřelectva dokázali zničit dvě nerozptýlené postupující ruské kolony tanků a obrněných vozidel.[7] Ukrajinci při obraně využili pro útok nevhodného, po zimě tajícího a rozbláceného terénu a malé iniciativy ruských velitelů, kteří se drželi asfaltových cest, kde se museli potýkat s ukrajinskými přepady a zaminovanými křižovatkami a mosty.[7] Rusové Černihiv následně obešli,[8] ovšem Ukrajinci aktivní obranou získali podobně jako při protiútoku v bitvě o letiště Hostomel západně od Kyjeva důležitý čas na přípravu obrany a přísun posil na obranu hlavního města. Zároveň se mezitím do obrany Černihivu podařilo zapojit ukrajinské dobrovolníky. Část ruských jednotek se navíc již počátku potýkala se slabou morálkou. V prvních hodinách invaze se celá průzkumná četa ruské 74. gardové motorstřelecké brigády Ukrajincům u Černihivu vzdala s tím, že její příslušníci nevěděli, že sem byli posláni zabíjet.[9] Obléhání25. února ruské ministerstvo obrany oznámilo, že ruští vojáci obklíčili Černihiv a zahájili obléhání města,[10] ačkoli k účinnému obklíčení města došlo až na počátku března. 1. března Ukrajinci hlásili údajné zapojení běloruské armády, vyvrácené zástupci amerického ministerstva obrany.[11] Tvrdé boje probíhaly zejména o Ukrajinci kontrolované vyvýšeniny severovýchodně od Černihivu a u obce Lukašivka jihovýchodně od města.[7] 29. března Rusové po neúspěšné snaze dobýt Kyjev a pod tlakem ukrajinského protiútoku oznámili, že "drasticky omezí aktivitu v oblasti", což fakticky znamenalo jejich postupný ústup k běloruským hranicím, který skončil do 4. dubna.[10] Černihiv byl opakovaně terčem rozsáhlého ruského bombardování včetně zakázané kazetové munice.[12] Podle starosty Vladyslava Atrošenka se Rusové nejprve snažili zasahovat vojenské cíle, ale poté změnili taktiku a cílem se staly kromě centra města i nemocnice, kino, školy či rezidenční oblasti.[10] 3. března při jednom z největších náletů celé války Rusové dle mezinárodních vyšetřovatelů použili půltunové bomby FAB-500, které si vyžádaly 47 obětí.[10] NásledkyZ Černihivu před ruským útokem uprchlo více než 200 tisíc obyvatel, tedy většina předválečné populace města.[6][12] Po osvobození oblasti ukrajinskou armádou se obyvatelé začali vracet a v květnu 2023 dle mobilních operátorů ve město žilo již 240 tisíc obyvatel.[6] Celkový počet civilních obětí ruského bombardování dle starosty Atrošenka dosáhla zhruba 700, další výrazné ztráty na životech však údajně byly spojeny například s nedostatečnou lékařskou péči a nedostatkem potravin nebo léků.[10] Dle ukrajinské strany se obětí ruského teroru staly okupované obce v blízkosti Černihivu.[12] Reference
Externí odkazy
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
_-_ruins.jpg)
.svg){kind=small}
