Pařížská aglomerace

Pařížská aglomerace (nepřesně Velká Paříž) je urbanizované území v okolí Paříže, které je vzhledem k historickému a administrativnímu vývoji obtížné jednoznačně definovat. Na rozdíl od jiných metropolí se správní hranice města Paříže od poloviny 19. století nerozšířily a zůstaly v rozsahu z roku 1860. Proto je zde výrazný rozdíl mezi administrativní obcí Paříž a rozsáhlou hustě zastavěnou oblastí v Pařížské pánvi, které společně vytvářejí svébytný geografický, ekonomický a demografický celek, mající asi 10 milionů obyvatel (zhruba 15 % obyvatel celé Francie).

Z administrativního hlediska tato oblast zakotvena není a nemá proto ani žádnou specifickou politickou reprezentaci. Tato situace se částečně změnila od 1. ledna 2016, kdy byla vytvořena správní jednotka Métropole du Grand Paris, která ale nezahrnuje celou aglomeraci.^[1] Metropolitní region Île-de-France má zase rozsah podstatně větší, nicméně naprostá většina jeho obyvatel žije právě v pařížské aglomeraci. Z pohledu departementů do ní patří celá území Hauts-de-Seine, Paris, Seine-Saint-Denis, Val-de-Marne, značná část Essonne, Val-d'Oise, Yvelines a okraj Seine-et-Marne.

S rozlohou pouhých 105 km² je Paříž relativně malé město, např. Londýn je 15krát větší. Proto zde při 2 193 031 obyvatelích (2007) činí hustota zalidnění 20 807 obyvatel/km², což Paříž naopak řadí k nejvyšším na světě. Na 0,9% plochy regionu Île-de-France žije asi 19% jeho obyvatel. Pokud se z plochy města odečtou neobydlené lesoparky Bois de Boulogne a Bois de Vincennes, činí hustota obyvatelstva dokonce 25 209 obyvatel/km².

Hranice Paříže vycházejí z historických skutečností. Město se naposledy rozšířilo v roce 1860, kdy byly připojeny některé sousedící obce (např. Montmartre, La Villette nebo Bercy) a odpovídají více méně trase bývalých pařížských hradeb z let 1840–1845. Na jejich místě dnes prochází městský okruh boulevard périphérique, který tak kopíruje administrativní hranice města.

Malý prstenec (la petite couronne) je území přiléhající ze všech stran přímo k Paříži. Tvoří jej tři departementy Hauts-de-Seine (92), Seine-Saint-Denis (93) a Val-de-Marne (94). Na tomto území se rozkládá 123 samostatných obcí. Rozvoj těchto obcí nastal od konce 19. století a je pro ně charakteristická velmi vysoká hustota obyvatel: dosahuje téměř 9000 obyvatel/km². Navíc má toto území i pro Paříž velký ekonomický význam, zejména obchodní a kancelářská čtvrť La Défense.

Velký prstenec (la grande couronne) tvoří zbývající departementy v regionu Île-de-France, které přímo nesousedí s Paříží: Seine-et-Marne (77), Yvelines (78), Essonne (91) a Val-d'Oise (95).

Francouzský statistický institut používá pojem „městská jednotka“ pro urbanistický celek, kdy jsou jednotlivé budovy kontinuální spojeny a různé stavby jsou od sebe vzdáleny méně než 200 metrů. Tento termín se nejvíce přibližuje slovu město. Podle této definice by Paříž teoreticky zahrnovala celkem 396 obcí od Melun k Mantes-la-Jolie (v departementech Hauts-de-Seine, Seine-Saint-Denis a Val-de-Marne) a měla by 10 197 678 obyvatel podle sčítání z roku 2007. Nicméně ve skutečnosti jsou všechny jednotlivé obce samostatné jednotky.

Největší francouzská aglomerace má svá specifika. V Paříži a ve vnitřních předměstích (departementy 75, 92, 93 a 94) nezajišťují bezpečnost jednotliví starostové a prefekti, jako v ostatní Francii, ale policejní prefekt. Na rozdíl od většiny velkých městských aglomerací ve Francii jako Lille a Lyon nebo jiných hlavních měst ve světě neexistuje žádný vyšší subjekt pro celou městskou oblast, který by se zabýval problémy hustě osídleného městského regionu jako celku.

Dichotomie města Paříže a okolních předměstí nejen z hlediska územního, ale i demografického, kdy byly nežádoucí osoby vytlačovány z města na předměstí, se stalo významným problémem a je považováno za hlavní příčinu sociálních neklidů jako byly nepokoje na předměstích v roce 2005. Tento problém byl důvodem pro konferenci o pařížské aglomeraci, která se konala na radnici ve Vanves 7. července 2006.

Prezident Nicolas Sarkozy se k problému rovněž vyjádřil v roce 2007, kdy vyzval k přehodnocení rozdělení moci a vytvoření městského společenství Velká Paříž (Grand Paris), ve kterém by měl mít podíl i stát.^[3] To vyvolalo mnoho reakcí mezi volenými zástupci měst na území aglomerace.^[4]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Agglomération parisienne na francouzské Wikipedii.