Palác Chlumeckých
Palác Chlumeckých (či Chlumetzkých[1], také Anenský dvůr[2]) je palácová budova v centru města Brna, na rohu ulic Česká (č. p. 156, č. o. 6) a Jakubská (č. o. 1). Byl postaven v polovině 19. století na místě čtyř měšťanských domů pro Annu Chlumeckou. Palác je chráněn jako kulturní památka České republiky.[3] HistorieKlasicistní či novorenesanční nájemný dům byl postaven v polovině 19. století.[p. 1] Vznikl na místě původních čtyř středověkých měšťanských domů.[6] Jeho první majitelkou byla Anna Chlumecká, žena dvorního rady a velkostatkáře Antona Johanna Rittera von Chlumetzky.[1] Znak rodu Chlumeckých je patrný na původním portálu z České ulice[2] a ve dvoře je umístěna socha svaté Anny.[2] Od roku 1885 byl palác v majetku dvou dcer Terezie von Amberg a Emilie von Fiedler, rozených Chlumeckých.[4] Od roku 1852 zde sídlila Obchodní a živnostenská komora,[6] od roku 1856 také Vojenský zemský soud.[2][4] V letech 1853–1897 v paláci byla i německá Ruprechtova obchodní škola.[4] Působil zde 1. brněnský pěvecký a čtenářský kroužek pro dělníky a živnostníky, založený koncem roku 1867. Později se sem z Běhnouské ulice přesunula redakce Lidových novin, která zde sídlila mezi lety 1907 a 1942.[1] V redakční kanceláři mimo jiné roku 1928 spáchal sebevraždu Rudolf Těsnohlídek.[2] Od roku 1910 byla v přízemí v provozu Brichtova kavárna.[6] Ještě před rekonstrukcí v přízemí sídlila pivnice a restaurace Středověká krčma.[7] V roce 2011 budovu koupila společnost Magnum.[7] Od roku 2012 palác, který byl v havarijním stavu, rekonstruovala.[8] K výraznějším změnám došlo při přesunu atria z přízemí o dvě patra výš, čímž se navýšily obchodní prostory. Hlavní vchod, původně z České ulice, byl přesunut do ulice Jakubské.[2] V podzemí byly vybudovány garáže.[7] Podle původního záměru měla být oprava hotova na podzim 2013.[2] Veřejnosti byl otevřen na konci dubna 2014. Rekonstrukce stála přibližně 400 milionů korun.[1] Pozdně klasicistní socha svaté Anny, která byla umístěna na stěně ve dvoře (ten byl při přestavbě změněn na atrium), měla být při rekonstrukci původně posunuta o půl patra výše, ovšem kvůli špatnému technickému stavu, kdy hrozilo její rozpadení, se tak nestalo. Nově vzniklá pavlač ji tak musela obestoupit. Přerušení pavlače odmítli z bezpečnostních důvodů hasiči, naopak výsledné řešení s krátkým úsekem prosklené pavlače schválili památkáři.[9][10] OdkazyPoznámky
Reference
Externí odkazy
|