|
Paleček (časopis)
Pod názvem Paleček vycházely dva české humoristické časopisy. První v letech 1841–1847 a druhý v letech 1872–1887. Od roku 1887 do roku 1900 na ně navázal méně významný Nový Paleček. Paleček 1 (1841–1847)Autorem nápadu vydávat první český humoristický časopis byl František Hajniš, který do Palečka přispíval anonymně. Název časopisu inspirovalo jméno šaška krále Jiřího z Poděbrad.[1] Hlavním autorem byl František Jaromír Rubeš (1814–1853), ve své době velmi úspěšný básník. Časopis vydával pražský nakladatel a knihtiskař Jan Spurný (1822–1889). Dalším autorem byl Tylův spolupracovník Václav Filípek (1811–1863). Jeho příspěvky popisují život obyčejného lidu se sociálním cítěním. Paleček vycházel po svazcích a každé vydání obsahovalo kreslený vtip. Tím, že zveřejňoval deklamace a scénické výstupy, se časopis snažil pomoci pořadatelům českých besed. Dále v různých rubrikách uváděl aforismy, anekdoty a aktuální narážky. Paleček vycházel nepravidelně, v jednotlivých letech byly vytištěny vždy dva až čtyři svazky. Poté, co František Jaromír Rubeš přestal v posledních dvou ročnících do Palečka přispívat, ztratil časopis na svém významu. Rubeš navíc odešel v roce 1847 z Prahy a ztrácel zájem o literaturu. V roce 1847 již vyšel jen jeden, poslední sešit Palečka (č. 19) a časopis zanikl.[2] Paleček 2 (1872–1887)Jednalo se o humoristický a satirický obrázkový týdeník.[p 1] Časopis nejen přispíval k rozvoji českého humoru, ale též aktivně vystupoval ve sporech o tom, kam se má česká literatura ubírat. V časopise převažovaly povídky a humoresky, časté byly básnické parodie (např. Erbenovy Svatební košile[3], Nerudových Písní kosmických[4] či Josefa Václava Sládka[5]).[p 2] Ignát HerrmannIgnát Herrmann (1854–1935) byl neformálním redaktorem Palečka již v letech 1876–1888. Protože nebyl zletilý (v té době od 24 let), nebyl v tiráži jako redaktor uváděn. Stalo se tak až v letech 1878–1881. Za jeho působení byly v Palečku často uváděny překlady, pro které též byla vytvořena příloha Ozvěny. Herrmann získal v Palečku zkušenosti pro vydávání vlastního humoristického časopisu Švanda dudák.[2] Rudolf PokornýRudolf Pokorný (1853–1887) byl nejprve spolupracovníkem Ignáta Hermanna v redakci Palečka. Odpovědným redaktorem byl v letech 1878–1888. V letech 1881–1887 byl též vydavatelem časopisu (v některých obdobích opět spolu s Karlem Krejčíkem). Za jeho působení se Paleček vymezoval vůči časopisu Lumír i osobně vůči Josefu Václavu Sládkovi. Sládkovi také adresoval otevřený list (zveřejněný v Palečku i v Národních listech a Pokroku), ve kterém ho nazývá „největším čtverákem království Českého“ a „milým nepřítelem“.[6][p 3] Rudolf Pokorný se též angažoval v boji o pravost rukopisů Královédvorského a Zelenohorského na straně zastánců jejich pravosti.[7][8] [2] Karel Krejčík Karel Krejčík (1857–1901) byl spoluredaktor Palečka, ale především ilustrátor, autor humoristických kreseb a politických karikatur. Přispíval nejen do Palečka, ale i do Humoristických listů a dalších časopisů. Další autořiMezi dodnes známé autory druhého Palečka patřili např.:
a mnoho jiných (většinou pod pseudonymy).[2] Zánik Palečka 2Vedoucí osobností Palečka byl Rudolf Pokorný. Když v roce 1878 vážně onemocněl, vzdal se redaktorství.[p 4] Řízení časopisu se ujala mladší generace autorů, poslední číslo však vyšlo 30. 9. 1887.[14] Na zaniklý časopis navázal již 7. října 1887 Nový Paleček, který vydával majitel Jaroslav Skřivan a redaktor Josef Kouba. Nový Paleček vycházel až do roku 1900, jednalo se však o nenáročný apolitický časopis, který nedosahoval významu Palečka původního.[2] ZajímavostTitulní kresba Karla Krejčíka z 12. 3. 1881 Oběť svého povolání zpracovává stejný námět jako známá scéna s Rudolfem Hrušínským a Magdou Vašáryovou z filmu Postřižiny z roku 1980.[15] OdkazyPoznámky
Reference
Externí odkazy
|
||||||||||||||||||||
