Pavlův Studenec (německy Paulusbrunn) je zaniklá obec v Českém lese. Stála na státní hranici u silnice mezi bavorskou obcí Bärnau a Tachovem, tj. na území dnešního okresu Tachov a Plzeňského kraje. Obec zanikla v důsledku vysídlení Němců po roce 1945 a zřízení hraničního pásma. Za socialismu sloužily zbytky vesnice zpočátku pohraniční stráži, ale v 70. letech 20. století byly i ty odstraněny.
Historie
Vesnice vznikla počátkem 18. století na staré obchodní stezce.[1] Žili zde převážně Němci a pouze několik Čechů, kteří pracovali na zdejší celnici a četnické stanici.[2] Jako v každé tehdejší obci, fungoval i v Pavlově Studenci bohatý společenský život. Mládež se zajímala o sport.[3] Podle sčítání obyvatelstva z roku 1921 žilo zde v celkem 218 usedlostech něco přes 1400 obyvatel. Kromě tří Čechů vesměs všichni etničtí Němci (včetně třiceti cizozemských).[4]
Osídlení bylo rozptýlené. Samotný Pavlův Studenec stál v katastrálním území Pavlův Studenec 2.[5] K obci patřilo několik menších osad roztroušených v různých částech tohoto pohraničního návrší:
- Vorderpaulusbrunn (Přední Pavlův Studenec), centrální část obce
- Hermannsreith (Hraničná)[6]
- Baderwinkel (Větrov)[6]
- Schanzhäuser (Na Šancích)
- Wittichsthal (Pomezná)[7]
- Franzhäuser (Francovy Domky)
- Inselthal (Ostrůvek)[6]
- Hinterpaulusbrunn (Zadní Pavlův Studenec)
- Goldbach (Zlatý Potok)
- Neuwindischgrätz (Skláře)[6]
Po válce a vysídlení Němců byl Pavlův Studenec nejprve částečně dosídlen, ale po nástupu socialismu připadl do pohraničního pásma, a proto musely být zbořeny všechny budovy kromě těch, které užívala pohraniční stráž.[8] V této fázi byly zachovány kostel, fara, celnice a několik domů, i ty však byly postupně ničeny. V 70. letech 20. století bylo hraniční pásmo rozšířeno a při silnici od Tachova vznikla nová kasárna. Poté byly zbořeny všechny zbývající budovy původní vesnice; jako poslední byl roku 1977 odstřelen kostel, který předtím pohraniční stráž využívala jako hlásku.[1]
Přes bývalou vesnici vede silnice II/199. Na území vsi jsou dnes převážně louky, patrné jsou pouze zbytky základových zdí několika usedlostí v Pomezné. Severně od nich je bývalý hřbitov, který byl po roce 1990 pietně upraven. U křižovatky silnic zůstal poničený památník připomínající okresního hejtmana J. Bottgera, který se zasloužil o výstavbu silnice Pavlův Studenec – Zahájí, dokončenou roku 1893.[1]
Rozsáhlé katastrální území je dnes rozděleno mezi tři obce. Na tomto území stojí pouze několik budov: nová celnice, hájovna Němeček a opuštěný areál roty Pohraniční stráže v lese u cesty mezi bývalou Pavlovou Hutí a bývalým Zlatým Potokem.[1]
Tři nově vzniklá katastrální území jsou (číslovaná podél státní hranice od jihu k severu):
- Pavlův Studenec 1 (26,71 km²) je katastrální území obce Lesná v okrese Tachov[9]
- Pavlův Studenec 2 (2,67 km²) je katastrální území obce Obora v okrese Tachov[10]
- Pavlův Studenec 3 (1,16 km²) je katastrální území obce Halže v okrese Tachov[11]
Obyvatelstvo
Vývoj počtu obyvatel a domů[12]
|
|
1869 |
1880 |
1890 |
1900 |
1910 |
1921 |
1930 |
1950
|
| Obyvatelé
|
1 007 |
802 |
813 |
892 |
893 |
846 |
958 |
186
|
| Domy
|
87 |
100 |
114 |
130 |
137 |
136 |
166 |
166
|
Významné osobnosti
V obci prožil část svého dětství německý spisovatel Max von der Grün (1926–2005). Vzpomínky na jeho dětství v Pavlově Studenci a také v několika německých obcích za hranicemi v Bavorsku jsou námětem Grünova autobiografického románu Dva dopisy Pospischielovi.[13][14]
Hraniční přechod Studenec – Bärnau
V případě dočasného znovuzavedení ochrany vnitřních hranic je aktivován hraniční přechod Pavlův Studenec – Bärnau.[15]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d Pavlův Studenec (Paulusbrunn), web Zaniklé obce a objekty po roce 1945, Pavel Beran 1. 4. 2005, Milan Gruber Bouška, Vladimír Minařík 27. 4. 2006
- ↑ GRÜN, Max von der. Dva dopisy Pospischielovi. 2. české, v této úpravě 1. vyd. V Praze: Zdeněk Bauer, 2015. 273 s. ISBN 978-80-905864-3-7. Kapitola Román a skutečnost, s. 212–216, 228.
- ↑ [
https://www.researchwriter.cz/2016/08/01/stalo-se-pred-80-lety-spisovatel-max-von-der-grun-vzpomina-na-tachovsko-a-letni-olympijske-hry-roku-1936/
BAUER, Zdeněk a kol. Stalo se před 80 lety: Spisovatel Max von der Grün vzpomíná na Tachovsko a Letní olympijské hry roku 1936. In: ResearchWriter.cz Rešerše a psaní. 1. 8. 2016.
- ↑ GRÜN, Max von der. Dva dopisy Pospischielovi. 2. české, v této úpravě 1. vyd. V Praze: Zdeněk Bauer, 2015. 273 s. ISBN 978-80-905864-3-7. Kapitola Román a skutečnost, s. 212–213.
- ↑ Paulusbrunn. Mapy.cz [online]. [©1996–2018] [cit. 2018-01-28]. Turistická a historická mapa. Dostupné online.
- ↑ a b c d Vyhláška ministerstva vnitra č. 22/1949 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1948. Dostupné online.
- ↑ Vyhláška ministerstva vnitra č. 3/1950 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1949. Dostupné online.
- ↑ Rota PS Pavlův Studenec, stránky o historii pohraniční roty.
- ↑ Katastrální území Pavlův Studenec 1 [online]. Územně identifikační registr ČR [cit. 2018-01-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-29.
- ↑ Katastrální území Pavlův Studenec 2 [online]. Územně identifikační registr ČR [cit. 2018-01-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-29.
- ↑ Katastrální území Pavlův Studenec 3 [online]. Územně identifikační registr ČR [cit. 2018-01-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011. Kapitola Okres Tachov. Český statistický úřad [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21, aktualizováno 22.03.2016 [cit. 2020-03-08]. Dostupné online.
- ↑ Dva dopisy Pospischielovi – V Česku neznámý německý román se odehrává na Tachovsku, ToSiPiš.cz, 15. 1. 2016
- ↑ Kohoutí Kříž, web Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích.
- ↑ ČESKO. Sdělení Ministerstva vnitra č. 395 ze dne 11. října 2021, o vyhlášení seznamu hraničních přechodů a seznamů přeshraničních propojení. Sbírka zákonů ČR. 2021, částka 176. ISSN 1211-1244. Dostupné také z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/castka/2021-176
Literatura
- Census 1869 Pavlův Studenec (Paulusbrunn). [Nr. 1 – Nr. 87, r. 1869–1880.] In: Porta fontium [online]. [1999–2004] [cit. 3. 10. 2022]. Dostupné z: https://portafontium.eu/census/soap-tc/1869/pavluv-studenec/cp080?language=cs
- GEODETICKÝ A KARTOGRAFICKÝ PODNIK PRAHA. Pavlův Studenec. 11-341 [kartografický dokument]. 1. vyd. [Praha]: Český úřad geodetický a kartografický, 1986. 1 mapa. Základní mapa ČSSR 1 : 25 000.
- GRÜN, Max von der. Dva dopisy Pospischielovi. 2. české vyd., v této úpravě 1. V Praze: Zdeněk Bauer, 2015. 273 s. ISBN 978-80-905864-3-7.
- GRÜN, Max von der. Dva dopisy Pospischielovi. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1972. 201, [2] s. Jiskry.
- Zapomenutá místa pohraničí – 50 let vývoje krajiny očima archeologie = Vergessene Orte des Grenzgebiets – 50 Jahre Landschaftsentwicklung aus dem Blickwinkel der Archäologie. [Praha]: Clamarus, [2018]. 79 s., mapy, fot., faksimile, plány, nákresy. [Katalog k výstavě.] Přístupné také z: http://hdl.handle.net/11025/34338
Související články
Externí odkazy
| Části obce Obora |
|
| Části obce | |
|
| Ostatní | |
.jpg)
