Share to: share facebook share twitter share wa share telegram print page

 

Police (okres Šumperk)

Police
Kostel sv. Mikuláše
Kostel sv. Mikuláše
Znak obce PoliceVlajka obce Police
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecMohelnice
Obec s rozšířenou působnostíMohelnice
(správní obvod)
OkresŠumperk
KrajOlomoucký
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel227 (2024)[1]
Rozloha5,63 km²[2]
Katastrální územíPolice
Nadmořská výška286 m n. m.
PSČ789 73
Počet domů90 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduPolice 5
789 73 Úsov
obec_police@quick.cz
StarostaIng. Pavel Polách
Oficiální web: police-mohelnicko.cz
Police
Police
Další údaje
Kód obce540731
Kód části obce125300
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Police (německy Pollaitz[4]) se nachází v okrese ŠumperkOlomouckém kraji, zhruba 7 km severovýchodně od Mohelnice. Police se rozkládá podél potoka Rohelnice (Rohelky). Žije zde 227[1] obyvatel. Obec je křižovatkou dvou významných silničních tahů od Úsova do Zábřehu a z Rohle do Mohelnice.

Název

Jako jméno vsi slouží obecné police ve starším významu „otevřený a rovný, výše položený terén“. Německé jméno se vyvinulo z českého (pravděpodobně z nářečního Polece).[5] Jméno osady Džbánov bylo odvozeno od osobního jména Džbán, jeho význam tak byl „Džbánův majetek“. V němčině se pro označení osady používal překlad Krug ("džbán"), čehož nepochopením je z 18. století doloženo ojedinělé české Kruh.[6]

Historie

Police (také Poléc) bývala vždy výrazně zemědělskou obcí, o čemž svědčí její pečetidlo s vyobrazenou radlicí a krojidlem. Nejstarším historickým svědectvím o existenci Police je oltářní autentika polického farního kostela svatého Mikuláše z roku 1312. Roku 1343 zastavil král Jan Lucemburský pánům ze Šternberka hrad a městečko Úsov se třinácti vesnicemi, mezi nimiž je též jmenována Police. Ta zůstala v držení úsovského panství až do roku 1848, kdy připadla soudnímu okresu v Mohelnici a politickému okresu v Zábřehu. Roku 1492 nabyli poličtí od úsovské vrchnosti práva odúmrti a roku 1551 byli zproštěni povinnosti posílat na hrad hlásného. Před třicetiletou válkou byla ves zřejmě bohatá a s početným obyvatelstvem. Z této doby pocházejí též zmínky o sousední osadě Džbánov tvořící dnes severní okraj Police, ve které stával mlýn a hamr na železnou rudu. Ruda se ve zdejším okolí dolovala v lese Horka až do konce 19. století.

Někdy kolem roku 1600 farnost v Polici zanikla a jednolodní kostel sv. Mikuláše s gotickým jádrem ze 13. století se stal filiálním kostelem úsovské farnosti. Od roku 1869 byla v Polici samostatná škola. V této době se zde narodil hudební skladatel Jan Hloch.

Počátkem 20. století byla v obci založena družstevní mlékárna, která byla v provozu až do konce druhé světové války. Do té doby byl funkční i mlýn a několik let i pálenice. Po vzniku republiky v roce 1918 konvertovali zdejší obyvatelé k církvi československé a voleni zde byli především sociální demokraté a agrárníci. Ve třicátých letech 20. století zde působilo Zemědělské a živnostenské družstvo pro vedení a zužitkování elektrické síly z Háje s.r.o., Občanská záložná v Polici s.r.o. a Rolnické mlékařské družstvo v Polici s.r.o. V obci byly tři hostince, dva kováři, dva mlynáři, dva obuvníci, mlynář, řezník, trafikant, obchodník se smíšeným zbožím a firma Rochuse Drtila zaměřená na vývoz ovoce a zeleniny.

JZD zde bylo založeno až po dlouhém odporu roku 1957. Později, v sedmdesátých letech bylo spojeno do zemědělského agrokomplexu Úsovsko se sídlem v Klopině. Roku 1960 se Police spojila administrativně s Bezděkovem a v roce 1985 i s Úsovem. Od roku 1990 je Police opět samostatnou obcí.

Kulturní památky

V katastru obce jsou evidovány tyto kulturní památky:[7]

  • kostel sv. Mikuláše – jednolodní s gotickým jádrem ze 2. poloviny 13. století, dostavěný a upravený v 1. polovině 19. století; k areálu patří dále:
    • kříž (před kostelem) – kamenická práce z roku 1850
    • ohradní zeď s bránou – z první poloviny 19. století, navazující na starší základ
    • smírčí kříž (v ohradní zdi) – památka z 15. století
  • Kaple Nejsvětější Trojice – drobná empírová stavba zlidovělého charakteru z roku 1818
  • Kříž s pietou (u silnice) – kamenická práce z roku 1843
  • Boží muka (u silnice) – trojboká ze 2. poloviny 19. století

Galerie

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 595. 
  5. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 277, 278.
  6. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 214.
  7. PERŮTKA, M. (red.). Seznam nemovitých kulturních památek okresu Šumperk. Olomouc: Památkový ústav v Olomouci a OÚ Šumperk, 1994. ISBN 80-901473-5-6. 

Externí odkazy

Prefix: a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9

Portal di Ensiklopedia Dunia

Kembali kehalaman sebelumnya