Přívalová povodeň, která zasáhla ve dnech 25. května a 26. května1872 západní a střední Čechy, patřila k nejničivějším spolehlivě zdokumentovaným přírodním katastrofám na českém území, na Berounce dosáhla úrovně tisícileté vody.[1]
Na frontálním rozhraní se v oblasti povodí Blšanky a Střely vytvořila cyklóna, která způsobila 25. května odpoledne velmi intenzivní přívalové srážky, v Mladoticích spadlo za hodinu a půl rekordních 237 mm.[2] V Berouně dosáhl průtok Berounky dosud nepřekonaných 2500 metrů krychlových za sekundu,[3]Vltava v Praze kulminovala při průtoku 3300 m³/s.[4] Protože hlavní záplavová vlna přišla v noci, došlo ke značným ztrátám na životech: oficiálně bylo napočítáno 337 mrtvých, nejhůře postiženy byly Holedeč (43 osob)[5] a Nebřeziny (40 osob).[6] Zahynulo také velké množství domácích zvířat, tisíce lidí přišly o své domy, na Blšance byly protrženy hráze pěti rybníků, rozsáhlý sesuv půdy způsobil přehrazení Mladotického potoka a vytvořil Odlezelské jezero, zatímco na stejném potoce došlo k protržení rozlehlého Mladotického rybníka.
↑BAYEROVÁ, Anežka. Analýza a komparace povodňových událostí v ORP Beroun v letech 2002 a 2013. Kladno, 2018. 84 s. bakalářská práce. České vysoké učení technické v Praze, Fakulta biomedicínského inženýrství, Katedra zdravotnických oborů a ochrany obyvatelstva. Vedoucí práce Ing. Jiří Halaška, Ph.D.. s. 25. Dostupné online.
DVOŘÁK, Otomar. Nebeská stavidla se otevřela: zhoubná povodeň v Čechách dne 25. a 26. května roku 1872 na Litavce, Berounce, Vltavě a v okolních oblastech dle článků z dobového tisku, kronik a sbírky výpovědí očitých svědků vydané dr. Františkem Skrejšovským v Praze roku 1872. 1. vyd. Beroun: Knihkupectví U Radnice, 2002. 100 s. ISBN80-902881-5-4.
KAZDA, Karel. Katastrofální povodně v Podbrdsku r. 1872. Praha: Josef Trejtnar, 1928. 35 s.
BULÍN, Jan. Vliv povodně 1872 na současný stav krajiny v povodí Střely. Plzeň, 2016. 65 s. bakalářská práce. Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta ekonomická. Vedoucí práce RNDr. Jan Kopp Ph.D.. Dostupné online.