Ronov nad Doubravou

Ronov nad Doubravou
Chitussiho náměstí v Ronově nad Doubravou
znakvlajka
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Třemošnice
Obec s rozšířenou působností	Chrudim (správní obvod)
Okres	Chrudim
Kraj	Pardubický
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°53′18″ s. š., 15°31′53″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	1 709 (2024)[1]
Rozloha	17,01 km²[2]
Nadmořská výška	255 m n. m.
PSČ	538 42, 538 43
Počet domů	671 (2021)[3]
Počet částí obce	3
Počet k. ú.	3
Počet ZSJ	3
Kontakt
Adresa městského úřadu	Chittussiho nám. 150 538 42 Ronov nad Doubravou mesto@ronovnd.cz
Starosta	Ing. Marcel Lesák
Oficiální web: www.ronovnd.cz
Ronov nad Doubravou
Další údaje
Kód obce	572161
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Město Ronov nad Doubravou (německy Ronow an der Doubrawa, též Ronau) se nachází v okrese Chrudim v Pardubickém kraji. Městem protéká řeka Doubrava a její dva pravostranné přítoky Lovětínský potok a Kurvice. Žije zde přibližně 1 700^[1] obyvatel.

První písemná zmínka o Ronovu pochází z roku 1307. Autorem listiny, jež se o Ronovu jako nově založeném městě zmiňuje, je sám jeho zakladatel, Oldřich z Lichtenburka. Město tak díky původu zakladatele města (rod Lichtenburků je součástí rozrodu Ronovců) „zdědilo“ první část svého jména po Ronově u Žitavy, sídle prvních Ronovců.

• Ronov nad Doubravou
• Mladotice
• Moravany

Od 30. dubna 1976 do 31. prosince 1991 k městu patřily i Žlebské Chvalovice, od 1. července 1985 do 30. srpna 1990 Bousov a od 1. ledna 1989 do 28. února 1990 také Podhořany u Ronova.^[4]

Většina ronovských památek^[5] se nachází na náměstí, které nese jméno zdejšího rodáka, malíře Antonína Chittussiho. Má tvar obdélníku o velikosti 120 × 100 m, v jehož středu je kostel sv. Vavřince. Severní částí náměstí prochází silnice II/337 z Čáslavi do Třemošnice; zbylá plocha slouží jako parkoviště. V jižní části se nachází park, ve kterém je pomník padlým z první světové války, kašna a mariánský sloup.

Kostel svatého Vavřince

Jednolodní pseudobarokní kostel vystavěný v letech 1849–1852 na místě staršího kostela postaveného před rokem 1358. Na stavbu bylo použito smíšené zdivo: kámen a cihly. Na stropě kostela jsou fresky namalované členem benediktinského řádu v Emauzech Jaroslavem Majorem. Jde o kopie originálů italských malířů Frankassiniho a Grandiho z chrámu v Římě. Zobrazují výjevy ze života svatého Vavřince. Dvě okenní sklomalbv navrhl Rudolf Mates.

Radnice

Radnice z roku 1865 postavená v novogotickém slohu. V šedesátých letech 20. století byla kompletně opravena a částečně přestavěna. Před druhou světovou válkou sloužily pro potřeby radnice dvě místnosti v přízemí; v horním patře byl byt a ordinace lékaře. Později byla v patře umístěna škola. Nyní se celá budova využívá pro potřeby městského úřadu; v horním patře je zasedací místnost a svatební síň.

Zámek

Třípodlažní jednoduchá stavba v Zámecké ulici z let 1823–1825 s výrazným centrálním štítem. Byla postavená na místě dřívějšího zámečku z doby před rokem 1664. Zámek byl přestavěn koncem 19. století, kdy získal pseudogotickou podobu. V současné době zde sídlí Lesy České republiky.

Park

Park u kostela byl zřízen v roce 1885 místní občanskou záložnou. Původně byl udržován jako anglický park. Po architektonické úpravě v roce 1933 byly zachovány původní lípy, javory a dva vzácné stromy: líska turecká a dub svazčitý. Této lísce se věnoval i pořad České televize Paměť stromů a v roce 2005 soutěžila o titul Strom roku. V zimě 2010/2011 zaschla a je z ní již jen mrtvé torzo.

Bílkova vila

Bílkovia vila v Čáslavské ulici byla projektovaná sochařem a architektem Františkem Bílkem z roku 1934 postavená pro jeho švagra, pražského lékaře Jaromíra Nečase. Jde o jednoduchou secesní jednopatrovou stavbu s cennými venkovními reliéfy. V Bílkově vile se nachází Galerie Antonína Chittussiho.

• Hřbitovní kostel svatého Kříže u silnice k Mladoticím JV od města je románská stavba z 2. poloviny 12. století s gotickým presbytářem. Kolem stávala ve středověku zaniklá ves Protivany.
• Kostel svatého Martina, středověký, původně kolem ve středověku stávala zaniklá ves Stusyně
• Sochy svatého Petra a svatého Jana Nepomuckého z roku 1725 v aleji u zámku (přesunuty na náměstí před kostel).^[6]

• Josef Zwierzina (1775–1858), podnikatel
• Ferdinand Schulz (1835–1905), novinář, spisovatel a politik
• Antonín Chittussi (1847–1891), akademický malíř
• Dobroslav Orel (1870–1942), hudební vědec
• Karel Horký (1879–1965), novinář, spisovatel, kritik a vydavatel
• Jaroslav Turek (1925–2005), akademický malíř

V roce 1941 se zde natáčely téměř všechny exteriéry filmu Městečko na dlani podle stejnojmenného románu Jana Drdy, ve kterém účinkovalo mnoho předních herců a hereček (několik scén se natočilo také v nedaleké Třemošnici a pod zříceninou hradu Lichnice). V Ronově nad Doubravou se uskutečnila také mimopražská předpremiéra filmu (4. září 1942), zatímco celostátní premiéra filmu byla 18. září 1942 (již dokončený film musel řadu měsíců čekat na povolení distribuce od protektorátních úřadů). Film je považován za jeden z nejzdařilejších protektorátních snímků.^[7][8]

Městský zpravodaj vydávaný radnicí, který vychází 6× ročně v tištěné i elektronické podobě, se na počest tohoto filmu jmenuje „Městečko na dlani“ (s podtitulem Zpravodaj Ronova nad Doubravou, Mladotic a Moravan).^[9]

• 
  Městský úřad
• 
  Zámek
• 
  Bílkova vila
• 
  Statek v Čáslavské ulici

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ronov nad Doubravou na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Ronov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Oficiální stránky
• Ronov nad Doubravou v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)