Sýkorovití

Sýkorovití
	Sýkora koňadra
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Třída	ptáci (Aves);
Podtřída	letci (Neognathae);
Řád	pěvci (Passeriformes);
Podřád	zpěvní (Passeri);
Infrařád	Passerida;
Nadčeleď	Sylvioidea;
Čeleď	sýkorovití (Paridae); Vigors, 1825
Rody
	původní 3 rody sýkora (Parus); (Melanochlora); (Sylviparus);
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sýkorovití (Paridae) jsou poměrně známou čeledí pěvců. Všeobecně známý je jeden z nejhojnějších ptáků Česka sýkora koňadra, stejně jako její menší a méně početná příbuzná sýkora modřinka. Tyto dva druhy se velmi dobře přizpůsobily životu ve městě a v zimě navštěvují krmítka, i díky tomu jsou velmi známí. Čeleď však zahrnuje mnohem více druhů a mnohé z nich ani v Česku nežijí (celkem asi 50 druhů).

Sýkory jsou vesměs drobnější, mají poměrně velkou hlavu, téměř přímý špičatý zobák a silné nohy a drápy. Křídla mají krátká a zaoblená, ocas středně dlouhý. V potravě převládá hmyz, který sbírají na stromech, proto jsou vydatnými pomocníky v boji s hmyzími škůdci.

Popis

Jsou to drobní ptáci, kteří měří 9–20 cm a váží 6–50 g. Poměrně velká hlava nese přímý, různě silný, špičatý zobák. Silné nohy a drápy pomáhají při šplhání. Krátká zaoblená křídla mají deset ručních letek, z nichž první je silně zkrácená. Ocas mají středně dlouhý. Opeření je velmi husté a vesměs kontrastně a pestře zbarvené, u obou pohlaví velmi podobné.

Sýkory jsou vesměs dutinoví ptáci (proto si mohou dovolit pestré zbarvení). Tropické druhy mívají malé snůšky nepřesahující 3 vejce, ptáci z mírného pásma mívají naopak velmi bohaté snůšky. Přeborníkem je drobná sýkora modřinka, která má v průměru 11 vajec, místy dokonce až 19 vajec. Po vyhnízdění se často sdružují do skupin, většina druhů je stálých nebo potulných, jen některé druhy jsou částečně tažné.

Sýkorovití měly původně 3 rody s téměř padesáti druhy, které jsou rozšířeny po celé severní polokouli. Na jihu žijí pouze v Africe.

Někdy se mezi sýkory řadí i mlynaříci (Aegithalos), kteří se však jindy člení mezi vlastní čeleď mlynaříkovitých (Aegithalidae).

Seznam rodů po rozpadu rodu Parus není úplně ustálený, některé názory na tuto problematiku lze najít v cizojazyčných wikipediích a externích odkazech. Pokud bude zpracován rod, který má dva alternativní názvy, je to v příslušném článku uvedeno.

Fylogeneze a taxonomie

V současné době byly sýkory rozděleny do několika samostatných rodů na základě analýzy DNA.^[1] Vztah mezi jednotlivými rody ukazuje následující kladogram:

Melanochlora (1 druh)

Sylviparus (1 druh)

Cyanistes (4-5 druhů modrých sýkor, včetně sýkory modřinky a sýkory azurové)

	Pseudopoces (1 druh, donedávna řazený do čeledi krkavcovití)

	Parus (24 druhů velkých sýkor, včetně sýkory koňadry)

	Lophophanes (2 druhy eurasijských chocholatých sýkor, včetně sýkory parukářky)

	Baeolophus (5 druhů severoamerických chocholatých sýkor)

	Periparus (7 druhů sýkor, včetně sýkory uhelníčka)

	Poecile (14 druhů sýkor s tmavou čepičkou, včetně sýkory babky a sýkory lužní)

Odkazy

Reference

↑ Gill, Frank B.; Slikas, Beth & Sheldon, Frederick H. (2005): Phylogeny of titmice (Paridae): II. Species relationships based on sequences of the mitochondrial cytochrome-b gene. Auk 122: 121-143.

Související články

česky:

http://mujweb.atlas.cz/www/ptaci/dat/syk.htm

anglicky:

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu sýkorovití na Wikimedia Commons

[1] Gill, Frank B.; Slikas, Beth & Sheldon, Frederick H. (2005): Phylogeny of titmice (Paridae): II. Species relationships based on sequences of the mitochondrial cytochrome-b gene. Auk 122: 121-143.

[1]