|
Salajna
Salajna (do roku 1948 Kunrátov, německy Konradsgrün)[3] je vesnice, část obce Dolní Žandov v okrese Cheb v Karlovarském kraji. Nachází se asi tři kilometry severozápadně od Dolního Žandova. Prochází tudy železniční trať Plzeň – Cheb. Je zde evidováno 57 adres.[4] V roce 2011 zde trvale žilo 64 obyvatel.[5] Od roku 2005 je Salajna vesnickou památkovou zónou.[6][7] Salajna je také název katastrálního území o rozloze 8,01 km².[8] NázevPůvodně se vesnice jmenovala Konradsgrün po svém majiteli Konrádovi Paulsdorferovi z Tennesbergu. Po vysídlení německého obyvatelstva po druhé světové válce nesla vesnice až do roku 1948 jméno Kunrátov, následně byla přejmenována na Salajnu. O původu názvu existují dvě verze. Podle první získala jméno z latinského označení potaše, salajky, která se zde vyráběla z dřevěného popela, podle druhé zkomolením přídavného jména zelený, což by odpovídalo původnímu označení Konradsgrün.[9] Geografie a přírodní poměryVesnice se rozkládá v mělkém údolí podél Šitbořského potoka v geomorfologickém celku Český les, z menší části v geomorfologickém celku Podčeskoleská pahorkatina. Severním směrem se krajina otvírá do mírně zvlněného až rovinatého terénu, naopak jihovýchodním směrem zvolna stoupá.[10] V okolí Salajny vyvěralo v minulosti několik pramenů minerálních vod. V roce 1942 byly analyzovány dva prameny a to tzv. Waldsäuerling (Lesní kyselka) a Gemeindesäuerling (Obecní kyselka). Byly známé tři dochované prameny, první v kamenné jímce nad viaduktem u kraje lesa, druhý mezi čp. 18 a čp. 19 a třetí pod čp. 29, bohužel zavezený při terénních úpravách. Obecní pramen byl obnoven v dubnu 2018. Na místo byl dopraven a umístěn nový dutý kmen a okolí kmene utěsněno jílem. Při obnově byly v původním dutém kmeni nalezeny zbytky keramiky datující využívání pramene minimálně již v 16. a 17. století. Chemickým rozborem byl v roce 2018 zjištěn obsah CO2 v hodnotě 1480 mg/l.[11] V roce 1956 bylo v tehdy již devastovaném prameni naměřeno 1700 mg/l CO2.[12] Došlo k terénní úpravě okolí pramene a k prameni vybudován povalový chodníček. Slabě mineralizovaná kyselka vyhovuje i po mikrobiologické stránce požadavkům na pitnou vodu.[11] HistoriePrvní písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1299.[13] V daném roce se jako její majitel se uvádí Konrád Paulsdorfer z Tennesbergu, který roku 1305 přenechal zdejší fojtství komendě německých rytířů v Chebu. Později, až do zániku patrimoniální správy roku 1848, se v držení vesnice vystřídaly chebské měšťanské rodiny, poté patřila městu Cheb. Po roce 1945 byla Salajna jako sídlo ležící v německy mluvící oblasti Chebska zasažena poválečnou výměnou obyvatel. Novodobý vývoj vesnice byl ve srovnání s naprostou většinou ostatních sídel na Chebsku relativně příznivý. Salajna byla posouzena jako hodnotný soubor lidové architektury v západních Čechách s potenciálem, stát se památkovou rezervaci. Vesnice nebyla naštěstí postižena výraznější devastací a bezohlednými modernizacemi. Rovněž nedošlo k výraznější novodobé výstavbě. Ta se omezila na menší skupinu rodinných domů při cestě k železniční zastávce a skupinu chat na jižním konci vesnice. Přesto však došlo v období socialismu ke zboření několika architektonicky hodnotných usedlostí.[14] Lidová architekturaSalajna je typickým příkladem vrcholně středověké kolonizační vesnice údolního lánového typu. Zástavba rozsáhlých dvorců se rozprostírá v délce asi 2 km v údolí Šitbořského potoka, především nad jeho levým břehem. Zachoval se zde soubor uzavřených čtyřbokých dvorců s vysokým podílem hrázděné architektury. Zastoupeny jsou jak obytné domy, tak i typické rámové kolny a stodoly, patrové sýpky i další stavby. Mnohé ze zachovaných staveb patří k nejcennějším a v některých případech i k nejstarším památkám lidové architektury na Chebsku. Hodnotný je zejména bývalý mlýn Gahmühle, usedlost čp. 9, která patří k nejcennějším památkám lidové architektury v západních Čechách. Rozlehlý areál je situovaný na pravém břehu potoka. Na jihozápadní straně stojí obytné stavení s mlýnicí. Hrázděné patro je zdobené dekorativní řezbou. Hrázděné jsou rovněž oba dekorativně členěné štíty s typickými šachovnicovými vzory. Na předním štítu je umístěn 3,5 m vysoký kříž s dřevěnou skulpturou. Do dvora mlýna vede oblouková brána. Areál mlýna čp. 9 uzavírá velká stodola, zevně obedněná a na jednom ze sloupů datovaná rokem 1764. Na jižním konci stojí uzavřená dvorcová venkovská usedlost čp. 12 s dvorem, původně obestavěným ze čtyř stran. Dochovalo se obytné stavení a chlévy. Stavení tvoří částečně roubený a částečně zděný dům s roubeným věncem a hrázděným patrem. Nesymetrické hrázděné patro je nasazeno na trámovém věnci se zachovanými zbytky malované výzdoby.[14] Zanedbanou usedlost koupili v roce 2004 soukromí vlastníci a po několika letech rekonstrukce noví majitelé usedlost přebudovali a v hlavní hrázděné budově otevřeli v dubnu 2014 penzion. Součástí statku jsou tři budovy, které tvoří téměř uzavřený dvůr. V obnovené kolně je umístěna expozice starého řemeslného a domácího nářadí.[15] Při silnici v jižní části vesnice stojí zachovaná uzavřená usedlost čp. 13. Dům má přízemí v celém rozsahu přezděné, s jednoduchými fasádami. Z původní stavby asi z přelomu 18. a 19. století se zachovalo hrázděné patro, na roubeném věnci s obnovenou malovanou výzdobou květinových medailonů. Zadní štítové průčelí přechází do dekorativně členěného hrázděného štítu s typickým šikmým šachováním. Obdobný hrázděný štít má i navazující rámová kolna s obedněnými stěnami.[14] ObyvatelstvoPři sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 229 obyvatel, všichni německé národnosti. K římskokatolické církvi se hlásilo všech 229 obyvatel.[16]
Obecní správaPři sčítání lidu v letech 1850–1879 Salajna byla osadou obce Jesenice v okrese Cheb. V letech 1880–1960 byla samostatnou obcí v okrese Cheb. V letech 1961–1971 byla částí obce Okrouhlá v okrese Cheb. Od 26. listopadu 1971 je částí obce Dolní Žandov v okrese Cheb.[19] Pamětihodnosti
Fotogalerie
OdkazyReference
Externí odkazy
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
