Jste-li ochotni uvolnit své obrázky památek pod svobodnou licencí, neváhejte je nahrát do úložiště Wikimedia Commons (kliknutím na ikonku fotoaparátu v příslušném řádku tabulky). Obrázky uložené ve Wikimedia Commons můžete pomocí odkazu přidat do tohoto seznamu nebo do článku o příslušné památce, obci atd.
Pokud byly některé části dotčeného území vyčleněny do samostatných seznamů, měly by být odkazy na tyto dílčí seznamy uvedeny v úvodu tohoto seznamu nebo v úvodu příslušné sekce seznamu.
Pomník obětem I. a II. světové války, ze žlutého pískovce. Na pilíři 400 cm vysokém, o základně 85 x 85 cm, s nápisem a bronzovou plaketou T. G. Masaryka (o průměru 60 cm), stojí figura vojáka v životní velikosti, v uniformě italského legionáře. Po stranách pilíře jsou nápisy - jména obětí válek, reliéfně vystupující z 1. sv. války, vtesané z 2. sv. války. Sokl je stupňovitý, půdorys 250 x 250 cm a 200 cm vysoký. V levé části podstavce je umístěna skulptura - sedící truchlící žena v životní velikosti. Údajně dílo významného místního sochaře, Památkový katalog však jméno neuvádí.
Příklad meziválečné architektonické avantgardy s řadou neoklasicistních prvků. Součást konvolutu Freiwaldových staveb v Královéhradeckém kraji. Dvoupatrová nárožní budova. Základní půdorysný tvar budovy určuje dlouhé křídlo stavebně rozdělené po celé své délce do dvou traktů – dvorního a uličního. Funkčně je budova rozdělena na dvě části – veřejnou (původně spořitelna, dnes městský úřad) a obytnou, přičemž veřejná část je umístěna směrem k centru města. V místě křížení obou ulic se budova uplatňuje zaobleným nárožím, k němuž v ulici 17. listopadu přiléhá menší křídlo se schodištěm do pater veřejné části budovy. Zaoblené nároží završuje zastřešená dvanáctiboká třístupňová věž. Objekt je podsklepen, v suterénu pod prostory někdejší spořitelny se nachází trezorová místnost s trezorem, sklepní prostory pod obytnou částí slouží potřebám nájemníků. Hlavní vstup do veřejné části budovy umožňuje pískovcové schodiště z ulice 17. listopadu. Na opěrné schodišťové zdi před vstupem stojí dvě sochy z jemného šedého pískovce, hledící ke vstupu, vlevo socha ženské postavy v dlouhých šatech, drží na ramenou položený štít s městským znakem, vpravo socha muže v dlouhých kalhotách a pracovním plášti, držící rozvinuté plátno a knihu.
Dům Boženy Němcové. Areál malého kupeckého domku tvořený vlastním objektem a terasou se schodišti na koncích. Přízemní městský dům obdélného půdorysu s mansardovou střechou u štítových stěn s polovalbami, pokrytou asfaltovou lepenkou, podkroví obytné (vytváří falešené patro). Dům zděný na kamenné podezdívce. Vnitřní dispozice třídílná dvoutraktová. Nad vstupními dveřmi deska s nápisem V tomto domě bydlela / BOŽENA NĚMCOVÁ / od měs. září 1837 do 30. dubna 1838. V zadní části zahrady se nachází hrob Viktorky (není předmětem ochrany).
Městský dům, částečná zřícenina. Dům z 19. století je spojen s pobytem významného místního rodáka Gustava Vacka. Dům obdélného půdorysu, delší stranou orientován do ulice. Má sedlovou střechu, nad dodatečnými přístavky na severní stranu střechy pultové. Je jednoposchoďový, podsklepený, omítnutý břízolitovou omítkou světle okrové barvy.
Textilní továrna, z toho jen tovární mrakodrap. Mimořádné dílo architekta Bruno Bauera. Významná stavba české i evropské průmyslové architektury s dobově vysoce progresivní stavební konstrukcí železobetonového skeletu s desetinnými rozpony. Architektonická dominanta. Šestipodlažní budova nepravidelného půdorysu vycházejícího z obdélníku se zkoseným jihozápadním nárožím. Na západní straně vystupuje z půdorysu i hmoty objektu komunikační věž se schodištěm, na východní věž výtahová. Do přízemí vysokého 7 metrů je vloženo polopatro.
Autenticky dochovaný areál vily českého sochaře a parapsychologa Břetislava Kafky, vystavěné v letech 1932–1933. Areál tvoří vila, zahrada a ohrazení zahrady.
Ateliér Břetislava Kafky. Přízemní ateliérová budova českého sochaře a restaurátora, postavená v letech 1926–1927 podle plánů stavitele Josefa Faifra ze Lhoty u Červeného Kostelce, v roce 1932 přistavěná podle plánů Josefa Vejra, v sousedství vily. Autenticky dochovaný objekt na segmentovém půdorysu, architektonicky ovlivněný předválečným kubizmem.
Jednopatrová vila s bohatě členěnou rondokubistickou fasádou v zahradě s oplocením. V severní části zahrady stojí menší zahradní domek architektonicky ztvárněný stejně jako vila.
Pomník - památník vysílačky Libuše. Pomník oběti protinacistických odbojářů s motivem zhotoveným podle námětu K. Čapka. Památník na poslední akt Heydrichiády z června 1942 je inspirován dílem Josefa Čapka. Podstavec ve tvaru zkoseného pilíře je z hrubě otesaného žlutého pískovce. Na podstavci je žena v nadživotní velikosti, letící v poloze lehu na bok. Před pomníkem je deska z hrubě opracovaného žlutého pískovce s nápisem: „Obětem fašismu 1942“.
Krucifix U Devíti křížů. Kamenný kříž datovaný 1794, připomínající místní pověst o vyvraždění svatby hradního pána z Vizmburka, s tesaným nápisem „Zde ich v Panu 9 usnulo“.