První dáma Spojených států amerických (anglicky First Lady of the United States, zkráceně FLOTUS[1]) je neoficiální označení manželky prezidenta Spojených států amerických, která společně s jejich dětmi tvoří první rodinu USA. Pokud prezident nemá manželku, pak roli první dámy plní žena z rodinného kruhu prezidenta. Doposud jediným svobodným prezidentem USA byl James Buchanan (1857–1861); roli první dámy plnila jeho neteř Harriet Laneová.
V roce 1789 po volbě prvního amerického prezidenta George Washingtona se Kongres Spojených států amerických usnesl pro oficiální titulování prezidenta a jeho manželky na „Mr. President and Mrs. Washington“ (pan prezident a paní Washingtonová). Toho způsobu se poté využívalo i v revoluční Francii, pokládalo se to za vzorové a dodnes zůstává platným oslovením prezidenta a jeho chotě.
V prvních desetiletích 19. století byl kladen důraz na „lidové“ společenské způsoby, proto vzniklo oslovení „Mrs. President“ (paní prezidentová) či „Presidentess“ (prezidentka).
V sedmdesátých letech 19. století se užívalo oslovení „First Lady of the Land“ (první dáma země), první prezidentovou manželkou, která tak byla titulována, se stala Lucy Webb Hayesová, manželka prezidenta Rutherforda B. Hayese. V následujících letech se toto oslovení dostalo i do konverzačních slovníků a začalo se všeobecně prosazovat. V angličtině psaní velkými písmeny titulu propůjčuje „úřední“ charakter. Do první třetiny 20. století byly titulem „First Ladies“ v USA oslovovány všechny slavné a významné ženy, mezi něž samozřejmě patřila i prezidentova manželka. Časem se tento titul omezil pouze pro prezidentovu manželku, neboť narůstal význam instituce první dámy až do současné významné pomocné instituce prezidentského úřadu.[2]
Roli první dámy zastávaly dvě ženy narozené mimo území Spojených států. První byla Louisa Adamsová, která úlohu plnila mezi lety 1825–1829.[pozn. 1][5] Druhou se v roce 2017 stala Melania Trumpová narozená ve slovinském Novem mestě, tehdejší součásti Socialistické federativní republiky Jugoslávie.[6][7]
Seznam prvních dam USA
V tomto seznamu jsou uvedeny první dámy Spojených států amerických[8]:
Dosud žijící první dámy
Od listopadu 2023 žijí čtyři bývalé první dámy.
Poslední první dámou, která zemřela, byla Rosalynne Carterová (v letech 1977–1981), 19. listopadu 2023, ve věku 96 let. Největší počet bývalých prvních dam, které žily v jednu dobu, bylo deset, v období od 2. června, 1886 až 23. srpna, 1887, když Sarah Yorke Jacksonová, Priscilla Tylerová, Julia Gardinerová Tylerová, Sarah Childress Polková, Harriet Laneová, Julia Grantová, Lucy Webb Hayes, Lucretia Garfieldová, Mary Arthur McElroyová a Rose Clevelandová byly všechny naživu; a období od 4. března do 25. června, 1889, když Priscilla Cooper Tylerová, Julia Gardinerová Tylerová, Sarah Childress Polková, Harriet Laneová, Julia Grantová, Lucy Webb Hayesová, Lucretia Garfieldová, Mary Arthur McElroyová, Rose Clevelandová a Frances Folsomová Cleveland Prestonová byly naživu.
Galerie
-
První dámy (zleva doprava)
Rosalynn Carterová,
Hillary Clintonová,
Barbara Bushová,
Laura Bushová při otevření Clintonova prezidentského centra v roce
2004
-
První dámy
Nancy Raeganová,
Barbara Bushová (stojící zleva doprava),
Lady Bird Johnsonová,
Pat Nixonová,
Rosalynn Carterová a
Betty Fordová (sedící zleva doprava) před prezidentskou knihovnou Ronalda Raegana,
Listoprad 1991
-
-
První dámy při
dallaském setkání v dubnu 2013 (zleva): Michelle Obamová, Laura Bushová, Hillary Clintonová, Barbara Bushová, a Rosalynn Carterová
Odkazy
Poznámky
- ↑ Ačkoli se Louisa Adamsová narodila roku 1775 mimo americké území v Londýně, tedy mimo tehdy ještě neexistujících Spojených států, byla Američankou od narození, jakožto dcera amerického otce a konzula v Londýně Joshuy Johnsona, a britské matky Catherine Nuthové.[3][4]
- ↑ První dáma Martha Washingtonová nesídlila v bílém domě. Data uvádí období, ve kterém jí byl propůjčen titul první dámy.
- ↑ Emily Donelsonová byla neteř prezidenta Andrewa Jacksona a v letech 1829–1834 vykonávala funkci první dámy USA, neboť Jackson byl od roku 1828 vdovec. Jeho žena Rachel Donelson zemřela mezi manželovým zvolením a jmenováním do úřadu.
- ↑ Sarah Yorke Jacksonová byla snachou prezidenta Andrewa Jacksona a v letech 1834 a 1837 vykonávala funkci první dámy USA. Byla manželkou Jacksonova syna Andrewa Jacksona.
- ↑ Angelica Singletonová Van Burenová byla snachou prezidenta Martina Van Burena a v letech 1837 až 1841 vykonávala funkci první dámy USA, neboť Van Buren byl od roku 1819 vdovec.
- ↑ Jane Irwin Harrisonová byla snachou prezidenta Williama Henryho Harrisona a v roce 1841 vykonávala funkci první dámy USA místo jeho nemocné manželky Anny Harrisonové.
- ↑ Priscilla Cooperová Tylerová byla snachou prezidenta Johna Tylera a po smrti své tchyně Letitie Christian Tylerové vykonávala funkci první dámy do doby, než se funkce ujala nová Tylerova manželka Julia Gardiner Tylerová.
- ↑ Mary Arthurová McElroyová byla sestrou prezidenta Chestera A. Arthura a v letech 1881 až 1885 vykonávala funkci první dámy USA, protože Chester A. Arthur byl od roku 1880 vdovec.
- ↑ Rose Elizabeth Clevelendová byla sestrou 22. prezidenta Grovera Clevelanda a v letech 1885–1886 vykonávala funkci první dámy USA, protože její bratr byl do roku 1886 svobodný.
- ↑ Mary Harrisonová McKeeová byla dcerou prezidenta Benjamina Harrisona a po smrti své matky Caroline Harrisonové v roce 1892 vykonávala funkci první dámy USA.
Reference
- ↑ FLOTUS [online]. MacMillan Dictionary, 1-10-2011 [cit. 2012-01-04]. Dostupné online.
- ↑ GASSERT, Philipp. První dámy Ameriky. Praha: Nakladatelství BRÁNA, 2001. ISBN 80-7243-133-1. Kapitola Předmluva, s. 5–8.
- ↑ HARRIS, Bill; ROSS, Laura. The First Ladies Fact Book: Revised and Updated! The Childhoods, Courtships, Marriages, Campaigns, Accomplishments, and Legacies of Every First Lady from Martha Washington to Michelle Obama. [s.l.]: Black Dog & Leventhal Publishers, 04-03-2009. Dostupné online. ISBN 1579128092. Je zde použita šablona
{{Cite book}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
- ↑ Louisa Adams - First Ladies [online]. History.com [cit. 2016-11-19]. Dostupné online. Je zde použita šablona
{{Cite web}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
- ↑ Melania to be 1st foreign-born First Lady since 1820s. The Hindu. 9-11-016. Dostupné online [cit. 9-11-2016]. Je zde použita šablona
{{Cite news}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
- ↑ Lauren Collins. The Model American: Melania Trump is the exception to her husband's nativist politics. The New Yorker. 09-05-2016. Dostupné online. Je zde použita šablona
{{Cite news}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
- ↑ O Melaniji je prvi poročal Dolenjski list. Dolenjski list Lower Carniola Newspaper. 10-11-2016. Dostupné online. (Slovene) Je zde použita šablona
{{Cite news}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
- ↑ The First Ladies [online]. Washington, D.C.: Bílý dům [cit. 2009-01-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-10-22.
Související články
Externí odkazy