Skupeč je malá vesnice, část obce Pernarec v okrese Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Nachází se asi 3,5 kilometru severně od Pernarce. V roce 2011 zde trvale žilo 97 obyvatel.[3] Jihozápadně od vesnice se nachází sopečný vrch Vinice.
Skupeč je také název katastrálního území o rozloze 2,7 km².[4]
Historie
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1364.[5]
Obyvatelstvo
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 204 obyvatel (z toho 95 mužů) německé národnosti, kteří se s výjimkou tří židů hlásili k římskokatolické církvi.[6] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 181 obyvatel: 38 Čechoslováků a 143 Němců. Kromě pěti židů a čtyř lidí bez vyznání byli římskými katolíky.[7]
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[8][9]
| Rok
|
1869
|
1880
|
1890
|
1900
|
1910
|
1921
|
1930
|
1950
|
1961
|
1970
|
1980
|
1991
|
2001
|
2011
|
2021
|
| Počet obyvatel
|
175
|
185
|
192
|
187
|
178
|
204
|
181
|
88
|
91
|
92
|
90
|
92
|
92
|
97
|
91
|
| Počet domů
|
27
|
29
|
27
|
27
|
27
|
28
|
31
|
32
|
33
|
24
|
25
|
26
|
31
|
33
|
33
|
Obecní správa
Při sčítání lidu v letech 1869–1950 Skupeč byl samostatnou obcí, se kterým patřil nejprve do okresu Teplá, ale v letech 1900–1930 v okrese Planá a v roce 1950 v okrese Stříbro. V letech 1961–1985 byl částí obce Křelovice v okrese Plzeň-sever. Od 1. ledna 1986 je částí obce Pernarec v okrese Plzeň-sever. Poté se Křelovice opět osamostatnily, ale Skupeč již zůstal součástí Pernarce. V letech 1869–1910 k obci patřily Málkovice a Něšov.[10]
Pamětihodnosti
Na vrchu Vinice se nachází památkově chráněná archeologická lokalita pravěkého výšinného sídliště, které bylo osídlené v eneolitu lidem chamské kultury a později znovu v době halštatské.[11]
Další fotografie
-
Obchod na návsi
-
Dům čp. 2
-
Zbytky kříže
Odkazy
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 251.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-22.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 318.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 264.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 255.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 515, 261, 317, 363. Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.
- ↑ JOHN, Jan. Výšinné lokality středního eneolitu v západních Čechách. Plzeň: Katedra archeologie Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni, 2010. 134 s. (Opomíjená archeologie). Dostupné online. ISBN 978-80-7043-956-2. S. 112.
Externí odkazy
