Smrk (okres Třebíč)

Smrk
Náves ve Smrku
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Třebíč
Obec s rozšířenou působností	Třebíč (správní obvod)
Okres	Třebíč
Kraj	Vysočina
Historická země	Morava
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°13′32″ s. š., 16°0′7″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	288 (2024)[1]
Rozloha	6,80 km²[2]
Katastrální území	Smrk na Moravě
Nadmořská výška	464 m n. m.
PSČ	675 01
Počet domů	87 (2021)[3]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Smrk 30 675 01 Vladislav smrk@obce.cz
Starosta	Vladimír Šabata
Oficiální web: www.obec-smrk.cz
Smrk
Další údaje
Kód obce	591726
Kód části obce	151220
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Smrk (německy Smrk, Smerk^[4], starším názvem Smrkh^[5]) je obec ležící asi 9 km na východ od města Třebíče. Nadmořská výška obce je 464 metrů nad mořem. Žije zde 288^[1] obyvatel. Obec spadá do správního obvodu obce s rozšířenou působností Třebíč. Smrk se nachází asi 2,5 km od Vladislavi, je také blízko Hostákovu a Valdíkovu. Malá ves dříve náležela základnímu zboží třebíčského kláštera.

Do obce vedou silnice III. třídy. Na jihovýchodě prochází katastrálním územím železniční trať Brno – Jihlava, zastávka zde není; nejbližší zastávka je ve Vladislavi. V případě výstavby plánovaného obchvatu sousední obce Vladislav by tato nová část silnice I/23 protínala také část katastrálního území Smrku.

Sousedními obcemi sídla jsou Vladislav, Valdíkov, Koněšín, Kojatín, Pozďatín a Studenec.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1104 a souvisí se zakládací listinou kláštera v Třebíči. V roce 1556 obec patřila Vratislavovi z Pernštejna a téhož roku byla prodána Oldřichovi z Lomnice na Meziříčí a Náměšti. V tu dobu tak obec patřila do náměšťského panství.^[5][6][7]

V roce 1567 zdědil náměšťské panství Jan starší ze Žerotína. Roku 1628 pak koupil panství Albrecht z Valdštejna, který je koupil pro Jana Baptistu z Verdenberka. V roce 1743 pak od Verdenberků koupili panství manželé Kufštejnští, ale hned roku 1752 pak zakoupili panství Haugvicové, kteří je vlastnili až do správních reforem.^[8]

V roce 1850 byla ve vsi postavena kaple, která byla v roce 1903 rekonstruována a téhož roku rozšířena o věž a také byla vysvěcena Arnoštem Tvarůžkem. Roku 1905 byl založen sbor dobrovolných hasičů. V roce 1919 byl do kaple pořízen nový zvon za ten, který byl rekvírován během první světové války. V srpnu roku 1923 byl slavnostně odhalen pomník padlým občanům v první světové válce. V roce 1926 byla vesnice elektrifikována.^[9] Roku 1929 proběhla vesnicí velká vichřice, která poničila mnoho domů.

Během druhé světové války byli zatčeni roku 1940 Rudolf Chalupa a jeho syn, do konce roku byli uvězněni v Sušilových kolejích v Brně. V roce 1941 byl Rudolf Chalupa zatčen a uvězněn znovu. Po skončení války pak bylo roku 1958 založeno v obci JZD, to pak bylo roku 1961 sloučeno s JZD v Kojatíně, v roce 1974 pak bylo sloučeno s JZD ve Vladislavi a pak v roce 1976 sloučeno s JZD v Pyšeli. Roku 1964 byla obec Kojatín správně začleněna pod obec Smrk. V roce 1966 byla založena pobočka Svazu československé mládeže ve Smrku a vznikl také sportovní klub Družstevník a došlo ke stavbě sportovního hřiště,^[10] v témže roce byla dokončena silnice z Vladislavy do Budišova.^[9] V roce 1967 pak byla ve vsi postavena budova mateřské školy.^[10] Roku 1971 byly slavnostně pojmenovány lípy u pomníku padlých občanů – dostaly název Lípy Švehlovy. Mezi roky 1974 a 1975 byla vybudována přehradní nádrž na Mlýnském potoce a byla vybudována nádrž Balaton.^[9]

Do roku 1849 patřil Smrk do náměšťského panství, od roku 1850 patřil do okresu Jihlava, pak od roku 1855 do okresu Třebíč. Mezi lety 1850 a 1884 patřil Smrk pod Vladislav a mezi lety 1980 a 1990 byla obec začleněna opět pod Vladislav, následně se obec osamostatnila.^[11]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (41 hlasů), druhé místo obsadil Jan Fischer (29 hlasů) a třetí místo obsadil Jiří Dienstbier (21 hlasů). Volební účast byla 64,29 %, tj. 135 ze 210 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (101 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (42 hlasů). Volební účast byla 67,77 %, tj. 143 ze 211 oprávněných voličů.^[25]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (67 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (27 hlasů) a třetí místo obsadil Marek Hilšer (18 hlasů). Volební účast byla 61,82 %, tj. 136 ze 220 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (117 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (34 hlasů). Volební účast byla 69,27 %, tj. 151 ze 218 oprávněných voličů.^[26]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (65 hlasů), druhé místo obsadila Danuše Nerudová (32 hlasů) a třetí místo obsadil Petr Pavel (26 hlasů). Volební účast byla 74,65 %, tj. 162 ze 217 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (88 hlasů) a druhé místo obsadil Petr Pavel (70 hlasů). Volební účast byla 73,64 %, tj. 162 ze 220 oprávněných voličů.^[27]

• Kaple z roku 1850^[10]
• Železnice – u silnice směrem na Koněšín jsou pozůstatky železniční hlásky

• Antonín Man (1917–2008), český voják a manažer

Dne 28. července 1918 byli jmenováni čestnými občany obce:^[10]

• František Staněk
• Karel Kramář
• Alois Jirásek

Dne 26. března 1933 byl jmenován čestným občanem obce:^[9]

• Rudolf Chalupa (někdejší starosta)

V roce 1949 byl jmenován čestným občanem obce:^[9]

• Klement Gottwald

• Římskokatolická farnost Vladislav

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Smrk na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Smrk (obec) v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Smrk v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Oficiální stránky obce
• statistické údaje obce Smrk