|
Strašná skála
Strašná skála (též Čížkov, Hrádek či Strážná skála) je zaniklý hrad na katastrálním území vesnice Přešín u obce Čížkov v okrese Plzeň-jih. Jeho pozůstatky jsou chráněny jako kulturní památka ČR.[1] HistorieO hradu se nedochovala žádná písemná zpráva.[2] Archeologické nálezy umožnily datovat existenci hradu do druhé poloviny třináctého a první třetiny čtrnáctého století.[3] Podle nalezené keramiky však bylo místo osídlené už v pravěku.[4] Název nedaleké vsi Čížkov se v různých podobách objevuje v listinách kladrubského kláštera od roku 1237 a v roce 1239 klášteru patřil také blízký Přešín. Později obě vesnice, které pravděpodobně tvořily hospodářské zázemí hradu, získali páni z Rožmitálu. Roku 1285 přenechal Protiva z Rožmitálu část panství Budislavovi z Čížkova,[5] který je vzhledem ke svému přídomku považován za stavebníka hradu.[2] Existence přídomku však nemusí souviset s hradem, ale může se vztahovat k neznámé tvrzi nebo dvorci v Čížkově. V roce 1347 od Sezimy z Rožmitálu získalo obě vesnice pražské arcibiskupství, které své panství spravovalo z Rožmitálu, a nepotřebný hrad na Strašné skále nejspíše zanikl.[6] PopisZ hradu se dochovalo pouze opevnění v podobě příkopu a valu a drobný terénní relikt jediné zahloubené stavby.[2] Staveniště hradu bylo vymezeno buližníkovým skalním žebrem s příkrou jižní stranou. Na severu jej od zbytku plošiny odděloval příkop až patnáct metrů široký a šest metrů hluboký. Materiál získaný z příkopu byl použit k vyrovnání prostranství o rozměrech asi 7 × 20 metrů, na kterém vzniklo nádvoří opevněné palisádou, do něhož se vstupovalo po mostě přes příkop od severu. Kumulace kamenů v části příkopu může být pozůstatkem opěrného pilíře mostu.[7] Přímo v místech brány snad stávala hospodářská budova o rozměrech 7 × 5 metrů doložené nálezy střepů, hřebíků a strusky.[8] Západně od ní stávala čtverhranná věž o půdorysu 7 × 7 metrů a síle zdive 1,2–1,5 metru.[9] Skalní hřeben se stal základem pro dvě stavby. V jeho východní části se nejspíše nacházela obranná budova, kterou od západní části odděloval pět metrů široký a tři metry hluboký příkop vytesaný ves skále.[8] Za ním stála druhá čtverhranná věž, z jejíhož přízemí snad vedl můstek přes příkop, který ji spojoval se sousední obrannou budovou. Samotná věž byla pravděpodobně přístupná po ochozu z první věže u hradní brány. V konstrukci všech budovu hrálo významnou roli dřevo, pouze obě věže stály na kamenné podezdívce, nebo snad byly vyzděné do úrovně prvního patra.[10] OdkazyReference
Literatura
Související článkyExterní odkazy |
||||||||||||||||||||||||||
