Světový pohár v alpském lyžování
Světový pohár v alpském lyžování (francouzsky: Coupe du monde de ski alpin; anglicky: FIS Alpine Ski World Cup) je nejvyšší soutěžní úroveň alpského lyžování, založená v roce 1966 skupinou lyžařů a odborníků zahrnujících francouzského novináře Serge Langa a vedoucí reprezentačních družstev Francie (Honore Bonneta) a Spojených států (Boba Beattieho).[1] Krátce po vzniku, během mistrovství světa 1966 v chilském Portillu, byl pohár podpořen prezidentem Mezinárodní lyžařské federace (FIS) Marcem Hodlerem. Po kongresu FIS v libanonském Bejrútu konaném na jaře 1967 se stal natrvalo oficiální událostí pořádanou touto sportovní organizací. První závod premiérové sezóny 1967 se konal 5. ledna 1967 v západoněmeckém Berchtesgadenu. Debutovými celkovými vítězi poháru se stali Francouz Jean-Claude Killy a Kanaďanka Nancy Greeneová. Závody se dominantně konají v alpských lyžařských areálech Evropy s pravidelnými zastávkami ve Skandinávii, Severní Americe a Východní Asii. Lyžaři soutěží o nejlepší dosažené časy ve čtyřech disciplínách: slalomu, obřím slalomu, super obřím slalomu a sjezdu. Pátou disciplínou je kombinace (resp. super kombinace) složená ze sjezdu či Super G a slalomu. Méně často pak probíhají soutěže v paralelním slalomu a paralelním obřím slalomu a také paralelní soutěž družstev. Světový pohár původně zahrnoval pouze slalom, obří slalom a sjezd. Kombinační události byly do programu zařazeny v sezóně 1975 a Super G se poprvé jelo až v roce 1983. Paralelní závody měly premiéru v roce 1975. Současný bodovací systém je používán od sezóny 1992. V každém závodu je bodováno prvních třicet lyžařů. Vítěz získává 100 bodů, druhý 80, třetí 60 a třicátý pak 1 bod. Závodník s největším počtem bodů na konci každé sezóny, obvykle uprostřed března, získává vítězství v konkrétní disciplíně světového poháru – malý křišťálový glóbus, který váží 3,5 kilogramu. Lyžař s největším počtem bodů ve všech disciplínách, pak vyhrává celkové hodnocení poháru – velký křišťálový glóbus o hmotnosti devíti kilogramů.[2] Světový pohár se koná každoročně a je považován za nejprestižnější soutěž alpského lyžování po olympijských hrách. Oproti nim klade na lyžaře vysoké nároky po celou sezónu, nikoli pouze v jediném závodě, a nejlepší v celkové klasifikaci musí prokázat lyžařské kvality ve více specializacích.[3] Nižší úrovně poháru v alpském lyžování zahrnují konání NorAm Cup v Severní Americe a Evropský pohár v Evropě. Celkoví vítězové – velký křišťálový glóbusCelkoví vítězové podle státu
Nejvíce celkových vítězství podle závodníkůSeznam obsahuje lyžaře s minimálně třemi celkovými tituly.
Nejvíce sezónních vítězství podle disciplínSeznam obsahuje závodníky, kteří získali nejvíce vítězství v konkrétní disciplíně Světového poháru.
Nejvíce vítězných závodů podle disciplín Podrobnější informace naleznete v článku Seznam vítězů Světového poháru v alpském lyžování.
Podrobnější informace naleznete v článku Seznam vítězek Světového poháru v alpském lyžování.
Seznam nejvíce vítězných závodů podle disciplín ve Světovém poháru je aktualizován k 29. březnu 2018. Nejvíce vítězných závodůPočet vítězství závodníků v jednotlivých disciplínách a celkově. Seznam obsahuje lyžaře, kteří vyhráli minimálně 20 závodů Světového poháru.
Nejvíce umístění mezi 3 nejlepšímiStav k 10. lednu 2016
Nejvíce umístění mezi 10 nejlepšímiStav k 10. lednu 2016.
Vítězové všech pěti disciplínPouze několik univerzálních lyžařů dokázalo během kariéry zvítězit v závodech všech 5 disciplín Světového poháru. Marc Girardelli (1988–89), Petra Kronbergerová (1990–91) a Janica Kostelićová (2005–6) jsou pak jedinými, kterým se tento výkon podařil v rámci jedné sezóny. Protože se kombinace jezdí až od sezóny 1975 a Super G od sezóny 1983, jsou v tabulce uvedeni i lyžaři, kteří vyhráli všechny závody během své kariéry bez těchto událostí (NA znamená, že se daný závod ve Světovém poháru nekonal). Bode Miller je jediný lyžař historie, jenž zaznamenal alespoň pět vítězství v každé z pěti disciplín.
Nejvíce vítězství za jednu sezónuSeznam uvádí lyžaře, kteří v rámci jedné sezóny vyhráli alespoň 10 závodů.
Bodovací systém
Poznámka: † – bodovací systém uplatněný v sezóně 1978–79 pouze ve dvou posledních mužských sjezdech a třech posledních závodech ostatních disciplín vyjma kombinace. StatistikaTabulka ukazuje souhrnnou statistickou analýzu pořadí celkové klasifikace Světového poháru od zavedení bodovacího systému prvních třiceti závodníků (Top 30) v roce 1992. Standardně je k výhře ve SP potřebné nasbírat přes tisíc bodů. V každé sezóně se to podařilo minimálně jednomu muži a ženě, nikdy však tuto hranici současně nepřekročilo více než pět mužů a žen v rámci sezóny.
Finále Světového poháruOd roku 1993 pořádá Mezinárodní lyžařská federace (FIS) na konci sezóny v březnu Finále SP (World Cup Final). Během pěti dnů se konají závody ve čtyřech disciplínách: slalomu, obřím slalomu, Super G a sjezdu. Na tuto událost je pozváno omezené množství lyžařů, 25 nejlépe bodujících v dílčích klasifikacích jednotlivých disciplín sezóny a juniorští mistři světa daných disciplín. Pro užší startovní listinu je v každém závodu bodováno jen prvních patnáct lyžařů. Místa konání finále
Paralelní závodySeznam uvádí paralelní závody Světového poháru:
Pohár národůDo každoročního hodnocení Poháru národů jsou započítávány body všech závodníků daného státu v konkrétní sezóně. V prvních letech poháru dominoval francouzský tým, když v Poháru národů zvítězil v pěti z úvodních šesti ročníků. Po zbytek 70. let převzali roli lídra Rakušané, po většinu 80. let vystřídáni švýcarským družstvem. Rakousko se na špici vrátilo roku 1988 a od sezóny 1990 poháru dominuje sérií výher celkového pořadí a až na výjimky také v klasifikacích mužů i žen. V sezóně 2000 dosáhl tým rekord, když nasbíral celkem 17 927 bodů, stejně tak v sezóně 2004 vytvořili rekordní rozdíl v umístění prvního a druhého družstva, když mezi Rakouskem a druhou Itálií byla diference 12 066 bodů. Ke konci sezóny 2015 Rakousko celkově zvítězilo ve 26 sezónách v řadě, muži dosáhli 23krát prvního místa za sebou a ženy pak triumfovaly 17krát v řadě. Rakouský tým je také jediný, který se v celkové klasifikaci vždy umístil mezi prvními třemi, z 49 ročníků 36 vyhrál, 12krát skončil na druhém a jednou na třetím místě. Tabulka obsahuje počet umístění států na prvním, druhém a třetím místě v Poháru národů (stav po sezóně 2011):
Poznámka: Výsledky Západního Německa (do roku 1990) a sjednoceného Německa jsou započítávány společně. Státy s vítězným závodemTabulka obsahuje státy, jejichž závodník zvítězil alespoň v jednom závodě Světového poháru. Stav k 19. březnu 2011.[4][5]
Poznámky: Pouze 7 z 32 paralelních závodů bylo započítáno do oficiální klasifikace Světového poháru (závody v letech 1975, 1997, a 2011). Závod Světového poháru vyhráli alpští lyžaři z 23 států, z toho muži z 19 a ženy z 20 různých suverénních států. Marc Girardelli zaznamenal všech 46 lucemburských vítězství, zatímco Janica Kostelićová má 30 z celkových 48 chorvatských titulů, zbytek obstaral její bratr Ivica Kostelić. Ingemar Stenmark stále drží téměř polovinu ze 188 švédských výher. OdkazyReferenceV tomto článku byl použit překlad textu z článku FIS Alpine Ski World Cup na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
|