|
Taylor Fritz
Taylor Harry Fritz (* 28. října 1997 Rancho Santa Fe, Kalifornie) je americký profesionální tenista. Na grandslamu prohrál finále US Open 2024. Poražen odešel také z finále Turnaje mistrů 2024. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál osm singlových turnajů včetně Indian Wells Masters 2022. Na challengerech ATP získal šest titulů ve dvouhře.[2] Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v listopadu 2024 na 4. místě a ve čtyřhře v červenci 2021 na 104. místě. Trénují ho bývalí američtí tenisté Michael Russell a Paul Annacone.[1] Dříve tuto roli plnili Němec Christian Groh či Američan Mardy Fish. Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF byl nejvýše hodnocen v červnu 2015 na 1. místě a v závěru sezóny 2015 jej Mezinárodní tenisová federace vyhlásila juniorským mistrem světa.[3] V americkém daviscupovém týmu debutoval v roce 2019 základní skupinou finále proti Kanadě, v níž podlehl Denisi Shapovalovi. Kanaďané zvítězili 2:1 na zápasy. Do roku 2025 v soutěži nastoupil k deseti mezistátním utkáním s bilancí 7–3 ve dvouhře.[4] Spojené státy americké reprezentoval na Letních olympijských hrách 2024 v Paříži. Ve třetím kole dvouhry nestačil na pozdějšího bronzového medailistu Lorenza Musettiho z Itálie. Do čtyřhry zasáhl s Tommym Paulem. V semifinále podlehli pozdějším australským vítězům Matthew Ebdenovi s Johnu Peersovi. V duelu o bronzovou medaili poté porazili český pár Tomáš Macháč a Adam Pavlásek.[5] Soukromý životNarodil se roku 1997 v kalifornském Rancho Santa Fe do rodiny tenistky Kathy Mayové, světové desítky na žebříčku WTA a trojnásobné grandslamové čtvrtfinalistky, a profesionálního tenisty Guye Henrhoy Fritze, který se stal trenérem. Mezi jeho svěřenkyně patřila i Coco Vandewegheová.[6] Rodiče se v jeho osmnácti letech rozvedli.[7] Strýc Harry Fritz se také profesionálně věnoval tenisu.[8] V kanadském daviscupovém týmu odehrál daviscupové utkání dvouhry s nejvyšším počtem 100 gamů v celé historii soutěže, když v semifinále amerického pásma 1982 porazil Venezuelana Jorgeho Andrewa.[9][10] Tenisová kariéraJuniorská kariéraV roce 2015 se dostal alespoň do čtvrtfinále na všech čtyřech juniorských grandslamových turnajích, včetně účasti ve finále na French Open, kde ve třech setech prohrál s krajanem Tommym Paulem.[11] Odvety se dočkal na domácím US Open, kde dokázal ve finále po třísetovém průběhu celý turnaj ovládnout. Tento úspěch mu pomohl dokončit rok jako juniorská jednička mezi chlapci, po kterém byl jmenován juniorským mistrem světa. Stal se prvním Američanem, který získal tento titul od doby Donalda Younga v roce 2005 a Andyho Roddicka v roce 2000.[3] Profesionální kariéraV únoru 2016 získal divokou kartu na turnaj kategorie ATP Tour 250 v Memphisu, když se to té doby objevil na událostech ATP jen dvakrát s bilancí zápasů 1–2. Ve dvouhře postupně porazil krajany Michaela Mmoha a Steva Johnsona, Němce Benjamina Beckera a v semifinále zdolal Ričardase Berankise z Litvy.[11] Stal se tak nejmladším Američanem ve finále turnaje ATP od roku 1989, kdy Michael Chang vyhrál ve Wembley. Ve finále však nestačil na trojnásobného memphiského vítěze a Changova svěřence Keie Nišikoriho z Japonska, jemuž podlehl ve dvou setech.[12] Člena elitní světové desítky poprvé porazil z pozice 136. hráče žebříčku ve druhém kole BNP Paribas Open 2017 v Indian Wells, když vyřadil sedmého v pořadí Marina Čiliće. V téže fázi aucklandského ASB Classic 2019 přehrál světovou desítku Johna Isnera a ve čtvrtfinále srpnového Los Cabos Open 2019 devátého muže klasifikace, Itala Fabia Fogniniho.[2] _(52036404251).jpg) Premiérový titul na okruhu ATP Tour vybojoval ve dvaceti jedna letech na travnatém Nature Valley International 2019 v Eastbourne. Do finále postoupil přes třetího nasazeného Brita Kyla Edmunda. V závěrečném duelu turnaje pak zdolal krajana Sama Querreyho po dvousetovém průběhu. Bodový zisk jej posunul nové kariérní maximum, ze 42. na 31. místo.[13] Ve finále BNP Paribas Open 2022 v Indian Wells porazil světovou čtyřku Rafaela Nadala, čímž ukončil jeho dvacetizápasovou neporazitelnost. Ve 24 letech se stal prvním americkým šampionem Indian Wells Masters od Agassiho v roce 2001 a premiérově triumfoval v sérii Masters.[14][15] Trofejí na Rothesay International Eastbourne 2022 vyhrál poprvé jeden z turnajů dvakrát. O výhře v souboji o titul nad krajanem Maximem Cressym rozhodl až ziskem tiebreaku v závěrečné sadě.[16] V soutěži získal všech 51 gamů na podání.[17] První turnaj v kategorii ATP 500 ovládl na tokijském Japan Open Tennis Championships 2022. Ani v závěrečném utkání jej nezastavil krajan Frances Tiafoe, s nímž zvládl dvě zkrácené hry.[18] Již postupem do finále si zajistil první posun do elitní světové desítky žebříčku ATP – 8. místo, čímž napodobil postavení matky Kathy Mayové Fritzové z roku 1977.[19] Vítězství na Delray Beach Open 2023 a 2024 znamenala, že poprvé v kariéře obhájil trofej. Ve dvou ročnících floridského turnaje ztratil pouze jeden set. V historii turnaje se po Jasonovi Stoltenbergovi z let 1996 a 1997 stal druhým šampionem, který ovládl dva navazující ročníky.[20] Na římském Internazionali BNL d'Italia 2024, po výhrách nad Fogninim, Kordou a Dimitrovem, zkompletoval jako první Američan čtvrtfinálové účasti na všech třech antukových Mastersech.[21] Do semifinále jej však nepustil Alexander Zverev.[22] Jako turnajová jednička přehrál ve finále travnatého Rothesay International Eastbourne 2024 australského kvalifikanta Maxe Purcella, devadesátého čtvrtého hráče klasifikace. Celou soutěží prošel bez ztráty servisu, když odvrátil všech pět brejkbolů, jimž v průběhu týdne čelil. Na Eastbourne International se ve 26 letech stal prvním mužským trojnásobným šampionem, když ovládl i ročníky 2019 a 2022. Podruhé v kariéře tak obhájil trofej.[23][24]  První grandslamové semifinále i finále si zahrál na US Open 2024, kde startoval jako dvanáctý muž žebříčku. Do čtvrtého kola prošel bez ztráty setu přes Argentince Camila Uga Carabelliho, Itala Mattea Berrettiniho a dalšího zástupce argentinského tenisu Francisca Comesañu. Jako první Američan od Andreho Agassiho v roce 2001 postoupil během kalendářní sezóny do osmifinále všech grandslamů.[25] Další čtyřsetové výhry proti světové osmičce Casperu Ruudovi a čtyřce Alexandru Zverevovi znamenaly první navazující grandslamová vítězství nad členy Top 10.[25] Pětisetový vítězný zápas nad světovou dvacítkou Francesem Tiafoem byl prvním grandslamovým semifinálem ve Flushing Meadows mezi dvěma Američany od Agassiho s Gineprim v roce 2005. Stal se tak prvním americkým finalistou mužského grandslamu od Roddicka ve Wimbledonu 2009 a v rámci US Open prvním od Roddicka v roce 2006.[26] V třísetovém boji o titul podlehl prvnímu tenistovi světa Janniku Sinnerovi.[27] Na podzimních „tisícovkách“ nejdříve postoupil do semifinále Rolex Shanghai Masters 2024, kde jej zastavil čtvrtý muž klasifikace Novak Djoković.[28] Po volném losu na pařížském Rolex Paris Masters 2024 však nenašel recept na britskou světovou patnáctku Jacka Drapera.[29] Potřetí v řadě zasáhl do Turnaje mistrů, turínského ATP Finals 2024. Ze čtyřčlenné skupiny prošel do semifinále z druhého místa, po výhrách nad světovou čtyřkou Daniilem Medveděvem i devítkou Alexem de Minaurem, a porážce od Sinnera.[30] V semifinále zopakoval newyorské vítězství nad dvojnásobným šampionem turnaje a druhým hráčem žebříčku, Alexandrem Zverevem. O výhře rozhodl až v tiebreaku třetí sady, čímž proti Němci vylepšil poměr vzájemných duelů na 7–5.[31] Jako první americký finalista na závěrečné události sezóny od Jamese Blakea v roce 2006 však podruhé v soutěži podlehl Sinnerovi. Proti hráčům figurujícím na čele žebříčku ATP prohrál již pojedenácté (0–11). Po skončení se posunul o jednu příčku výše na nové maximum, 4. místo žebříčku, jako první americký hráč v Top 5 konečné klasifikace právě od Blakea v sezóně 2006.[32][33] Finále na Grand SlamuMužská dvouhra: 1 (0–1)
Zápasy o olympijské medaileMužská čtyřhra: 1 (1 bronzová medaile)
Finále Turnaje mistrůDvouhra: 1 (0–1)
Finále na okruhu ATP Tour
Dvouhra: 16 (8–8)
Čtyřhra: 4 (0–4)
Finále na challengerech ATP
Dvouhra: 8 (5–3)
Finále na juniorském Grand SlamuDvouhra juniorů: 2 (1–1)
Postavení na konečném žebříčku ATPDvouhra
Čtyřhra
OdkazyReferenceV tomto článku byl použit překlad textu z článku Taylor Fritz na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
_(52882575177).jpg)
