Trojúhelníková nerovnostTrojúhelníková nerovnost je matematická věta: V každém trojúhelníku platí, že součet délek kterýchkoliv dvou stran je vždy větší než délka strany třetí.[1] Obecněji to znamená, že cesta z A do B a pak do C není kratší než cesta z A přímo do C. Tato nerovnost je používána v mnoha oblastech matematiky, např. reálných číslech, Euklidovském prostoru, Lp prostorech. Slouží jako axiom pro zavedení pojmu normovaný vektorový prostor a metrický prostor. Reálná a komplexní číslaV tělese reálných a komplexních čísel platí trojúhelníková nerovnost pro absolutní hodnoty libovolných čísel a ve tvaru
Odvození trojúhelníkové nerovnosti v reálných číslechPro absolutní hodnotu reálného čísla vždy platí a zároveň . Použijeme-li obě tyto nerovnosti současně pro dvě čísla a a sečteme-li je, dostáváme a . Z definice absolutní hodnoty víme, že může nabývat jen hodnot nebo . Tedy kombinací posledních dvou nerovností dostáváme trojúhelníkovou nerovnost. Normovaný vektorový prostorV normovaném vektorovém prostoru s normou má trojúhelníková nerovnost tvar
pro každé dva vektory a z . Lp prostoryV Lp prostorech se trojúhelníkové nerovnosti říká Minkowského nerovnost. Díky ní se ukazuje, že Lp prostory jsou normované vektorové prostory. Metrický prostorV metrickém prostoru s metrikou má trojúhelníková nerovnost tvar:
to jest, že vzdálenost a není větší než součet vzdálenosti z do a vzdálenosti z do . DůsledkyÚpravou trojúhelníkové nerovnosti dostáváme jiný vhodný tvar pro absolutní hodnoty v reálných a komplexních číslech, pro normované vektorové prostory a pro metrické prostory. Z těchto tvarů už plyne, že absolutní hodnota, norma i funkce jsou Lipschitzovské, tedy i spojité funkce. OdkazyReference
Externí odkazy
|