Vádí Natrun
Vádí Natrun (arabsky وادي النطرون, anglicky Wadi El Natrun) je vádí, propadlina v Egyptě na severovýchodě Libyjské pouště západně od delty Nilu. Nachází se 24 metrů pod úrovní hladiny světového oceánu. Je přibližně 40 km dlouhé a 3 až 8 kilometrů široké. Vzniklo v tektonické trhlině, která byla prohloubená v minulosti říční erozí a deflací. Vodní režimVe vádí se nachází více než desítka nevelkých slaných jezer, jejichž voda obsahuje natron, NaHCO3. Natron se zde těžil již v dobách starověkého Egypta, neboť se používal k mumifikování zemřelých. Mnišský životVádí Natrun patří k nejstarším monastickým oblastem na světě. Dělí se na tři centra: Nitria (Nitrie), Kellia a Scetis[1]. V období od IV. do VII. století n. l. byla tato pouštní oblast vyhledávána egyptskými, palestinskými a syrskými křesťany, kteří se zde usazovali jako poustevníci, jejich život, kláštery a poutní cesty, jak je popsal např. Pallustius ve spisech Historia Lausiaca a Historia monachorum Aegypti měly zásadní význam pro formování evropského mnišství a pro poutní cesty. V některých jazycích, zejména slovanských, je od slova "poušť" odvozen výraz "poustevna" a "poustevník". Počet klášterů a křesťanských věřících v oblasti Vádí Natrun se výrazně snížil po roce 641, kdy byl Egypt dobyt Araby. Některé poustevny a kláštery se zachovaly až do 21. století. Mezi dosud funkční kláštery patří:
Neobývané jsou následující kláštery: OdkazyReference
Literatura
Externí odkazy
|