|
Výlučná ekonomická zóna  Výlučná ekonomická zóna je oblast moře do vzdálenosti 200 námořních mil (370 km) od pobřeží; její součásti je pobřežní moře. ÚmluvaV roce 1982 byla přijata Úmluva Organizace spojených národů o mořském právu, ke které roku 1982 přistoupilo Československo a roku 1996 ratifikovala i Česká republika. Úmluva mj. dala právní rámec pro vznik výlučných ekonomických zón. Pobřežní stát má ve své výlučné ekonomické zóně svrchovaná práva k průzkumu a využívání přírodních zdrojů. Jedná se o zdroje živé i neživé, z podzemí, z mořského dna i z vod nad ním. Patří k nim i využívání kinetické energie vody a větru nad hladinou. Smí tam zřizovat a regulovat cizí umělé stavby a jejich zařízení, provádět vědecký průzkum i ochraňovat mořské životní prostředí. Jiné státy v této zóně mohou konat cokoli z výše uvedeného jen se svolením pobřežního státu. Ve své výlučné ekonomické zóně je pobřežní stát povinen povolit jiným účastníkům svobodnou plavbu a přelety letadel, kladení podmořských kabelů i potrubí do schválených tras a umožňovat práce kolem nich. Stanovuje povolené množství vylovených živých organismů s ohledem k optimálnímu využití a k zachování ekologické rovnováhy. Nemá-li pobřežní stát kapacitu na výlov přípustného množství může poskytnout licenci k lovu jiných státům, ty se ale musí podřídit podmínkám stanoveným pobřežním státem.[1][2] Význam Důvodem pro vytvoření výlučných ekonomických zón byla snaha vylepšit hospodářskou situaci přímořských rozvojových zemí. Vzniklo tak území o rozloze okolo 38 miliónů námořních čtverečních mil (70,4 mil. km²) které obsahuje značné množství přírodních zdrojů. Avšak 77 % z takto vytvořené plochy připadlo 8 státům, které rozhodně nejsou rozvojové, jsou to USA, Francie, Austrálie, Rusko, Kanada, Japonsko, Nový Zéland a Velká Británie. Je to způsobeno jejich výhodnou geografickou polohou a značným počtem administrativně závislých území. Z těchto zón se těží přibližně 30 % světové ropy.[3] Nachází se zde i 90 % populace ryb.[4] Pozitivním přínosem je však zodpovědný přístup většiny uživatelů výlučných ekonomických zón k problematice udržitelného využití moří a oceánů, k životnímu prostředí i živým zdrojům.[zdroj?] Problémem jsou nevyjasněné hranice zón některých států vedoucí k vleklým sporům.[5] Vzestup hladiny oceánů bude vytvářet další rozpory o existenci výlučných ekonomických zón u ostrovů zaniklých pod hladinou oceánu (dané minimální hladinou přílivových změn).[6] Reference
Externí odkazy
|
