VVER

VVER
	Pozice: 1) Pohony řídicích tyčí 2) Vrchní část reaktoru 3,4) Vstupní a výstupní nátrubky 5) Šachta reaktoru 6,7) Oblast aktivní zóny
Stát původu	Sovětský svaz
Koncepce	tlakovodní
Rok začátku vývoje	1954
Poprvé spuštěn	1964
Počet existujících kusů	66
Počet kusů ve výstavbě	29
Plánovaná životnost	v závislosti na modelu až 100 let
Jaderný reaktor
Palivo	Uran 235U
Chladivo	H2O
Moderátor	H2O
Kontejnment	V závislosti na modelu
Výkon hrubý	70 − 2000 MW
	Některá data mohou pocházet z datové položky.
	Tento box: zobrazit; diskuse;

VVER – vodo-vodní energetický reaktor (rusky водо-водяной энергетический реактор, anglicky Water-Water Energetic Reactor) v západním světě často ozačován jako WWER je typ tlakovodního reaktoru užívaného v jaderných elektrárnách v zemích bývalého východního bloku, zatímco v západní Evropě a USA se pro tento typ reaktoru používá zkratka PWR (Pressurized Water Reactor). Koncepce VVER jsou i reaktory českých jaderných elektráren Dukovany a Temelín.

Principy

V reaktorech VVER je používán mírně obohacený uran ve formě UO₂. Tlaková nádoba reaktoru má tvar válce postaveného na výšku s polokulovitým dnem a víkem. Aktivní zóna je v dolní části nádoby. Nádoba je naplněna lehkou vodou, která slouží jako chladivo i moderátor zároveň. Voda je pod vysokým tlakem (okolo 15 MPa, tj. 150 bar), takže nedochází k jejímu varu. To je důležitý prvek inherentní bezpečnosti. Při případné poruše primárního okruhu, nebo kdyby došlo k varu vody v reaktoru, dojde k úniku moderátoru a tím i téměř úplnému zastavení jaderné reakce.

Typy

VVER-440

Vývojové modely VVER-440
Vývojový model	Počet postavených jednotek (ve výstavbě)	Popis
VVER-440/179	2	Dva prototypy v Novovoroněži
VVER-440/230	12	Sériový VVER-440
VVER-440/270	2	Arménie (vyšší seismická odolnost)
VVER-440/213	18	Sériový VVER-440 (nástupce 230)
VVER-440/213+	1 (+1)	Vychází z 213, Mochovce 3 a 4
VVER-440/213M	0	Vývoj 1993, kontejnment
VVER-440/318	0	Vývozní model, kontejnment
VVER-440/356	0	Zamýšleno pro 3 a 4. blok JE Loviisa

Typ 230

Vývoj reaktorů VVER začal v Sovětském svazu přibližně v polovině 60. let 20. století. Prvním vývojovým typem byl VVER-440 typ 230. Bezpečnostní koncepce tohoto typu reaktoru byla na stejné úrovni jako západní běžně montované typy BWR. Největší projektová havárie, kterou měl tento typ reaktoru bezpečně zvládnout, byl pouze vznik trhliny o průměru 32 mm kdekoliv v primárním okruhu. Tato slabina byla kompenzována konzervativním návrhem, který riziko havárie minimalizoval (speciální tvar paliva, nižší zatížení všech komponent). V průběhu provozu byly tyto elektrárny modernizovány a jejich provoz zpřísněn. Přes známá rizika bylo postaveno 14 bloků elektráren s tímto reaktorem. Byly to: 3. a 4. blok JE Novovoroněž, 1. a 2. blok JE Kola, 4 bloky JE Greifswald, 4 bloky JE Kozloduj a jako poslední 2 bloky JE V-1 Jaslovské Bohunice. Většina těchto elektráren je již odstavena a k žádné havárii nedošlo i přesto, že JE Kozloduj absolvovala v roce 1977 zemětřesení o síle 7 stupňů. Bloky v Jaslovsko-Bohunické elektrárně V1 se nyní připravují k likvidaci, první blok byl odstaven v roce 2006 a druhý blok ukončil provoz v roce 2008. Posledními fungujícími bloky na bázi konceptu VVER-440 V230 je první dvojblok elektrárny Kola, druhý blok prvního dvojbloku v JE Novoroněž (zde se ale jedná i prototyp, ze kterého vznikl tento vývojový typ) a 2. blok arménské jaderné elektrárny nedaleko města Mecamoru. Obyvatelé v okolí Mecamoru mají strach o svoji budoucnost, neboť elektrárna se nachází v oblasti tektonických zlomů – mimochodem proto byl 1. blok v roce 1988 vyřazen z provozu, byl poškozen po silném zemětřesení. Druhý blok by měl být definitivně odstaven v roce 2036, ale to pouze za předpokladu, že se do té doby začne stavět nový blok, který jej nahradí. Dvojblok v JE Kola prošel značnými nákladnými modernizacemi a jeho provoz splňuje normy IAEA. Plánuje se nahradit ji novými VVER-600, protože elektrárna je významným zdrojem elektrické energie v Murmanské oblasti.

Typ 213

Dalším vývojovým typem byl VVER-440 typ 213. Proti předchozímu typu byla výrazně zvýšena bezpečnost podle světových standardů. Při návrhu byla uvažována jako největší projektová havárie prasknutí hlavního potrubí primárního okruhu. Tento typ reaktoru nemá plnohodnotnou tlakovou ochrannou obálku - kontejnment, místo toho je vybaven hermetickým boxem s barbotážním systémem, v němž by v případě havárie došlo ke kondenzaci vzniklé páry a snížení tlaku v ochranné obálce. V projektu jsou několikanásobné systémy nouzového dochlazování pro případ takové havárie.

Okamžité řízení výkonu samotného reaktoru probíhá současně dvojím způsobem – změnou množství paliva v aktivní zóně a změnou množství pohlcovače neutronů. V reaktoru jsou zvláštní kazety poháněné výkonnými elektromotory, kdy jejich spodní část je vyplněna palivem a horní část pohlcovačem neutronů. V případě nouzového odstavení kazety volným pádem spadnou až na dno kanálu (kde se nachází tlumič pádu), čímž dojde ke snížení množství paliva v aktivní zóně a zároveň k zastavení reakce pohlcením štěpných neutronů. Dlouhodobé řízení výkonu a zastavení reakce během výměny paliva, je zajištěno změnou koncentrace kyseliny trihydrogenborité s ¹⁰B ve vodě primárního okruhu. Jedná se současně i o možnost havarijního odstavení, které je ale mnohem pomalejší než pomocí řídicích kazet.

VVER-440 typ 213 je jeden z nejrozšířenějších typů tlakovodního reaktoru v Evropě. Nachází se např. v elektrárně Dukovany (2 dvoubloky - 4 reaktory), Mochovce (2 dvoubloky - 4 reaktory), Jaslovské Bohunice V2 (1 dvoublok- 2 reaktory), JE Loviisa (dva samostatné bloky s kontejnmentem), JE Paks a další. Stále jsou používány dvě turbíny na jeden výrobní blok. Stejného typu byly i plánované 4 bloky v druhé polovině východoněmecké jaderné elektrárny Greifswald (Lubmin, Nord), přičemž pouze první z nich byl v roce 1989 dostavěn a spuštěn do fáze fyzikálních testů. Další blok 6 byl pouze dostavěn a nikdy nespuštěn, u bloků 7 a 8 nebyly dokončeny ani stavební práce. V Německu odstavení této obrovské a celkem osmiblokové elektrárny vysvětlili tím, že bloky nejsou bezpečné a jejich úprava by stála mnoho financí - z dnešního hlediska šlo pouze o odstavení, vynucené politickým tlakem západního bloku, tzv. "desovětizace".

V současné době se dostavují další dva bloky ve slovenských Mochovcích, kde byla stavba utlumena v roce 1992 pro nedostatek financí. Ve finálním stavu bude tento komplex patřit k nejbezpečnějším blokům VVER-440 s reaktorem vývojového typu 213. 3. blok byl spuštěn v roce 2023.

Palivový cyklus reaktorů VVER-440 byl původně tříletý – to znamená, že každých dvanáct měsíců je vyměněna třetina paliva. Současný palivový cyklus (2015) s modernizovaným palivem je pětiletý a v reaktorech se mění každoročně pouhá jedna pětina kazet. Výrobní bloky s voroněžskými tlakovodními reaktory typu VVER-440 V 213 jsou však schopny zvládnout bezpečně větší výkon, než je jejich nominální (440 MWe). Výkon lze postupnými úpravami zvýšit až na 510 MWe, takovými úpravami prošla finská JE Loviisa. Tyto úpravy zahrnují zvýšení tepelného výkonu reaktoru z původních 1375 MWt na 1485 MWt (108 %) což bylo umožněno použitím novějšího paliva v kombinaci s lepším řídicím systémem a dalšími vylepšeními na sekundárním okruhu včetně turbosoustrojí, která jsou zodpovědná za zbývající nárůst o 5–7 % (500–510 MWe)^[1]^[2]. K takovým úpravám došlo na mnoha elektrárnách (mj. i v Dukovanech) k optimalizaci vyšším obohacením paliva, lepším rozmístěním kazet a dalším zlepšením k prodloužení cyklu na 4, resp. 5 let. Dochází tak nejen k úspoře paliva, ale i ke zvýšení výkonu. Reaktory v Dukovanech tak nyní po úpravách vyrábí 510 MWe. Celkový dosažitelný výkon Dukovanské elektrárny tak činí 2040 MWe.

Palivo do většiny bloků VVER v Evropě dodávají společnosti TVEL nebo Westinghouse Electric Company.

Typ 318

Nejpokročilejší verze reaktoru VVER-440. Šlo o výhradně exportní variantu tohoto reaktoru, která již zahrnovala plnohodnotný železobetonový kontejnment a další prvky pasivní i aktivní ochrany. Celkem bylo plánováno postavit tyto reaktory minimálně ve čtyřech lokalitách. Známé jsou Juragua (Kuba), Irák, Sýrie, a Sirte (Libye).

VVER-500

Vývoj reaktoru VVER-500 započal společně s VVER-1000. Jediný rozdíl spočíval v počtu smyček v primárním okruhu. Zatímco VVER-1000 má 4, VVER-500 měl mít pouze 2. Komponenty jako víko reaktoru měly být totožné s VVER-1000, což mělo usnadnit a zlevnit výrobu.^[3] Samotná tlaková nádoba byla téměř identická, pouze s rozdílem, že VVER-1000 má 8 otvorů pro sekundární okruh a VVER-500 měl mít 4. K seriové výrobě nikdy nedošlo a to z důvodu, že na konci 80. let měl větší prioritu vývoj reaktorů 3. generace, jako například VVER-1000/392.

Reaktory tohoto typu bylo plánováno postavit i v Československu, kde by jej vyrobila Škoda JS. Mimo toho v SSSR, Rumunsku, NDR. Doprava měla být zajištěna po železnici, stejně jako u VVER-1000.

VVER-600

VVER-600 (V-498) je menší verzí reaktoru VVER-1200 o polovičním výkonu, kterého bylo dosaženo snížením počtu smyček ze 4 na 2. Novějším vývojem je VVER-S-600.^[4] Trojice reaktorů tohoto typu je schválena pro použití v Kolské jaderné elektrárně II.

VVER-1000

Vývojové modely VVER-1000
Vývojový model	Počet postavených jednotek (ve výstavbě)	Popis
VVER-1000/187	1	Prototyp v Novovoroněži, první VVER-1000
VVER-1000/302	1	Předchůdce 338
VVER-1000/338	3	Náhrada za 302, kvůli chybnému výpočtu potřebných regulačních tyčí
VVER-1000/320	25 (+1)	Sériový VVER-1000 (velká série)
VVER-1000/341	0	Zamýšleno pro 3. blok Loviisa
VVER-1000/392	0	Sériový model, nástupce VVER-1000/320 s úpravami, seismická odolnost
VVER-1000/392B	0	Založeno na 320 a 392, modernizovaný kontejnment
VVER-1000/410	0	Založeno na 392
VVER-1000/412	2	Indie, založeno na 392
VVER-1000/412M	0 (+4)	Indie, založeno na 392 a 412
VVER-1000/413	0	Zamýšleno pro 3. blok Loviisa
VVER-1000/428(M)	4	Čína
VVER-1000/446	1	VVER-1000 zabudovaný v německém kontejnmentu, Írán
VVER-1000/466	0	AES-91/99, sériový model
VVER-1000/466B	0	Zamýšleno pro Belene v roce 2008 jako náhrada za 320
VVER-1000/511	0	Založeno na VVER-TOI, potenciální projekt
VVER-1000/528	(+2)	Írán

Zároveň se stavbou elektráren VVER-400 typ 213 probíhal v SSSR se zpožděním vývoj dalšího typu VVER-1000. První zkušební blok VVER-1000 typ V-187 se stal pátým blokem JE Novovoroněž. Podle zkušeností byly postaveny v SSSR 4 bloky pozměněného typu V-302. Tento typ byl již navržen včetně haly s plnohodnotným kontejnmentem. Maximální projektová havárie, kterou musí reaktor zvládnout bez vlivu na okolí, je prasknutí hlavního potrubí, spojené se zemětřesením a výpadkem vnějšího napájení. Má čtyři smyčky primárního okruhu a v sekundárním okruhu jediný turbogenerátor. Proti typu VVER-440 je výrazně vyšší namáhání aktivní zóny.

Typ 320

Vývoj pokračoval a následujícího typu V-320 je i JE Temelín. Celkový tepelný výkon reaktoru je 3000 MWt s hrubým výkonem 1000 MWe.

Typ V-320, tzv. „velká série“ je současně zatím nejčastější typ nejen VVER-1000, ale všech provozovaných VVER bloků.^[5] Z tohoto typu se dále odvíjí typ V-392B, který byl určen jako reaktor ve 3. a 4. bloku Chmelnycké JE a 5. a 6. blok Balakovské JE. Dále vznikly V-320DD a V-320I (Zvýšení bezpečnosti v určitých oblastech, jako je například seismická bezpečnost).^[6]

Okamžité řízení výkonu reaktoru typu VVER-1000 je oproti VVER-440 zařízeno pouze změnou množství pohlcovače neutronů v aktivní zóně. Pohlcovač neutronů má formu klastrů (souborů 18 řídicích tyčí). Klastry jsou poháněny krokovým elektrickým motorem. V případě havarijního odstavení spadnou volným pádem do aktivní zóny. Dlouhodobé řízení či zastavení reakce během výměny paliva je zajištěno změnou množství kyseliny trihydrogenborité s ¹⁰B.

Dalšími vývojovými typy reaktorů VVER jsou nově stavěné bloky v modifikacích VVER-1000 V-392 a VVER-1000 V-466. Podle posledních informací se tyto nové reaktory řadí do třetí, tudíž nejvyspělejší generace. Modifikace V-466B měla být použita pro nově stavěnou bulharskou elektrárnu Belene, určenou k překlenutí energetického nedostatku vzniklého po odstavení prvních čtyř bloků VVER-440 V-230 v Kozloduji. Podstatným rysem všech nových tlakovodních reaktorů je zjednodušení konstrukce, což vede v důsledku ke zvýšení jak pasivní tak aktivní bezpečnosti. Nové bloky mají zdokonalený kontejnment a vyšší objemy vody v primárním i sekundárním okruhu, což ještě dále snižuje riziko havárie s případným roztavením aktivní zóny.

VVER-1200

Vývojové modely VVER-1200
Vývojový model	Počet postavených jednotek (ve výstavbě)	Popis
VVER-1200/392M	2	Prototypy v Novovoroněži
VVER-1200/466P	0	Prvotní návrh od Gidropress z roku 2005
VVER-1200/491	4 (+5)	Sériový model
VVER-1200/501	0	Dvousmyčková verze
VVER-1200/508	0	MIR.1200, založeno na 491, Škoda JS
VVER-1200/513	(+4)	Turecko
VVER-1200/522	0	Finsko
VVER-1200/527	(+2)	Maďarsko
VVER-1200/529	(+4)	Egypt
VVER-1200/523	(+2)	Bangladéš

Dalším typem je VVER-1200, označovaný také jako AES-2006. První dva prototypové bloky typu VVER-1200/491 byly postaveny v lokalitě Leningrad II a prototypy typu VVER-1200/392M v Novovoroněžské elektrárně II. Hrubý výkon bloku je 1200 MWe (čistý výkon 1114 MWe, celkový tepelný výkon 3200 MWt)^[7] při nákladech kolem 1200 $/kWe. Doba stavby je 4,5 roku (54 měsíců) a projektová doba provozu 60 let s možností 20letého prodloužení.^[8]

Elektrárna má zvýšenou úroveň bezpečnosti, díky které se může řadit mezi bloky generace III+. Bylo toho dosaženo použitím nových pasivních bezpečnostních systémů, které jsou schopny fungovat bez dodávky silové elektřiny a bez zásahu obsluhy. Jde například o systém pasivního odvodu tepla z reaktoru přes parogenerátory, který slouží k dlouhodobému dochlazování aktivní zóny. Dále to je pasivní systém rekombinace vodíku, který zamezuje tomu, aby se v kontejnmentu vytvořila výbušná směs vodíku a vzduchu.^[9] V případě, že selžou standardní systémy pro zastavení řetězové štěpné reakce, bude použit pasivní systém rychlého vstřikování kyseliny borité do primárního okruhu.^[10] A pro případ selhání všech systémů a opatření se pod reaktorem nachází lapač taveniny, který pokud dojde k roztavení paliva a jeho protavení ven z reaktoru, tuto taveniny zachytí a zajistí její bezpečné dlouhodobé chlazení. Další důležitou součástí projektu elektrárny je dvojitý kontejnment, který zabraňuje úniku radioaktivních látek z reaktorového sálu a který chrání primární okruh před vnějšími riziky jako povodeň, tornádo, zemětřesení, exploze nebo pád letadla.^[11]

Reaktor VVER-1200 byl jedním z uvažovaných reaktorů pro nové bloky v elektrárně Temelín a patří mezi uvažované technologie pro nové bloky v elektrárně Dukovany.

Z tohoto typu pak vznikl projekt konsorcia MIR.1200 (Modernised International Reactor) určený pro státy Evropské unie. Projekt MIR.1200 je vyvíjen českou společností Škoda JS společně s ruskými firmami Atomstrojexport a Gidropress, které spadají pod Rosatom. ^[12]

Reaktory VVER-1200 jsou používány v Rusku (jaderné elektrárny Leningradská II, Novovoroněžská II) i v zahraničí. Spustil se 1. blok Běloruské jaderné elektrárny v Bělorusku^[13] a staví se v Turecku (JE Akkuyu) a v Bangladéši (JE Rooppur). Výstavba se připravuje v Maďarsku (JE Paks), v Egyptě (JE El-Dabaa), v Číně (JE Tchien-wan a Sü-ta-pao) a v Uzbekistánu.^[14]^[15]

VVER-1300 / VVER-TOI

Vývojový model	Počet postavených jednotek (ve výstavbě)	Popis
VVER-1300/488	0	Založeno na AES-2006, plánuje se Novovoroněž
VVER-1300/510	0	Sériový model, Smolensk
VVER-1300/510K	(+2)	Referenční dvojice v Kursku

VVER-TOI (Tipovoj Optimizirovannyj Informatizirovannyj) označovaný také jako AES-2010 je typově optimalizovaný pokročilý projekt reaktoru VVER-1300/510 generace 3+ vycházející z typu VVER-1200/392M, který má optimalizovat vlastnosti těchto reaktorů. Plánovaný hrubý výkon je 1255 MWe a životnost 80 let. Důležitým faktorem by mělo být snížení nákladů na stavbu o 20 % oproti 1200/392M a zkrácení doby stavby na 40 měsíců. První dvojice reaktorů tohoto modelu je ve výstavbě v Kurské jaderné elektrárně II.

VVER-1500

Tento projekt vznikl již v 80. letech jako reakce na vyšší bezpečnost a především ekonomičnost provozu. Jedná se typově o podobný reaktor s VVER-1000, jehož rozměry byly upraveny na hrubý výkon 1500 MWe. V 90. letech však byl tento projekt pozastaven a upřednostněna evoluce VVER-1000, tedy vznik VVER-1200. Práce na VVER-1500 byly obnoveny v roce 2001, ale opět zastaveny v roce 2006.^[16]

VVER-1800

Projekt reaktoru VVER-1800 pochází jako koncept z roku 1985 a měl být vylepšenou verzí VVER-1000 s vylepšenými aktivními i pasivními bezpečnostními prvky. Od roku 2006, kvůli federálnímu energetickému programu z let 2007 až 2015 a 2020, se s touto koncepcí znovu počítá. Koncept počítá s reaktorem se třemi smyčkami a hrubým výkonem 1800 MW.^[17]

VVER-2000

Vývoj VVER-2000 započal souběžně s VVER-1000. Jediný rozdíl mezi těmito dvěma reaktory je větší hustota aktivní zóny a 6 smyček primárního okruhu, namísto 4, jako tomu je u VVER-1000. Tlaková nádoba VVER-2000 měla mít 12 otvorů primárního okruhu, namísto 8, jako u VVER-1000. Vývoj reaktoru VVER-2000 skončil v roce 1990, protože byl příliš výkonný pro většinu lokalit a místo něj byl upřednostněn vývoj VVER-1500.

Technická specifikace r. 2010

Parametr	VVER-210	VVER-365	VVER-440	VVER-1000	VVER-1200	VVER-TOI
Tepelný výkon [MW]	760	1320	1375	3000	3200	3300
Účinnost [%]	27,6	27,6	32,0	33,0	>35,0	-
Tlak páry při vstupu do turbíny [10⁵ Pa]	29,0	29,0	44,0	60,0	-	-
Tlak v primárním okruhu [10⁵ Pa]	100	105	125	160	-	-
Teplota vody na vstupu reaktoru [°C]	250	250	269	289	298,6	297,2
Teplota vody na výstupu reaktoru [°C]	269	275	300	322	329,7	328,8
Průměr aktivní zóny [m]	2,88	2,88	2,88	3,12	-	-
Výška aktivní zóny [m]	2,50	2,50	2,50	3,50	-	-
Průměr palivového proutku (palivo TVEL) [mm]	10,2	9,1	9,1	9,1	-	-
Počet palivových proutků v kazetě (palivo TVEL)	90	126	126	312	312	313
Nakládka uranu [t]	38	40	42	66	-	-
Průměrná míra obohacení uranu [%]	2,0	3,0	3,5	3,3 — 4,4	4,71 - 4,85	-
Průměrná spotřeba paliva [MW sut / kg]	13,0	27,0	28,6	40	>50	54,4
Standardní doba výstavby [měsíců]	-	-	-	-	54	40
Projektovaná životnost [let]	-	-	30+	40+	50+	60+

Seznam reaktorů

Tabulka s přehledem reaktorů typu VVER. V přehledu jsou pouze elektrárny, jejichž výstavba byla zahájena nebo se tak pravděpodobně brzy stane. V Rusku existují plány na výstavbu dalších několika nových elektráren typu VVER-1200 a VVER-TOI (celkem více než 20 reaktorů), některé z nich nejsou do přehledu zahrnuty (plánovaná realizace po roce 2036). Zahrnuty nejsou ani projekty, které nikdy nebyly zahájeny, nebo byly zrušeny v počáteční fázi - např. Syrská jaderná elektrárna (2x VVER-440).

Název	Typ reaktoru	Zahájení stavby	Připojení k síti	Stav, dodatečné informace	Čistý výkon (MW)	Hrubý výkon (MW)
Akkuyu-1	1200/513	2018	2023 ^[18]	ve výstavbě	1114	1200
Akkuyu-2	1200/513	2019	2024 ^[18]	ve výstavbě	1114	1200
Akkuyu-3	1200/513	2021^[19]	2025 ^[18]	ve výstavbě	1114	1200
Akkuyu-4	1200/513	2022	2026 ^[18]	ve výstavbě	1114	1200
Balakovo-1	1000/320	1980	1985	v provozu (licence do roku 2045)	950	1000
Balakovo-2	1000/320	1981	1987	v provozu (licence do roku 2047)	950	1000
Balakovo-3	1000/320	1982	1988	v provozu (licence do roku 2048)	950	1000
Balakovo-4	1000/320	1984	1993	v provozu (licence do roku 2053)	950	1000
Balakovo-5	1000/320	1987	(2010)	výstavba pozastavena v roce 1993 okolo roku 2000 uvažováno o dostavbě^[20], v roce 2020 uvažováno o dostavbě^[21]	950	1000
Balakovo-6	1000/320	1988	-	výstavba pozastavena v roce 1993; okolo roku 2000 uvažováno o dostavbě^[20]	950	1000
Baškortostán-1	1000/320	1983	?	stavba zastavena roku 1993; okolo roku 2000 uvažováno o dostavbě^[20]	950	1000
Baškortostán-2	1000/320	1983	?	stavba zastavena roku 1993; okolo roku 2000 uvažováno o dostavbě^[20]	950	1000
Baškortostán-3	1000/320	?	?	přípravy na stavbu zastaveny roku 1993; okolo roku 2000 uvažováno o dostavbě^[20]	950	1000
Baškortostán-4	1000/320	?	?	plán na stavbu zrušen roku 1993; okolo roku 2000 uvažováno o dostavbě^[20]	950	1000
Belene-1	1000/320, později 1000/466B	1987	-	stavba zastavena v roce 2012, dosavadní technologie odvezena a použita v bloku Kalinin-4	953	1000
Belene-2	1000/320, později 1000/466B	1987	-	stavba zastavena v roce 2012, dosavadní technologie odvezena a použita v bloku Kalinin-4	953	1000
Bohunice-1	440/230	1972	1978	uzavřena v roce 2006	408	440
Bohunice-2	440/230	1972	1980	uzavřena v roce 2008	408	440
Bohunice-3	440/213	1976	1984	v provozu (plánované uzavření v roce 2044)	470	505
Bohunice-4	440/213	1976	1985	v provozu (plánované uzavření v roce 2045)	470	505
Búšehr-1	1000/446	1975	2011	původně německý typ Konvoj, poté přehodnocení projektu a přestavba na VVER-1000; v provozu^[22] (plánované uzavření v roce 2071)	915	1000
Búšehr-2 (nezahrnut)	(1000/446)	1976	-	původně německý typ Konvoj, poté výstavba zrušena	915	1000
Búšehr-2	1000/528	2018	?	ve výstavbě	915	1000
Búšehr-3	1000/528	2019	?	ve výstavbě	915	1000
Búšehr-4	1000/528	?	?	navrhnuto	915	1000
Búšehr-5	1000/528	?	?	navrhnuto	915	1000
Charkov-1	1000/320	1984	-	výstavba zastavena v roce 1986, zrušena v roce 1989	900	940
Charkov-2	1000/320	1984	-	výstavba zastavena v roce 1986, zrušena v roce 1989	900	940
Čyhyryn-1	1000/320	1981	-	původně od roku 1977 stavěna jako uhelná elektrárna, v roce 1989 zrušena	?	1000
Čyhyryn-2	1000/320	1981	-	původně od roku 1977 stavěna jako uhelná elektrárna, v roce 1989 zrušena	?	1000
Čyhyryn-3	1000/320	?	-	v roce 1989 zrušena	?	1000
Čyhyryn-4	1000/320	?	-	v roce 1989 zrušena	?	1000
Chmelnyckyj-1	1000/320	1981	1987	v provozu (plánované uzavření v roce 2047)	950	1000
Chmelnyckyj-2	1000/320	1985	2004	v provozu (plánované uzavření v roce 2064)	950	1000
Chmelnyckyj-3	1000/320	1986	(2026)	stavba zastavena 1990, obnovení výstavby plánováno na rok 2022^[23]^[24], posunuto kvůli ruské invazi na Ukrajinu	950	1000
Chmelnyckyj-4	1000/320	1987	?	stavba zastavena 1990, plánována demolice a výstavba nového bloku	950	1000
Dukovany-1	440/213	1979	1985	v provozu (plánované uzavření v roce 2045); modernizace 2011	470	500
Dukovany-2	440/213	1979	1986	v provozu (plánované uzavření v roce 2046); modernizace 2012	470	500
Dukovany-3	440/213	1979	1986	v provozu (plánované uzavření v roce 2046); modernizace 2009	470	500
Dukovany-4	440/213	1979	1987	v provozu (plánované uzavření v roce 2047)^[25]; modernizace 2010	470	500
Džizak-1	1200/?	?	2028	podepsána smlouva o výstavbě dvou ruských reaktorů o výkonu 1200 MW^[26]^[27]	1114	1200
Džizak-2	1200/?	?	2029	podepsána smlouva o výstavbě dvou ruských reaktorů o výkonu 1200 MW^[26]^[27]	1114	1200
El-Dabaa-1	1200/529	2022	2026	v roce 2017 podepsána smlouva, ve výstavbě	1114	1200
El-Dabaa-2	1200/529	2022	2027	v roce 2017 podepsána smlouva, ve výstavbě	1114	1200
El-Dabaa-3	1200/529	2023	2028	v roce 2017 podepsána smlouva, ve výstavbě	1114	1200
El-Dabaa-4	1200/529	2024	2029	v roce 2017 podepsána smlouva, ve výstavbě	1114	1200
Greifswald-1	440/230	1970	1973	uzavřena v roce 1990	408	440
Greifswald-2	440/230	1970	1974	uzavřena v roce 1990	408	440
Greifswald-3	440/230	1972	1977	uzavřena v roce 1990	408	440
Greifswald-4	440/230	1972	1979	uzavřena v roce 1990	408	440
Greifswald-5	440/213	1976	1989	uzavřena v roce 1989	408	440
Greifswald-6	440/213	1976	-	uzavřena v roce 1989 (dostavěna, ale nikdy nespuštěna)	408	440
Greifswald-7	440/213	1978	-	výstavba zrušena v roce 1990	408	440
Greifswald-8	440/213	1978	-	výstavba zrušena v roce 1990	408	440
Hanhikivi-1	1200/522	(2023)	-	výstavba zrušena v roce 2022^[28]	1114	1200
Chabarovsk-1	S-600	?	2036		?	600
Chabarovsk-2	S-600	?	2039		?	600
Jihoukrajinská-1	1000/302	1977	1982	v provozu (plánované uzavření v roce 2042)	950	1000
Jihoukrajinská-2	1000/338	1979	1985	v provozu (plánované uzavření v roce 2045)	950	1000
Jihoukrajinská-3	1000/320	1985	1989	v provozu (plánované uzavření v roce 2049)	950	1000
Jihoukrajinská-4	1000/320	1987	-	výstavba zrušena v roce 1989, nedostatečné chladicí možnosti	950	1000
Jordánsko-1	1000/412 nebo 392^[29]	(2016)	(2021)	2011 podepsána smlouva ^[30], 2018 plán zrušen ^[31]	?	1000
Jordánsko-2	1000/412 nebo 392^[29]	(2020)	(2025)	2011 podepsána smlouva ^[30], 2018 plán zrušen ^[31]	?	1000
Juragua-1	440/318	1983	-	výstavba zastavena v roce 1992, zrušena 2000	417	440
Juragua-2	440/318	1985	-	výstavba zastavena v roce 1992, zrušena 2000	417	440
Juragua-3	440/318	-	-	přípravy na stavbu zrušeny v roce 1992	408	440
Juragua-4	440/318	-	-	přípravy na stavbu zrušeny v roce 1992	408	440
Kalinin-1	1000/338	1977	1984	v provozu (licence do roku 2045)	950	1000
Kalinin-2	1000/338	1982	1986	v provozu (licence do roku 2046)	950	1000
Kalinin-3	1000/320	1985	2004	v provozu (licence do roku 2064)	950	1000
Kalinin-4	1000/320	1986	2011	v provozu (licence do roku 2071)	950	1000
Kaliningrad-1	1200/491	2012	?	stavba pozastavena, uvažováno o změně projektu	1080	1170
Kaliningrad-2	1200/491	-	?	stavba pozastavena, uvažováno o změně projektu	1080	1170
Kola-1	440/230	1970	1973	v provozu (licence do roku 2033)	411	440
Kola-2	440/230	1973	1974	v provozu (licence do roku 2034)	411	440
Kola-3	440/213	1977	1981	v provozu (licence do roku 2041)	411	440
Kola-4	440/213	1976	1984	v provozu (licence do roku 2044)	411	440
Kola II-1	S-600	2028	2034	plánováno^[32]^[33]	?	600
Kola II-2	S-600	?	2037	plánováno	?	600
Kola II-3	S-600	?	2040	plánováno	?	600
Kozloduj-1	440/230	1970	1974	uzavřena v roce 2002	408	440
Kozloduj-2	440/230	1970	1975	uzavřena v roce 2002	408	440
Kozloduj-3	440/230	1973	1980	uzavřena v roce 2006	408	440
Kozloduj-4	440/230	1973	1982	uzavřena v roce 2006	408	440
Kozloduj-5	1000/320	1980	1987	v provozu (plánované uzavření v roce 2047)	953	1000
Kozloduj-6	1000/320	1982	1991	v provozu (plánované uzavření v roce 2051)	953	1000
Krim-1	1000/320	1982	-	stavba zastavena roku 1989, v roce 2000 elektrárna zrušena, 2021 zdemolována	950	1000
Krim-2	1000/320	-	-	stavba zastavena roku 1989, v roce 2000 elektrárna zrušena, 2021 zdemolována	950	1000
Krim-3	1000/320	-	-	plán na výstavbu zrušen v roce 1989	950	1000
Krim-4	1000/320	-	-	plán na výstavbu zrušen v roce 1989	950	1000
Kúdankulam-1	1000/412	2002	2013	v provozu (plánované uzavření v roce 2073)	917	1000
Kúdankulam-2	1000/412	2002	2014	v provozu (plánované uzavření v roce 2074)	917	1000
Kúdankulam-3	1000/412M	2017	2024	ve výstavbě	917	1000
Kúdankulam-4	1000/412M	2017	2025	ve výstavbě	917	1000
Kúdankulam-5	1000/412M	2021	2028	ve výstavbě	917	1000
Kúdankulam-6	1000/412M	2021	2029	ve výstavbě	917	1000
Kúdankulam-7	1200/?	?	?	navrhnuto	917	1000
Kúdankulam-8	1200/?	?	?	navrhnuto	917	1000
Kursk II-1	1300/510K	2018	2025^[34]	ve výstavbě	1115	1255
Kursk II-2	1300/510K	2019	2026	ve výstavbě	1115	1255
Kursk II-3	1300/510K	?	2031	plánováno	1115	1255
Kursk II-4	1300/510K	?	2034	plánováno	1115	1255
Leningrad II-1	1200/491	2008	2017	v provozu (plánované uzavření v roce 2117)^[35]	1085	1170
Leningrad II-2	1200/491	2009	2020	v provozu (plánované uzavření v roce 2120)^[35]	1085	1170
Leningrad II-3	1200/491	2024^[36]	2030^[37]	ve výstavbě	1150	1199
Leningrad II-4	1200/491	2025	2032	přípravné práce	1085	1170
Loviisa-1	440/311	1971	1977	v provozu (plánované uzavření v roce 2037)	488	510
Loviisa-2	440/311	1972	1980	v provozu (plánované uzavření v roce 2040)	488	510
Mecamor-1	440/270	1973	1979	uzavřena po zemětřesení v roce 1989 bez možnosti restartu - metalografické testy na parogenerátorech	376	408
Mecamor-2	440/270	1975	1980	v provozu (uzavřena v roce 1989, znovu spuštěna 1995, plánované odstavení v roce 2036)^[38]	376	408
Mecamor-3	1200/392	2026		plánováno	1060	1200
Mochovce-1	440/213	1983	1998	v provozu (plánované uzavření v roce 2058)	470	500
Mochovce-2	440/213	1983	1999	v provozu (plánované uzavření v roce 2059)	470	500
Mochovce-3	440/213	1987	2023^[39]	v provozu (plánované uzavření v roce 2083)	440	471
Mochovce-4	440/213	1987	2025	ve výstavbě	440	471
Muria-1	1200/?	?	?	plánováno	1060	1200
Muria-2	1200/?	?	?	plánováno	1060	1200
Muria-3	1200/?	?	?	plánováno	1060	1200
Muria-4	1200/?	?	?	plánováno	1060	1200
Ninh Thuan-1	1000/428	-	-	plán na výstavbu zrušen v roce 2016^[40]	950	1000
Ninh Thuan-2	1000/428	-	-	plán na výstavbu zrušen v roce 2016	950	1000
Novo čerkassk-1	1300/?	?	2036	plánováno	1115	1255
Novo čerkassk-2	1300/?	?	2038	plánováno	1115	1255
Novovoroněž-1	210	1957	1964	uzavřena v roce 1988	197	210
Novovoroněž-2	365	1964	1969	uzavřena v roce 1990	336	365
Novovoroněž-3	440/179	1967	1971	uzavřena 25. 12. 2016	385	417
Novovoroněž-4	440/179	1967	1972	uzavřena v roce 2017, prodloužena životnost v roce 2018, (plánované uzavření 2033)	385	417
Novovoroněž-5	1000/187	1974	1980	v provozu (plánované uzavření v roce 2040)	950	1000
Novovoroněž II-1	1200/392M	2008	2017	v provozu (plánované uzavření v roce 2117)^[35]	1114	1200
Novovoroněž II-2	1200/392M	2009	2019	v provozu (plánované uzavření v roce 2119)^[35]	1114	1200
Novovoroněž II-3	1300/510	?	2037	plánováno	1115	1255
Novovoroněž II-4	1300/510	?	?	plánováno	1115	1255
Oděsa-1	1000/320	1980	-	výstavba zrušena v roce 1986	900	940
Oděsa-2	1000/320	1982	-	výstavba zrušena v roce 1986	900	940
Ostrovets-1	1200/491	2013	2020	v provozu	1109	1194
Ostrovets-2	1200/491	2014	2023	v provozu od 13. 5. 2023	1109	1194
Paks-1	440/213	1974	1982	v provozu (plánované uzavření v roce 2042)	470	500
Paks-2	440/213	1974	1984	v provozu (plánované uzavření v roce 2044)	473	500
Paks-3	440/213	1979	1986	v provozu (plánované uzavření v roce 2046)	473	500
Paks-4	440/213	1979	1987	v provozu (plánované uzavření v roce 2047)	473	500
Paks-5	1200/527	?	2027	uzavřena smlouva na stavbu, zajištěno financování ^[41]	1109	1194
Paks-6	1200/527	?	2027	uzavřena smlouva na stavbu, zajištěno financování ^[41]	1109	1194
Primorsk-1	S-600	?	2039	plánováno	?	600
Primorsk-2	S-600	?	2042	plánováno	?	600
Rheinsberg-1	70	1960	1966	uzavřena v roce 1990	62	70
Ropur-1	1200/523	2017	2023	ve výstavbě, v roce 2011 podepsána smlouva, roku 2013 zajištěno financování ^[42]	1050	1150
Ropur-2	1200/523	2018	2024	ve výstavbě, v roce 2011 podepsána smlouva, roku 2013 zajištěno financování ^[42]	1050	1150
Rostov-1	1000/320	1981	2001	v provozu (plánované uzavření v roce 2061)	950	1000
Rostov-2	1000/320	1983	2010	v provozu (plánované uzavření v roce 2070)	950	1000
Rostov-3	1000/320+	2009	2015	v provozu (plánované uzavření v roce 2075)	1011	1070
Rostov-4	1000/320+	2010	2018	v provozu (plánované uzavření v roce 2078)	1011	1070
Rovno-1	440/213	1973	1980	v provozu (plánované uzavření v roce 2040)	381	420
Rovno-2	440/213	1973	1981	v provozu (plánované uzavření v roce 2041)	376	415
Rovno-3	1000/320	1980	1986	v provozu (plánované uzavření v roce 2046)	950	1000
Rovno-4	1000/320	1986	2004	v provozu (plánované uzavření v roce 2064)	950	1000
Rovno-5	1000/320	-	-	plánovaná stavba zrušena v roce 1990	950	1000
Rovno-6	1000/320	-	-	plánovaná stavba zrušena v roce 1990	950	1000
Smolensk II-1	1300/510	?	2033	plánováno	1115	1255
Smolensk II-2	1300/510	?	2034	plánováno	1115	1255
Smolensk II-3	1300/510	?	?	plánováno	1115	1255
Smolensk II-4	1300/510	?	?	plánováno	1115	1255
Stendal-1	1000/320	1982	-	výstavba zrušena v roce 1991	900	970
Stendal-2	1000/320	1984	-	výstavba zrušena v roce 1991	900	970
Stendal-3	1000/320	-	-	plán na výstavbu zrušen v roce 1991	950	1000
Stendal-4	1000/320	-	-	plán na výstavbu zrušen v roce 1991	950	1000
Tatarstán-1	1000/320	1987	(1992)	stavba zastavena roku 1993; okolo roku 2000 uvažováno o dostavbě^[20]	950	1000
Tatarstán-2	1000/320	1988	(1994)	stavba zastavena roku 1993; okolo roku 2000 uvažováno o dostavbě^[20]	950	1000
Tatarstán-3	1000/320	-	-	stavba nezahájena, projekt zrušen roku 1993; okolo roku 2000 uvažováno o dostavbě^[20]	950	1000
Tatarstán-4	1000/320	-	-	stavba nezahájena, projekt zrušen roku 1993; okolo roku 2000 uvažováno o dostavbě^[20]	950	1000
Temelín-1	1000/320Č	1987	2000	v provozu (plánované uzavření v roce 2060 nebo 2080)^[43]	1026	1080
Temelín-2	1000/320Č	1987	2002	v provozu (plánované uzavření v roce 2062 nebo 2082)^[43]	1026	1080
Temelín-3	1000/320Č	-	-	v březnu 1990 stavba zastavena, dostavba s jiným typem reaktoru plánována po dostavbě Dukovan	892	972
Temelín-4	1000/320Č	-	-	v březnu 1990 stavba zastavena, dostavba s jiným typem reaktoru plánována po dostavbě Dukovan	892	972
Tianwan-1	1000/428	1999	2006	v provozu (plánované uzavření v roce 2066)	933	1000
Tianwan-2	1000/428	2000	2007	v provozu (plánované uzavření v roce 2067)	933	1000
Tianwan-3	1000/428M	2012	2017	v provozu (plánované uzavření v roce 2077)	990	1060
Tianwan-4	1000/428M	2013	2018	v provozu (plánované uzavření v roce 2078)	990	1060
Tianwan-7	1200/491	2021^[44]	2027	ve výstavbě	1150	1200
Tianwan-8	1200/491	2022	2028	ve výstavbě	1150	1200
Xudabao-3	1200/491	2021^[44]	2027	ve výstavbě	1150	1200
Xudabao-4	1200/491	2022	2028	ve výstavbě	1150	1200
Záporoží-1	1000/320	1980	1984	v provozu (plánované uzavření v roce 2044)	950	1000
Záporoží-2	1000/320	1981	1985	v provozu (plánované uzavření v roce 2045)	950	1000
Záporoží-3	1000/320	1982	1986	v provozu (plánované uzavření v roce 2046)	950	1000
Záporoží-4	1000/320	1983	1987	v provozu (plánované uzavření v roce 2047)	950	1000
Záporoží-5	1000/320	1985	1989	v provozu (plánované uzavření v roce 2049)	950	1000
Záporoží-6	1000/320	1986	1995	v provozu (plánované uzavření v roce 2055)	950	1000
Żarnowiec-1	440/213	1983	-	výstavba zrušena v roce 1990 (obnova s jinými reaktory je plánována)	440	465
Żarnowiec-2	440/213	1983	-	výstavba zrušena v roce 1990	440	465
Żarnowiec-3	440/213	-	-	plánovaná výstavba zrušena v roce 1990	440	465
Żarnowiec-4	440/213	-	-	plánovaná výstavba zrušena v roce 1990	440	465

Legenda:	v provozu	uzavřena	ve výstavbě/plánováno	navrhnuto	výstavba zrušena

Stát	v provozu	uzavřeno	ve výstavbě	výstavba zrušena
	22	3	2	10
	15	0	1	15
	6	0	0	2
	4	0	2	0
	4	2	2	0
	4	0	4	0
	2	0	4	0
	2	0	0	1
	2	4	0	2
	1	0	2	0
	1	1	0	0
	0	0	4	0
	2	0	0	0
	0	0	0	2
	0	0	2	0
	0	0	0	2
	0	0	0	4
	0	0	0	4
	0	7	0	6
CELKEM:	56	16	42	41

VVER-210	2	1,3 %
VVER-365	1	0,7 %
VVER-440	48	31,0 %
VVER-1000	83	53,5 %
VVER-1200	19	12,3 %
VVER-1300	2	1,3 %

Galerie

Galerie provozovaných reaktorů

JE Balakovo VVER-1000

JE Rovno VVER-1000

JE Chmelnyckyj VVER-1000

JE Balakovo VVER-1000

Galerie elektráren ve výstavbě

JE Leningrad VVER-1200

JE Novovoroněž VVER-1200

JE Kúdankulam VVER-1000

Galerie zrušených elektráren

JE Stendal VVER-1000

JE Żarnowiec VVER-440

JE Juragua VVER-440

JE Greifswald VVER-440

Reference

↑ Archivovaná kopie. entrac.iaea.org [online]. [cit. 2012-01-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-10-04.
↑ Archivovaná kopie. paksnuclearpowerplant.com [online]. [cit. 10-01-2012]. Dostupné v archivu pořízeném dne 23-03-2010.
↑ Wayback Machine. web.archive.org [online]. 2020-02-06 [cit. 2022-10-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-02-06.
↑ ️On the referendum on the construction of a nuclear power plant in Kazakhstan - Pravda EN. news-pravda.com [online]. 2024-06-29 [cit. 2024-08-24]. Dostupné online. (anglicky)
↑ WWER-1000 – Nucleopedia. de.nucleopedia.org [online]. [cit. 2021-06-05]. Dostupné online.
↑ Kernkraftwerk Rostow – Nucleopedia. de.nucleopedia.org [online]. [cit. 2021-06-05]. Dostupné online.
↑ http://www.neimagazine.com/journals/Power/NEI/October_2009/attachments/Tables.pdf^{[nedostupný zdroj]}
↑ V Novovoroněžské JE-II začalo spouštění dalšího bloku VVER-1200 generace III+ :: Přinášíme vám informace, které dávají smysl. www.casopisczechindustry.cz [online]. [cit. 2020-11-19]. Dostupné online.
↑ Nejmodernější reaktor VVER-1200, jedna z variant pro Česko, je v provozu. old.allforpower.cz [online]. [cit. 2020-11-19]. Dostupné online.
↑ Jak souvisí fenomén černé labutě s jadernou elektrárnou?. www.mmspektrum.com [online]. [cit. 2020-11-19]. Dostupné online.
↑ INFO@SABRE.CZ, Sabre, www sabre cz, e-mail:. Evoluce ruských tlakovodních reaktorů | Technický týdeník. www.technickytydenik.cz. Dostupné online [cit. 2020-11-19].
↑ ŠKODA JS - MIR.1200 [online]. [cit. 2014-02-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-24.
↑ Bělorusko začalo s navážením paliva do prvního reaktoru. Spustí jaderné elektrárny Astravec | Energetika. Lidovky.cz [online]. 2020-08-07 [cit. 2020-11-19]. Dostupné online.
↑ Rusové dostavují elektrárnu v Bělorusku. Otevře jim cestu do Evropy?. iDNES.cz [online]. 2020-02-24 [cit. 2020-11-19]. Dostupné online.
↑ Euro.cz [online]. [cit. 2020-11-19]. Dostupné online.
↑ Nuclear Power in Russia | Russian Nuclear Energy - World Nuclear Association. www.world-nuclear.org [online]. [cit. 2022-02-11]. Dostupné online.
↑ WWER-1800 – Nucleopedia. de.nucleopedia.org [online]. [cit. 2022-02-13]. Dostupné online.
↑ ^a ^b ^c ^d A Review of Akkuyu NPP Project in Turkey After Fukushima Daiichi Accident [online]. [cit. 2012-08-15]. Dostupné online.
↑ First concrete poured for Akkuyu unit 3 : New Nuclear - World Nuclear News. world-nuclear-news.org [online]. [cit. 2021-06-16]. Dostupné online.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j RUSSIAN. www-pub.iaea.org [online]. [cit. 2021-05-13]. Dostupné online.
↑ Губернатор рассказал о перспективах строительства новых блоков БалАЭС. СарБК [online]. [cit. 2021-08-23]. Dostupné online.
↑ Jaderné elektrárny ze zakonzervovaných stavenišť. www.mmspektrum.com [online]. [cit. 2020-12-31]. Dostupné online.
↑ Construction work resumes on Khmelnitsky units : New Nuclear - World Nuclear News. www.world-nuclear-news.org [online]. [cit. 2020-12-15]. Dostupné online.
↑ "Энергоатом" рассчитывает запустить 14 новых энергоблоков на украинских АЭС до 2040. ukranews_com [online]. 2021-11-22 [cit. 2022-02-11]. Dostupné online. (rusky)
↑ Dukovany, Dukovany, kdeže jste aneb malý jaderný výhled do roku 2037 - Peak.cz. Peak.cz – peníze, ekonomika, analýzy, komentáře [online]. 2020-02-19 [cit. 2021-02-16]. Dostupné online.
↑ ^a ^b Uzbekistan Uranium - World Nuclear Association. world-nuclear.org [online]. [cit. 2021-02-25]. Dostupné online.
↑ ^a ^b Uzbekistan to build nuclear power plant in Jizzakh region. Energy Central [online]. 2019-05-31 [cit. 2021-02-25]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Fennovoima has terminated the contract for the delivery of the Hanhikivi 1 nuclear power plant with Rosatom. Fennovoima [online]. [cit. 2022-05-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-05-02. (anglicky)
↑ ^a ^b Nuclear Power in Jordan - World Nuclear Association. world-nuclear.org [online]. [cit. 2023-03-03]. Dostupné online.
↑ ^a ^b Rosatom Wins Tender To Build Jordan’s First Nuclear Plant
↑ ^a ^b Jordan turns down a Rosatom plant, but dangles possible small reactor collaboration with Russia
↑ Kola II construction to start in 2028 : New Nuclear - World Nuclear News. world-nuclear-news.org [online]. [cit. 2021-07-02]. Dostupné online.
↑ Начало строительства Кольской АЭС-2 намечено на 2028 год. Атомная энергия 2.0 [online]. 2021-06-18 [cit. 2021-07-02]. Dostupné online. (rusky)
↑ На стройплощадке Курской АЭС-2 подвели итоги работы за год. Атомная энергия 2.0 [online]. 2021-12-29 [cit. 2021-12-29]. Dostupné online. (rusky)
↑ ^a ^b ^c ^d New material promises 120-year reactor lives - World Nuclear News. www.world-nuclear-news.org [online]. [cit. 2022-01-14]. Dostupné online.
↑ First concrete poured at Leningrad 7 : New Nuclear - World Nuclear News. world-nuclear-news.org [online]. [cit. 2024-03-14]. Dostupné online.
↑ Росатом планирует начать строительство второй очереди Ленинградской АЭС-2 в 2024 году. Атомная энергия 2.0 [online]. 2022-07-11 [cit. 2022-07-11]. Dostupné online. (rusky)
↑ Russia To Help Extend Armenian Nuclear Station’s Life Until 2036. «Ազատ Եվրոպա/Ազատություն» ռադիոկայան [online]. [cit. 2021-08-24]. Dostupné online. (arménsky)
↑ Mochovce 3 supplies first electricity to grid : New Nuclear - World Nuclear News. www.world-nuclear-news.org [online]. [cit. 2023-02-01]. Dostupné online.
↑ Vietnam abandons plan for first nuclear power plants. Reuters. 2016-11-22. Dostupné online [cit. 2021-12-29]. (anglicky)
↑ ^a ^b Jedinou maďarskou jadernou elektrárnu zaplatí Rusové [online]. [cit. 2014-02-14]. Dostupné online.
↑ ^a ^b Russian loan for Rooppur construction [online]. [cit. 2013-04-08]. Dostupné online.
↑ ^a ^b Jak dlouho provozovat Temelín? Podle ČEZu může dodávat elektřinu do roku 2062. oEnergetice.cz [online]. [cit. 2021-02-18]. Dostupné online.
↑ ^a ^b Work starts on new Tianwan and Xudabao units : New Nuclear - World Nuclear News. world-nuclear-news.org [online]. [cit. 2021-06-16]. Dostupné online.

Související články

Seznam největších jaderných elektráren

Literatura

Bedřich Heřmanský, Ivan Štoll: Energie pro 21. století, ČVUT 1992

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu VVER na Wikimedia Commons
TVEL Corporation
NPP-2006 (VVER-1200), (anglicky, rusky)
Westinghouse Electric Company (anglicky)

[1] Archivovaná kopie. entrac.iaea.org [online]. [cit. 2012-01-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-10-04.

[2] Archivovaná kopie. paksnuclearpowerplant.com [online]. [cit. 10-01-2012]. Dostupné v archivu pořízeném dne 23-03-2010.

[3] Wayback Machine. web.archive.org [online]. 2020-02-06 [cit. 2022-10-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-02-06.

[4] ️On the referendum on the construction of a nuclear power plant in Kazakhstan - Pravda EN. news-pravda.com [online]. 2024-06-29 [cit. 2024-08-24]. Dostupné online. (anglicky)

[5] WWER-1000 – Nucleopedia. de.nucleopedia.org [online]. [cit. 2021-06-05]. Dostupné online.

[6] Kernkraftwerk Rostow – Nucleopedia. de.nucleopedia.org [online]. [cit. 2021-06-05]. Dostupné online.

[7] ttp://www.neimagazine.com/journals/Power/NEI/October_2009/attachments/Tables.pdf^{[nedostupný zdroj]}

[8] V Novovoroněžské JE-II začalo spouštění dalšího bloku VVER-1200 generace III+ :: Přinášíme vám informace, které dávají smysl. www.casopisczechindustry.cz [online]. [cit. 2020-11-19]. Dostupné online.

[9] Nejmodernější reaktor VVER-1200, jedna z variant pro Česko, je v provozu. old.allforpower.cz [online]. [cit. 2020-11-19]. Dostupné online.

[10] Jak souvisí fenomén černé labutě s jadernou elektrárnou?. www.mmspektrum.com [online]. [cit. 2020-11-19]. Dostupné online.

[11] INFO@SABRE.CZ, Sabre, www sabre cz, e-mail:. Evoluce ruských tlakovodních reaktorů | Technický týdeník. www.technickytydenik.cz. Dostupné online [cit. 2020-11-19].

[MIR.1200-12] ŠKODA JS - MIR.1200 [online]. [cit. 2014-02-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-24.

[13] Bělorusko začalo s navážením paliva do prvního reaktoru. Spustí jaderné elektrárny Astravec | Energetika. Lidovky.cz [online]. 2020-08-07 [cit. 2020-11-19]. Dostupné online.

[14] Rusové dostavují elektrárnu v Bělorusku. Otevře jim cestu do Evropy?. iDNES.cz [online]. 2020-02-24 [cit. 2020-11-19]. Dostupné online.

[15] Euro.cz [online]. [cit. 2020-11-19]. Dostupné online.

[16] Nuclear Power in Russia | Russian Nuclear Energy - World Nuclear Association. www.world-nuclear.org [online]. [cit. 2022-02-11]. Dostupné online.

[17] WWER-1800 – Nucleopedia. de.nucleopedia.org [online]. [cit. 2022-02-13]. Dostupné online.

[AKKUYU-years-18] A Review of Akkuyu NPP Project in Turkey After Fukushima Daiichi Accident [online]. [cit. 2012-08-15]. Dostupné online.

[19] First concrete poured for Akkuyu unit 3 : New Nuclear - World Nuclear News. world-nuclear-news.org [online]. [cit. 2021-06-16]. Dostupné online.

[:4-20] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j RUSSIAN. www-pub.iaea.org [online]. [cit. 2021-05-13]. Dostupné online.

[21] Губернатор рассказал о перспективах строительства новых блоков БалАЭС. СарБК [online]. [cit. 2021-08-23]. Dostupné online.

[22] Jaderné elektrárny ze zakonzervovaných stavenišť. www.mmspektrum.com [online]. [cit. 2020-12-31]. Dostupné online.

[23] Construction work resumes on Khmelnitsky units : New Nuclear - World Nuclear News. www.world-nuclear-news.org [online]. [cit. 2020-12-15]. Dostupné online.

[:7-24] "Энергоатом" рассчитывает запустить 14 новых энергоблоков на украинских АЭС до 2040. ukranews_com [online]. 2021-11-22 [cit. 2022-02-11]. Dostupné online. (rusky)

[25] Dukovany, Dukovany, kdeže jste aneb malý jaderný výhled do roku 2037 - Peak.cz. Peak.cz – peníze, ekonomika, analýzy, komentáře [online]. 2020-02-19 [cit. 2021-02-16]. Dostupné online.

[:2-26] Uzbekistan Uranium - World Nuclear Association. world-nuclear.org [online]. [cit. 2021-02-25]. Dostupné online.

[:3-27] Uzbekistan to build nuclear power plant in Jizzakh region. Energy Central [online]. 2019-05-31 [cit. 2021-02-25]. Dostupné online. (anglicky)

[28] Fennovoima has terminated the contract for the delivery of the Hanhikivi 1 nuclear power plant with Rosatom. Fennovoima [online]. [cit. 2022-05-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-05-02. (anglicky)

[:8-29] Nuclear Power in Jordan - World Nuclear Association. world-nuclear.org [online]. [cit. 2023-03-03]. Dostupné online.

[Jordánsko-30] Rosatom Wins Tender To Build Jordan’s First Nuclear Plant

[Jordánsko_2-31] Jordan turns down a Rosatom plant, but dangles possible small reactor collaboration with Russia

[32] Kola II construction to start in 2028 : New Nuclear - World Nuclear News. world-nuclear-news.org [online]. [cit. 2021-07-02]. Dostupné online.

[33] Начало строительства Кольской АЭС-2 намечено на 2028 год. Атомная энергия 2.0 [online]. 2021-06-18 [cit. 2021-07-02]. Dostupné online. (rusky)

[34] На стройплощадке Курской АЭС-2 подвели итоги работы за год. Атомная энергия 2.0 [online]. 2021-12-29 [cit. 2021-12-29]. Dostupné online. (rusky)

[:6-35] New material promises 120-year reactor lives - World Nuclear News. www.world-nuclear-news.org [online]. [cit. 2022-01-14]. Dostupné online.

[36] First concrete poured at Leningrad 7 : New Nuclear - World Nuclear News. world-nuclear-news.org [online]. [cit. 2024-03-14]. Dostupné online.

[37] Росатом планирует начать строительство второй очереди Ленинградской АЭС-2 в 2024 году. Атомная энергия 2.0 [online]. 2022-07-11 [cit. 2022-07-11]. Dostupné online. (rusky)

[38] Russia To Help Extend Armenian Nuclear Station’s Life Until 2036. «Ազատ Եվրոպա/Ազատություն» ռադիոկայան [online]. [cit. 2021-08-24]. Dostupné online. (arménsky)

[39] Mochovce 3 supplies first electricity to grid : New Nuclear - World Nuclear News. www.world-nuclear-news.org [online]. [cit. 2023-02-01]. Dostupné online.

[40] Vietnam abandons plan for first nuclear power plants. Reuters. 2016-11-22. Dostupné online [cit. 2021-12-29]. (anglicky)

[Paks_5&6-41] Jedinou maďarskou jadernou elektrárnu zaplatí Rusové [online]. [cit. 2014-02-14]. Dostupné online.

[ROPUR-42] Russian loan for Rooppur construction [online]. [cit. 2013-04-08]. Dostupné online.

[:1-43] Jak dlouho provozovat Temelín? Podle ČEZu může dodávat elektřinu do roku 2062. oEnergetice.cz [online]. [cit. 2021-02-18]. Dostupné online.

[:5-44] Work starts on new Tianwan and Xudabao units : New Nuclear - World Nuclear News. world-nuclear-news.org [online]. [cit. 2021-06-16]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[12]

[13]

[14]

[15]

[16]

[17]

[18]

[19]

[20]

[21]

[22]

[23]

[24]

[25]

[26]

[27]

[28]

[29]

[30]

[31]

[32]

[33]

[34]

[35]

[36]

[37]

[38]

[39]

[40]

[41]

[42]

[43]

[44]