Vavro Šrobár (9. srpna 1867 Lisková [ 1] [ 2] 6. prosince 1950 Olomouc ) byl slovenský lékař , politik , ústřední postava meziválečné slovenské politiky v Československu , od roku 1935 profesor Komenského univerzity v Bratislavě v oboru sociálního lékařství.[ 3]
Pamětní deska na Šrobárově rodném domě Hrob Vavra Šrobára na Ondřejském hřbitově v Bratislavě Vavro Šrobár studoval na gymnáziích v Ružomberku , Levoči a Banské Bystrici . Po vyloučení ze všech škol v někdejším Uhersku kvůli panslavistické agitaci dostudoval na gymnáziu v Přerově v roce 1888 .[ 4] [ 5] [ 6] [ 7] lékařskou fakultu Karlovy univerzity do Prahy . Zde se zapojil do práce v spolku Detvan .
Pod vlivem T. G. Masaryka se stal čechoslovakistou a patřil mezi Masarykovy skalní stoupence.[ 8] Omladině . V roce 1898 začal ve spolupráci s Pavlem Blahou vydávat slovenský časopis Hlas 1902 –1904 ) už redigoval sám. Roku 1906 kandidoval do Uherského sněmu . Do roku 1918 působil jako lékař v Ružomberku . Ružomberok se zásluhou Andreje Hlinky a Šrobára stal centrem slovenské politické aktivity, protikladem tzv. martinské skupiny . V roce 1918 byl za své politické aktivity krátce internován.[ 8]
Od roku 1918 byl členem Národního výboru československého a jménem Slováků podepsal v říjnu 1918 zákon o zřízení československého státu .[ 4] Československé republice byl zprvu poslancem Národního shromáždění za Slovenskou národní a rolnickou stranu (SNaRS), posléze za Republikánskou stranu zemědělského a malorolnického lidu , tedy za agrárníky, se kterými Slovenská národní a rolnická strana počátkem 20. let splynula. V letech 1925 –1929 byl předsedou poslaneckého klubu poslanců agrární strany.
Stal se také prvním ministrem s plnou mocí pro správu Slovenska ,[ 4] Slovenska do nové republiky (1918 –1920 ), kromě toho byl ještě ministrem školství a národní osvěty (1921 –1922 ). V letech 1925 –1935 byl za agrární stranu senátorem Národního shromáždění ČSR. Postupně se však z politické scény vytrácel. Mezi roky 1922 –1937 působil také jako pedagog lékařské fakulty Univerzity Karlovy, kde byl v roce 1935 jmenován profesorem .
V době slovenského klerofašistického státu stál v čele malé skupiny protifašistického odboje, orientované na československou exilovou vládu v Londýně , a roku 1944 v době Slovenského národního povstání byl jedním ze dvou předsedů Slovenské národní rady .
Do politiky se ještě vrátil po druhé světové válce . V únoru 1945 byl krátce pověřencem školství ve 3. Sboru pověřenců .[ 9] 1946 byl členem vedení Demokratické strany , poté před parlamentními volbami založil novou Stranu svobody a byl jejím prvním předsedou. Až do své smrti roku 1950 byl poslancem Národního shromáždění a v letech 1945 –1946 byl jmenován ministrem financí ve dvou Fierlingerových vládách.
Po komunistickém převratu v únoru 1948 se stal ministrem pro sjednocení zákonů ve druhé vládě Klementa Gottwalda . Podle publicisty Karla Pacnera mu Gottwald nabídl tuto vcelku bezvýznamnou funkci, protože potřeboval mít ve vládě člověka spojeného s Masarykem, a Šrobár ji naivně přijal.[ 4] 1950 v Olomouci , ale pohřben je v Bratislavě , na Ondřejském hřbitově .
Vláda ľudu v demokracii , 1919 (česky: Vláda lidu v demokracii )Čas. přísp.: Naše snahy , Hlas 1898 Maďarizácia , Hlas 1900 (česky: Maďarizace )O československej vzájomnosti , Prúdy 1901 (česky: O československé vzájemnosti )Vzájomnosť československá , Hlas 1902 (česky: Vzájemnost československá )Viera a veda , Prúdy 1913 (česky: Víra a věda )Osvobodené Slovensko (Čin Praha 1928 ) (česky: Osvobozené Slovensko )
V České republice jsou po něm nazvány ulice ve čtyřech městech (stav roku 2022):
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vavro Šrobár
↑ Národní shromáždění . Národní shromáždění Republiky československé v prvém desítiletí . [s.l.]: Státní tiskárna, 1928. 1315 s. Dostupné online . S. 1314. ↑ NASKE, Miloslav. Národní shromáždění Republiky Československé: Poslanecká sněmovna, Senát, Národní výbor, Revoluční národní shromáždění. Životopisná a statistická příručka... . [s.l.]: Šmejc a spol., 1924. 247 s. Dostupné online . S. 154. ↑ MUDr. vavro Šrobár, Osobnosti.sk ↑ a b c d PACNER, Karel. Osudové okamžiky Československa . S. 127
↑ Národní digitální knihovna. ndk.cz [online]. [cit. 2023-10-29]. Dostupné online . ↑ Digitální archiv ZA v Opavě. digi.archives.cz [online]. [cit. 2023-10-29]. Dostupné online . ↑ Národní digitální knihovna. ndk.cz [online]. [cit. 2023-10-29]. Dostupné online . ↑ a b PACNER, Karel . Osudové okamžiky Československa . Praha: Nakladatelství BRÁNA, 2012. 720 s. ISBN 978-80-7243-597-5 Osudové okamžiky Československa . ↑ kol. aut.: Československé dějiny v datech . Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X ↑ Srobarova ulice, mozek.cz [nedostupný zdroj
Literatura
KLIMEK, Antonín . Říjen 1918. Vznik Československa . Praha ; Litomyšl: Paseka, 1998. 279 s. ISBN 80-7185-175-2 PRECLÍK, Vratislav . Masaryk a legie, váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, ISBN 978-80-87173-47-3 VOJÁČEK, Ladislav. Vavro Šrobár – ministr s plnou mocí pro správu Slovenska (1918–1920). Historický obzor , 2001, 12 (3/4), s. 81-89. ISSN 1210-6097.
KOSATÍK, Pavel . Slovenské století . Praha: Torst 407 s. ISBN 978-80-7215-686-3
Politické funkce
Ministři financí Československa První republika (1918–1938)
Alois Rašín , Cyril Horáček , Kuneš Sonntag , Karel Engliš , Vladimír Hanačík , Augustin Novák , Alois Rašín , Bohdan Bečka , Karel Engliš , Bohumil Vlasák , Karel Engliš , Karel Trapl , Emil Franke (jako správce), Josef Kalfus , Emil Franke (jako správce), Josef Kalfus
Druhá republika (1938–1939) Protektorát Čechy a Morava (1939–1945) Exilové vlády (1939–1945) Třetí republika (1945–1948) Komunistický režim (1949–1989) ČSFR (1990–1992)
Ministři školství Československa První republika (1918–1938) Druhá republika (1938–1939) Protektorát Čechy a Morava (1939–1945) Exilová vláda (1940–1945) Třetí republika (1945–1948) Komunistický režim (1948–1968)
Ministři zdravotnictví Československa Ministři zdravotnictví první československé republiky (1918–1933) Ministři zdravotnictví druhé československé republiky (1938–1939) Ministři zdravotnictví exilových vlád Československa (1942–1945) Ministři zdravotnictví poválečného Československa (1945–1968) V rámci československé federace (1969–1992)
Vláda Karla Kramáře Ministerský předseda Členové v den jmenování vlády14. listopadu 1918
Alois Rašín (finance, ČsND ) • Adolf Stránský (obchod, ČsND ) • Antonín Švehla (vnitro, RSZML ) • Isidor Zahradník (železnice, RSZML ) • František Staněk (veřejné práce, RSZML ) • Karel Prášek (zemědělství, RSZML ) • Gustav Habrman (školství a národní osvěta, ČSDSD ) • František Soukup (spravedlnost, ČSDSD ) • Lev Winter (sociální péče, ČSDSD ) • Václav Klofáč (národní obrana, ČSNS ) • Jiří Stříbrný (pošty a telegrafy, ČSNS ) • Bohuslav Vrbenský (výživa lidu, ČSNS ) • Mořic Hruban (bez portfeje, KNS ) • Edvard Beneš (zahraniční věci, nestraník) • Milan Rastislav Štefánik (vojenství, nestraník) • Vavro Šrobár (zdravotnictví, pro správu Slovenska, nestraník)
První vláda Vlastimila Tusara Ministerský předseda Členové v den jmenování vlády8. července 1919
Gustav Habrman (školství a národní osvěta, ČSDSD ) • Antonín Hampl (veřejné práce, ČSDSD ) • Lev Winter (sociální péče, ČSDSD ) • Václav Klofáč (národní obrana, ČSNS ) • Jiří Stříbrný (železnice, ČSNS ) • František Veselý (spravedlnost, ČSNS ) • Ferdinand Heidler (obchod, ČSNS ) • Antonín Švehla (vnitro, RSZML ) • Cyril Horáček (finance, RSZML ) • František Staněk (pošty a telegrafy, RSZML ) • Karel Prášek (zemědělství, RSZML ) • Fedor Houdek (výživa lidu, RSZML ) • Edvard Beneš (zahraniční věci, nestraník) • Milan Hodža (unifikace, nestraník) • Vavro Šrobár (zdravotnictví, pro správu Slovenska, nestraník)
Členové jmenovaní později
9. října 1919 17. září 1919 1. dubna 1920
Druhá vláda Vlastimila Tusara Ministerský předseda Členové v den jmenování vlády25. května 1920
Vlastimil Tusar (národní obrana, správce, ČSDSD ) • Gustav Habrman (školství a národní osvěta, ČSDSD ) • Lev Winter (sociální péče, ČSDSD ) • Alfréd Meissner (spravedlnost, ČSDSD ) • Václav Johanis (pro zásobování lidu, ČSDSD ) • Ivan Dérer (pro správu Slovenska, ČSDSD ) • Jiří Stříbrný (železnice, ČSNS ) • Bohuslav Vrbenský (veřejné práce, ČSNS ) • Kuneš Sonntag (průmysl, obchod a živnosti, RSZML ) • František Staněk (pošty a telegrafy, RSZML ) • Karel Prášek (zemědělství, RSZML ) • Edvard Beneš (zahraniční věci, nestraník) • Karel Engliš (finance, nestraník) • Vavro Šrobár (unifikace, veřejné zdraví a tělesná výchova, nestraník) • Rudolf Hotowetz (zahraniční obchod, nestraník)
Členové jmenovaní později
24. června 1920 16. července 1920
Vláda Edvarda Beneše Ministerský předseda Členové v den jmenování vlády26. září 1921
Edvard Beneš (zahraniční věcí, nestraník) • Jan Černý (vnitro, nestraník) • Augustin Novák (finance, nestraník) • Martin Mičura (pro správu Slovenska, nestraník) • Gustav Habrman (sociální péče, ČSDSD ) • Antonín Srba (pošty a telegrafy a pro zásobování lidu, ČSDSD ) • Ivan Dérer (unifikace, ČSDSD ) • Josef Dolanský (spravedlnost, ČSL ) • Jan Šrámek (železnice, ČSL ) • Vavro Šrobár (školství a národní osvěta, RSZML ) • František Udržal (národní obrana, RSZML ) • František Staněk (zemědělství, RSZML ) • Alois Tučný (veřejné práce, ČSNS ) • Bohuslav Vrbenský (veřejné zdravotnictví a tělesná výchova, ČSNS ) • Ladislav Novák (průmysl, obchod a živnosti, a pro zahraniční obchod¹, ČsND )
¹ Ministerstvo pro zahraniční obchod zaniklo 19. ledna 1922.
První vláda Zdeňka Fierlingera / Košická vláda Ministerský předseda Členové v den jmenování vlády4. dubna 1945
Bohumil Laušman (ministr průmyslu, ČSSD ) • Václav Majer (ministr výživy, ČSSD ) • Ján Ursíny (náměstek předsedy vlády, DS ) • Vavro Šrobár (ministr financí, DS ) • Ivan Pietor (ministr vnitřního obchodu, DS ) • Ján Lichner (státní tajemník v ministerstvu zahraničního obchodu, DS ) • Klement Gottwald (náměstek předsedy vlády, KSČ ) • Václav Nosek (ministr vnitra, KSČ ) • Zdeněk Nejedlý (ministr školství a osvěty, KSČ ) • Václav Kopecký (ministr informací, KSČ ) • Viliam Široký (náměstek předsedy vlády, KSS ) • Július Ďuriš (ministr zemědělství, KSS ) • Jozef Šoltész (ministr ochrany práce a sociální péče, KSS ) • Vladimír Clementis (státní tajemník v ministerstvu zahraničních věcí, KSS ) • Josef David (náměstek předsedy vlády, ČSNS ) • Hubert Ripka (ministr zahraničního obchodu, ČSNS ) • Jaroslav Stránský (ministr spravedlnosti, ČSNS ) • Jan Šrámek (náměstek předsedy vlády, ČSL ) • František Hála (ministr pošt, ČSL ) • Adolf Procházka (ministr zdravotnictví, ČSL ) • Jan Masaryk (ministr zahraničních věcí, nestraník) • Ludvík Svoboda (ministr národní obrany, nestraník) • Antonín Hasal (ministr dopravy, nestraník) • Mikuláš Ferjenčík (státní tajemník v ministerstvu národní obrany, nestraník)
Veškeré vládní strany byly součástí Národní fronty . Vládní politika vycházela z Košického vládního programu
Druhá vláda Zdeňka Fierlingera / Vláda Národní fronty Ministerský předseda Členové v den jmenování vlády6. listopadu 1945
Bohumil Laušman (ministr průmyslu, ČSSD ) • Václav Majer (ministr výživy, ČSSD ) Ján Ursíny (náměstek předsedy vlády, DS ) • Vavro Šrobár (ministr financí, DS ) • Ivan Pietor (ministr vnitřního obchodu, DS ) • Ján Lichner (státní tajemník v ministerstvu zahraničního obchodu, DS ) • Klement Gottwald (náměstek předsedy vlády, KSČ ) • Václav Nosek (ministr vnitra, KSČ ) • Zdeněk Nejedlý (ministr školství a osvěty, KSČ ) • Václav Kopecký (ministr informací, KSČ ) • Viliam Široký (náměstek předsedy vlády, KSS ) • Július Ďuriš (ministr zemědělství, KSS ) • Jozef Šoltész (ministr ochrany práce a sociální péče, KSS ) • Vladimír Clementis (státní tajemník v ministerstvu zahraničních věcí, KSS ) • Jaroslav Stránský (náměstek předsedy vlády, ČSNS ) • Hubert Ripka (ministr zahraničního obchodu, ČSNS ) • Prokop Drtina (ministr spravedlnosti, ČSNS ) • František Hála (náměstek předsedy vlády, ČSL ) • František Hála (ministr pošt, ČSL ) • Adolf Procházka (ministr zdravotnictví, ČSL ) • Jan Masaryk (ministr zahraničních věcí, nestraník) • Ludvík Svoboda (ministr národní obrany, nestraník) • Antonín Hasal (ministr dopravy, nestraník) • Mikuláš Ferjenčík (státní tajemník v ministerstvu národní obrany, nestraník)
Veškeré vládní strany byly součástí Národní fronty . Vládní politika vycházela z Košického vládního programu
Druhá vláda Klementa Gottwalda Předseda vlády Členové v den jmenování vlády25. února 1948
Viliam Široký (náměstek předsedy vlády, KSČ ) • Antonín Zápotocký (náměstek předsedy vlády, KSČ ) • Bohumil Laušman (náměstek předsedy vlády, ČSD ) • Jan Masaryk † (zahraniční – zemřel 10. března 1948, nestraník) • Ludvík Svoboda (obrana, KSČ ) • Antonín Gregor (zahraniční obchod, KSČ ) • Václav Nosek (vnitro, KSČ ) • Jaromír Dolanský (finance, KSČ ) • Zdeněk Nejedlý (školství a osvěta, KSČ ) • Alexej Čepička (spravedlnost, KSČ ) • Václav Kopecký (informace, KSČ ) • Zdeněk Fierlinger (průmysl, KSČ ) • Július Ďuriš (zemědělství, KSČ ) • František Krajčír (vnitřní obchod, KSČ ) • Alois Petr (doprava, ČSL ) • Evžen Erban (sociální péče, KSČ ) • Josef Plojhar (zdravotnictví, ČSL ) • Emanuel Šlechta (technika, ČSS ) • Ludmila Jankovcová (výživy, KSČ ) • Alois Neuman (pošty, ČSS ) • Vavro Šrobár (sjednocení zákonů , Strana slobody )
Členové jmenovaní později
†podrobně smrt Jana Masaryka
Vláda Antonína Zápotockého a Viliama Širokého Předseda vlády Členové v den jmenování vlády15. června 1948
Viliam Široký (náměstek předsedy vlády do 21. března 1953, KSČ ) • Zdeněk Fierlinger (náměstek předsedy vlády do 14. září 1953, KSČ ) • Ján Ševčík (náměstek předsedy vlády do 29. května 1952, SSO ) • Vladimír Clementis † (zahraničí do 18. března 1950, KSČ ) • Ludvík Svoboda (obrana do 25. dubna 1950, KSČ ) • Antonín Gregor (zahraniční obchod do 2. prosince 1952, KSČ ) • Václav Nosek (vnitro do 14. září 1953, KSČ ) • Jaromír Dolanský (finance do 5. dubna 1949, KSČ ) • Zdeněk Nejedlý (školství a osvěta do 31. ledna 1953, KSČ ) • Alexej Čepička (spravedlnost do 25. dubna 1950, KSČ ) • Václav Kopecký (informace do 31. ledna 1953, KSČ ) • Augustin Kliment (průmysl, těžký průmysl do 1. srpna 1952, KSČ ) • Július Ďuriš (zemědělství do 10. září 1951, KSČ ) • František Krajčír (vnitřní obchod, KSČ ) • Alois Petr (doprava do 14. prosince 1951, ČSL ) • Evžen Erban (sociální péče do 8. září 1951, KSČ ) • Ludmila Jankovcová (výživa, KSČ ) • Josef Plojhar (zdravotnictví, ČSL ) • Emanuel Šlechta (technika do 20. prosince 1950, ČSS ) • Alois Neuman (pošty, od 30. dubna 1952 spojů, ČSS ) • Vavro Šrobár (sjednocení zákonů do 6. prosince 1950, Strana slobody )
Členové jmenovaní později
5. dubna 1949 18. března 1950 25. dubna 1950 23. května 1950 20. prosince 1950 8. září 1951 10. září 1951 21. prosince 1951 23. ledna 1952 28. května 1952 4. června 1952 1. srpna 1952 2. prosince 1952 31. ledna 1953
Antonín Novotný (náměstek předsedy vlády do 14. září 1953, KSČ ) • Zdeněk Nejedlý (náměstek předsedy vlády do 14. září 1953, KSČ ) • Karol Bacílek (náměstek předsedy vlády do 14. září 1953, KSČ ) • Alexej Čepička (náměstek předsedy vlády do 14. září 1953, KSČ ) • Jindřich Uher (náměstek předsedy vlády, KSČ ) • Václav Kopecký (náměstek předsedy vlády, KSČ ) • Oldřich Beran (náměstek předsedy vlády do 14. září 1953, KSČ ) • Rudolf Barák (náměstek předsedy vlády do 14. září 1953, KSČ ) • Václav David (zahraničních věcí, KSČ ) • Ladislav Štoll (vysoké školy do 14. září 1953, KSČ ) • Karel Poláček (těžký průmysl, KSČ ) • Július Ďuriš (lesy a dřevařský průmysl do 14. září 1953, KSČ ) • Jozef Kyselý (stavební hmoty do 14. září 1953, SSO ) • Marek Smida (státních statků do 14. září 1953, KSČ ) • Bohumil Šrámek (energetika do 14. září 1953, KSČ ) • Július Maurer (bez portfeje, KSČ )
24. března 1953 14. září 1953
Jaromír Dolanský (první náměstek, KSČ ) • Alexej Čepička (první náměstek, KSČ ) • Rudolf Barák (vnitro, KSČ ) • Július Ďuriš (finance, KSČ ) • Ladislav Štoll (školství a osvěta, KSČ ) • Václav Škoda (spravedlnost, KSČ ) • Václav Kopecký (kultura, KSČ ) • Jindřich Uher (zemědělství, KSČ ) • Václav Nosek (sociální péče, KSČ ) • Oldřich Beran (státní kontrola, KSČ ) • Josef Jonáš (paliva a energetika, KSČ ) • Marek Smida (lesy a dřevařský průmysl, KSČ ) • Jozef Kyselý (místní hospodářství, SSO ) • Zdeněk Nejedlý (bez portfeje, KSČ )
22. června 1954
†Popraveni ve vykonstruovaném politickém procesu se Slánským .
.jpg)
_BAR.svg){kind=small}
