Vilamovština

Vilamovština (vilamovsky Wymysöryś) je dialekt střední horní němčiny, kterým se mluví v malém městečku Wilamowice u Bílska-Bělé, na hranici mezi Slezskem a Malopolskem. V současnosti tímto jazykem hovoří pouze asi 100 lidí, řadí se tedy mezi ohrožené jazyky.

Vilamovština se nejspíše vyvinula ve dvanáctém století ze střední němčiny, silný vliv na ní měla i dolnoněmčina, nizozemština, fríština, polština a staroangličtina. Obyvatelé Wilamowic jsou nejspíše potomky nizozemských, německých a skotských osadníků, kteří do Polska přišli v průběhu 13. století.

Až do konce druhé světové války byla vilamovština mateřský jazyk občanů Wilamowic, poté se ale komunistický režim snažil používání tohoto jazyka omezovat, až do roku 1956 dokonce formou zákazu. I přes následnou legalizaci ale roste procento zvláště mladých lidí, kteří mluví jen polsky.

Nejznámějším básníkem píšícím ve vilamovštině je Florian Biesik.

Vilamovská abeceda má 34 písmen:

Ynzer Foter, dü byst ym hymuł,

Daj noma zuł zajn gywajt;

Daj Kyngrajch zuł dö kuma;

Daj wyła zuł zajn ym hymuł an uf der aot;

dos ynzer gywynłichys brut gao yns haojt;

an fercaj yns ynzer siułda,

wi wir aoj fercajn y ynzyn siułdigia;

ny łat yns cyn zynda;

zunder kaonst yns reta fum nistgüta.

[Do Dajs ej z Kyngrajch an dy maocht, ans łaowa uf inda.]

Amen

• Obrázky, zvuky či videa k tématu vilamovština na Wikimedia Commons
• Test vilamovské verze projektu Wikipedie v Inkubátoru

• Seznam jazyků
• Seznam písem

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.