Vladislav I. Opolský
Vladislav I. Opolský († 12. srpen 1281/82[P 1]) byl opolsko-ratibořský kníže z rozrodu slezských Piastovců. Vládl od roku 1246 až do své smrti. Byl druhým synem knížete Kazimíra I. a jeho ženy Violy. Vládu nad opolsko-ratibořským knížectvím získal po smrti svého bratra Měška Otylého. V roce 1253 jakožto spojenec uherského krále Bély IV. v boji proti českému králi Přemyslu Otakarovi II. vpadl s krakovským knížetem Boleslavem V. Stydlivým, ruským knížetem Danielem Haličským a jeho synem Lvem na Opavsko, kde se neúspěšně pokusil dobýt Opavu a Hlubčice, načež poplenil okolí a vrátil se zpět.[1] V rozhodující bitvě sporu u Kressenbrunnu roku 1260 však již stál na Přemyslově straně.[2] Sblížení s Přemyslovcem se odrazilo i na účasti opolského knížete na slavnostní korunovaci českého krále v prosinci 1261.[2] Roku 1258 založil cisterciácký klášter v Rudách.[3] Po jeho smrti 12. srpna roku 1281 či 1282 si Opolsko-Ratibořsko rozdělili jeho synové. ManželstvíS manželkou Eufemii Velkopolskou měl pět dětí:
Vývod z předkůPoznámky
Reference
Literatura
Externí odkazy
|