Volby do zastupitelstev obcí v Česku 2018

Volby do zastupitelstev obcí v Česku 2018
Stát	Česko Česko
Druh voleb	komunální
Volební termín	5.–6. října 2018
Předchozí volby	2014
Následující volby	2022
Volební účast	47,34 %

Volby do zastupitelstev obcí v Česku proběhly v pátek 5. října a v sobotu 6. října 2018,^[1] jako obvykle se současně konaly i volby do Zastupitelstva města Prahy a zastupitelstev pražských městských částí. Termín těchto voleb byl spojen s prvním kolem voleb do třetiny Senátu.

Na kandidátních listinách bylo v celé České republice zapsáno 216 472 osob, z toho 64 330 (29,7 %) žen. Voleno bylo více než 6 200 městských či obecních zastupitelstev.^[2] Při předcházejících volbách do zastupitelstev v roce 2014 kandidovalo 211 450 uchazečů do obecních samospráv a 22 232 do městských. Podle průzkumu v roce 2018 se 13 % stávajících starostů rozhodlo znovu nekandidovat a dalších 9 % kandidovalo pouze na místo řadového zastupitele. Jako důvod v průzkumu uvedli nárůst administrativy, vysokou odpovědnost či kriminalizaci starostů a zpřísnění zákona o střetu zájmů, který povoluje anonymní nahlížení do majetkových poměrů volených zastupitelů.^[3]

V 17 obcích (Litichovice, Roblín, Kluky, Kadlín, Děkov, Němčovice, Skomelno, Horšice, Hodějice, Lipovec, Dlouhá Lhota, Střítež, Ždírec, Tatobity, Víska u Jevíčka, Kbelnice, Němčice^[4][5]) volby neproběhly, protože do zastupitelstva nikdo nekandidoval nebo kandidoval nedostatečný počet kandidátů. Místo dosavadních starostů budou do těchto obcí Ministerstvem vnitra dosazeni správci. V 1 606 obcích byla sestavena jen jedna kandidátní listina (v roce 2014 to bylo jen ve 1 289 obcích).^[6]

Je navrženo vyjmutí této části článku a její přesunutí do článku Volby do zastupitelstev obcí v Česku.

K návrhu se můžete vyjádřit v diskusi.

Při volbách do zastupitelstev obcí (na rozdíl od voleb do Poslanecké sněmovny) není možné udílet preferenční hlasy. Je možné zvolit stranu, případně kandidáty napříč různými stranami, ale i několik samostatných kandidátů jiné strany a jednu stranu, z níž pak je započítána jen část hlasů. Všechny kandidující subjekty jsou uvedeny na jednom velkém hlasovacím lístku, který se následně po označení vloží do úřední obálky a vhodní do volební urny. V Praze a územně členěných statutárních městech se ovšem volí jak do zastupitelstva města, tak do zastupitelstev městských částí či obvodů.^[7] V komunálních volbách v roce 2018 mohli poprvé volit i občané členských zemí EU s přechodným bydlištěm v České republice, pokud o to dopředu požádali.^[8] Na rozdíl od jiných voleb není možné volit mimo místo svého bydliště za pomoci voličského průkazu.^[9]

Volební systém je při volbách do obecních zastupitelstev nejsložitějším volebním mechanismem v Česku. Počet volených zastupitelů závisí na počtu obyvatel dané obce:

• obec do 500 obyvatel: 5 až 15 zastupitelů
• 501 – 3 000 obyvatel: 7 až 15 zastupitelů
• 3 001 – 10 000 obyvatel: 11 až 25 zastupitelů
• 10 001 – 50 000 obyvatel: 15 až 35 zastupitelů
• 50 001 – 150 000 obyvatel: 25 až 45 zastupitelů
• nad 150 000 obyvatel: 35 až 55 zastupitelů
• hlavní město Praha: 55 až 70 zastupitelů

Následná křesla v zastupitelstvech se rozdělují od prvního místa na kandidátce. V případě, že některý z kandidátů získá alespoň o 10 % více hlasů, než je průměrný počet hlasů na jednoho kandidáta v rámci jeho strany, posouvá se na první místo. Ve větších městech, kde se volí větší počet zastupitelů, je proto velmi obtížné posunout se na přední příčku v kandidátce.

Volební kampaň pro volby do zastupitelstev obcí byla upravená v § 30 „volebního zákona“ č. 491/2001 Sb. Oproti jiným volbám neexistovala povinnost zakládat transparentní účet pro výdaje na kamapaň. Pro kampaň bylo možno využít i krajská či městská média za podmínky zachování jejich neutrality a korektnosti.^[10] Dle zákona mohla obec vyhradit pro potřeby kampaně plakátovací plochu, výsledky předvolebních průzkumů nesměly být zveřejňovány od třetího dne před začátkem voleb až do konce hlasování a v průběhu dvou volebních dnů byla zakázána agitace a propagace stran či kandidátů ve volebních místnostech a jejich bezprostředního okolí.^[11]

Vládní hnutí ANO uvedlo masivní kampaň v hodnotě asi 150 milionů korun, výrazně převyšující jeho politickou konkurenci.^[12] Předpokládané náklady na kampaň byly u ODS či ČSSD ve výši 35 milionů, SPD 25 milionů, KDU-ČSL 24 milionů, STAN 20 milionů, TOP 09 asi 15 milionů, KSČM 11,5 milionů, Piráti odhadovali 10 milionů.^[12] Podle organizace Transparency International vedly nejprůhledněji svou kampaň v komunálních volbách Piráti, Zelení a TOP 09, v Brně také hnutí Žít Brno. Organizace se zaměřila na vybrané strany v Praze, Brně a Ostravě, velké parlamentní strany podle ní poskytly minimum informací o financování kampaně, nejméně transparentně si vedly v Praze SPD, ODS a ANO, v Brně KSČM, Slušní lidé a KDU-ČSL, v Ostravě hnutí Ostravak, Nezávislí, Dobrá volba a ČSSD.^[13][14]

Podle politologa Miloše Gregora byla kampaň specifická v tom, že některé strany měly centrálně řízenou kampaň zcela bez konkrétních hesel nebo slibů spjatých s lokálními tématy, pouze s obecnými proklamacemi či celostátními tématy.^[15] Vzhledem ke značné volnosti dávané stranami lokálním kandidátům a s ohledem také k relativně malým financím, které mnohé strany na kampaň měly, se však v kampani objevovalo také mnoho amatérských či bizarních prvků.^[16] Např. lídr brněnské ČSSD Oliver Pospíšil v klipu vylezl z kontejneru a nabídl seniorce volební noviny. ODS kromě klasických klipů použila také kontroverzní záběry s vandalizující sprejerkou či ležícím, pravděpodobně zfetovaným mladíkem a sloganem „Ti také půjdou volit? Necháte je rozhodnout za vás?“. Jinak seriózní obhajující brněnský primátor Petr Vokřál za hnutí ANO ve videoklipu rapoval o tom, že si přeje, aby město pod jeho vedením i v dalším volebním období „povokřálo“. V Havířově se kandidáti za Zelené a nezávislé vyfotografovali nazí jen s logem přes citlivé partie na doklad své transparentnosti. Hnutí Ostravak v kampani oznamovalo, že „kašna není vana“.^[16]

V kampani se objevily případy např. anonymního útočného plakátu namířeného proti lídrovi ČSSD na Praze 5 Miroslavu Doležalovi, připomínajícího jeho dřívější sporné angažmá kolem zkrachovalé Literární akademii, podle Doležala lživého.^[17] Proti Straně zelených a jejímu pražskému lídrovi a starostovi Prahy 4 Petru Štěpánkovi vznikl anonymní web nazvaný „Účet pro zelené“ a facebooková stránka „Odvrácená tvář Prahy 4“, podle Štěpánka protiprávní, plný nesmyslů a nepravd a údajně také doprovozený letákovou antikampaní.^[17] Před volbami kolovalo také erotické video, které v minulosti natočila Michaela Krausová, členka Pirátů.^[17] V srpnu došlo k vandalskému poničení billboardů hnutí SPD, jež pak podalo několik trestních oznámení. Z útoků na billboardy také obvinilo Piráty, pročež naopak Piráti podali trestní oznámení.^[17] KSČM podala trestní oznámení kvůli krádeži asi 44 předvolebních plakátů ze sloupů trakčního vedení v Praze, mizející nebo poškozenou reklamu hlásila také ČSSD, Piráti, KDU-ČSL a další strany.^[17]

• 
  Premiér Babiš s obhajujícím primátorem Vokřálem při setkání s voliči v Brně
• 
  Předvolební stánek ODS v Brně
• 
  Billboard Starostů a nezávislých v Praze
• 
  Tisková konference ve volebním štábu Pirátů v Praze
• 
  Předvolební stánek TOP 09 v Brně
• 
  Plakátová kampaň KDU-ČSL v Brně

Volby probíhaly v pátek 5. a sobotu 6. října 2018. V severočeských městech Bílina, Moldava a Ústí nad Labem Policie ČR prošetřovala možný pokus o ovlivňování výsledků voleb. V Moldavě týden před volbami razantně stoupl počet obyvatel. V Ústí a Bílině došlo k podezření, že se zde podplácí voliči.^[18]

Krajský soud v Českých Budějovicích konstatoval, že před volbami ve Strakonicích byla narušena předvolební kampaň, a nařídil opakování voleb.^[19][20]

Volební účast podle krajů^[21]

V případě statutárních měst jsou zahrnuty jak hlasy do zastupitelstev jednotlivých městských částí, tak hlasy do magistrátních zastupitelstev.

Zastupitelé dle navrhující strany

•   nezávislí kandidáti: 44 485
•   KDU-ČSL: 3 633
•   STAN: 2 750
•   ODS: 2 590
•   ČSSD: 1 937
•   ANO: 1 675
•   KSČM: 1 473
•   TOP 09: 483
•   Piráti: 353
•   SNK ED: 232
•   NK: 231
•   NEZ: 213
•   Zelení: 182
•   SPD: 158
•   Svobodní: 84
•   PRO Zdraví: 65
•   Soukromníci: 59
•   Ostravak: 45
•   Pro Prahu: 27
•   Ostatní hnutí a strany: 1 275

Po vyhlášení výsledků voleb začala běžet lhůta, v níž bylo možné zpochybnit výsledky voleb u soudu. V obcích, ve kterých byly volby takto zpochybněny, nebylo možno až do rozhodnutí soudu (které musí být vydáno do 20 dnů) svolat ustavující zastupitelstvo. Například ve středních Čechách přišlo kolem 30 stížností, v Jihočeském kraji byly stížnosti podány v 13 obcích.^[22] Výsledky voleb ve Strakonicích krajský soud zrušil úplně, a volby se tak opakovaly.^[23]

Údaje se týkají voleb do zastupitelstev krajských měst (nikoli jejich částí). Jmenovitě jsou uvedeny volební subjekty a sdružení, které získaly nejméně 3 % z celkových hlasů.

U každé strany je uveden počet zastupitelů dle navrhující strany; u sdružení politické strany a nezávislých kandidátů jsou všechny mandáty započítané politické straně.

Poznámky:

Volební účast v Brně činila 42,65 %.^[24]

Poznámky:

Volební účast v Českých Budějovicích činila 38,82 %.^[26]

Poznámky:

Volební účast v Hradci Králové činila 43,50 %.^[28] Ve volebním období 2018–2022 je v zastupitelstvu sedm politických subjektů:

Volební účast v Jihlavě činila 37,48 %.^[30]

Poznámky:

Volební účast v Karlových Varech činila 37,61 %.^[32]

Poznámky:

Volební účast v Liberci činila 40,90 %.^[34]

Poznámky:

Volební účast v Olomouci činila 38,16 %.^[36]

Poznámky:

Volební účast v Ostravě činila 33,86 %.^[39]

Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

Volební účast v Pardubicích činila 40,27 %.^[40]

Poznámky:

Volební účast v Plzni činila 39,46 %.^[42]

Poznámky:

Volební účast v Praze činila 46,44 %.^[44]

Volební účast v Ústí nad Labem činila 32,63 %.^[46]

Poznámky:

Volební účast ve Zlíně činila 38,93 %.^[48]

Poznámky:

Spolu s termínem voleb byla v devíti obcích vyhlášena místní referenda:^[49]

• Brno-Nový Lískovec – vznik prostoru k bydlení pro více než 200 obyvatel, referendum nebylo platné.
• Hronov – přestavba části Jiráskova divadla na nový městský úřad a prodej dvou domů. Občané odmítli.
• Liberec – referendum, jež kvůli nízké účasti nebylo platné, obsahovalo několik otázek, které se týkaly různých témat:
  • úprava tarifu hromadné dopravy pro děti do 15 let a seniory nad 65 let
  • regulace hazardu ve městě
  • odkup libereckého zámku a přilehlého parku
  • obnova bývalého lesního amfiteátru v Lidových sadech
  • vykoupení hráze u Veseckého rybníka, tzv. Tajchu, od Povodí Labe
• Nové Město nad Metují – vznik jižního obchvatu města místo státem prosazované přeložky silnice I/14. Občané podpořili jižní variantu.
• Poděbrady – stavba krytého bazénu o délce 25 metrů, referendum nebylo platné.
• Trubín – připojení obce k sousednímu Královu Dvoru, občané odmítli.
• Velký Beranov – výstavba nového logistického centra obchodního řetězce Penny Market, občané odmítli.
• Temelín – výstavba nové sportovní haly (zimní stadion), občané odmítli.
• Zdiby – výstavba logistického centra, občané odmítli.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Volby do zastupitelstev obcí v Česku 2018 na Wikimedia Commons
• Komunální volby 2018 a další údaje Českého statistického úřadu na Volby.cz
• Komunální volby 2018 na iROZHLAS
• Mapa výsledků ve volebních okrscích na iROZHLAS