|
WTA Finals 2021 – ženská dvouhra
Ženská dvouhra WTA Finals 2021 probíhala v první polovině listopadu 2021, jakožto závěrečný turnaj ženské profesionální sezóny. Do singlové soutěže Turnaje mistryň, premiérově hrané v mexické Guadalajaře, nastoupilo osm nejvýše postavených hráček na žebříčku Porsche Race to the WTA Finals, počítaného od začátku kalendářní sezóny. Druhé největší mexické město ležící v nadmořské výšce přibližně 1 560 m n. m.[1] získalo pořadatelství dodatečně, po zrušení podzimní asijské túry. Stálé pořadatelství turnaje bylo pro období 2019–2030 přiřčeno čínskému Šen-čenu. Názvy skupin byly pojmenovány po předkolumbovských památkách Chichén Itzá a Teotihuacán. Redukované odměny dvouhry činily 4 miliony dolarů.[2] Obhájkyní titulu byla australská světová jednička Ashleigh Bartyová,[3] která však v říjnu ukončila sezónu kvůli rekonvalescenci a pokračující koronavirové pandemii. Poslední turnaj odehrála na zářijovém US Open. Bez ohledu na výsledky dalších hráček sezónu potřetí v řadě zakončila na čele světové klasifikace.[4] Rozlosování singlové soutěže proběhlo v pondělí 9. listopadu 2021.[5] Ve dvouhře debutovaly Běloruska Aryna Sabalenková, Češka Barbora Krejčíková, Řekyně Maria Sakkariová, Polka Iga Świąteková, Španělka Paula Badosová a Estonka Anett Kontaveitová,[2] která si účast zajistila až na konci října díky trofeji v Kluži. Na posledním postupovém místě Kontaveitová předstihla Tunisanku Ons Džabúrovou o 76 bodů.[6] Arabská tenistka pak neplnila roli náhradnice, když jako důvody uvedla potřebu doléčit zranění a přípravit se na další sezónu.[7] Kvůli bolestem v loktě Džabúrová skrečovala úvodní zápas v Moskvě a odstoupila z turnaje v Courmayeuru. Pozici náhradnice poté postupně odřekly další v pořadí Naomi Ósakaová (ukončila sezónu), Anastasija Pavljučenkovová (zdravotní důvody) a Elina Svitolinová než tato dvě místa přešla na Jessicu Pegulaovou s Elise Mertensovou.[8] Karolína Plíšková vstoupila do turnaje jako nejzkušenější startující popáté v řadě.[9] Po Lindsay Davenportové v roce 2004 a Aně Ivanovićové v 2014 se stala třetí hráčkou od zavedení formátu základních skupin v roce 2003, která nepostoupila do semifinálové fáze, přestože skupinu zakončila s bilancí 2–1. Češku z turnaje vyřadil horší poměr setů. Poprvé od sezóny 2012 tak na okruhu WTA nezískala ani jeden titul.[10] Vítězkou se stala šestá nasazená Španělka Garbiñe Muguruzaová, jež ve finále zdolala estonskou turnajovou osmičku Anett Kontaveitovou po dvousetovém průběhu 6–3 a 7–5. Ve druhé sadě otočila nepříznivý průběh po ztrátě podání a od stavu her 3–5 získala čtyři závěrečné gamy zápasu. Estonku porazila již v základní skupině, čímž ukončila její 12zápasovou neporazitelnost. Posedmé v historii se tak v přímém boji o titul střetly soupeřky z jedné základní skupiny. V probíhající sezóně si připsala třetí triumf. V předchozí části roku ovládla turnaje v Dubaji a Chicagu. Na okruhu WTA Tour vybojovala jubilejní desátou singlovou trofej.[11] Při čtvrtém startu na Turnaji mistryň Muguruzaová vylepšila semifinálovou účast z roku 2015 a stala se vůbec první španělskou šampionkou závěrečné události roku. Národním maximem byla finálová účast krajanky Arantxy Sánchezové Vicariové v roce 1993. Obě finalistky vyhrály v sezóně 2021 nejvyšší počet utkání na tvrdém povrchu, první Kontaveitová 39 a druhá Muguruzaová 35 duelů. Celková zápasová bilance Španělky na mexických turnajích po skončení činila 14–2, když v minulosti ovládla již Monterrey Open 2018 a 2019. Na žebříčku se posunula na 3. místo. Estonka vystoupala na nové kariérní maximum, když jí patřila 7. příčka.[11] Nasazení hráček
Náhradnice
Soutěž
Finálová fáze
Skupina Chichén Itzá
Skupina Teotihuacán
OdkazyPoznámky
ReferenceV tomto článku byl použit překlad textu z článku 2021 WTA Finals – Singles na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
