|
Zdeněk Kubeček
Zdeněk Kubeček (18. dubna 1930 – 21. července 2007 Praha) byl československý televizní režisér a scenárista. Dlouhodobě pracoval pro tehdejší Československou televizi, kde natočil řadu inscenací a také režíroval významné záznamy divadelních představení. Působil rovněž jako pedagog na FAMU. Život a kariéraAsistent režieNejdříve vystudoval ČVUT, až poté režii na FAMU. V Československé televizi nejprve pracoval jako asistent režie u Antonína Moskalyka, podílel se např. na televizní inscenaci Oranžový měsíc z roku 1962 podle námětu a scénáře Oty Hofmana o synovi tramvajáka. Otec a syn Petr společně sní, že až jednou vyhrajou v Sazce, pojedou k moři, kde jistě září oranžový měsíc. Petr však jednou nepodal zrovna ten tiket, který by vyhrál.[1] Režisér TV inscenacíOd poloviny 60. let natočil již jako režisér první krátké filmy, dokumenty a také televizní inscenace, např. Krásná Rama (1965) nebo Dvě z Říma (podle dvou povídek Alberta Moravia, 1966). Hodně se věnoval televizním inscenacím s detektivním nebo kriminálním motivem, v druhé polovině 60. let to byly např. Měsíc s dýmkou (podle první detektivní povídky Hany Proškové, Podivný konec léta nebo Lacrimae rerum podle jedné z detektivních povídek anglického spisovatele Edmunda Crispina, kterou do češtiny přeložila Eva Outratová v rámci reprezentativní antologie 21 detektivů.[2] Záznamy divadelních představeníKe konci 60. let a začátkem 70. let se hodně věnoval také režii záznamů divadelních představení, kde se snažil o inovativní přístup. Je třeba zmínit zejména záznam legendárního představení Král Ubu z roku 1968 podle stejnojmenné hry francouzského dramatika Alfreda Jarryho. Inscenace se hrála od roku 1964 v Divadle Na zábradlí v režii Jana Grossmana (který se vedle Zdeňka Kubečka podílel také na televizním záznamu), v představení exceloval Jan Libíček.[3] Televizní záznam byl pořízen přibližně měsíc před invazi sovětských vojsk, po které byla hra zakázána.[4] Záznam byl vysílán až v sobotu 17. března 1990 na tehdejším 2. programu Československé televize.[5] Mezi další záznamy divadelních představení v režii Zdeňka Kubečka patří Alchymista Vladislava Vančury z Divadla na Vinohradech,[6] v hlavní roli Ilja Racek (1969) nebo Revizor v divadelní režii Jana Kačera z Činoherního klubu[7] (Jiří Kodet hraje Chlestakova, Pavel Landovský hejtmana a Josef Abrhám poštmistra, 1971) či Pantomima Ladislava Fialky z roku 1974 a opět z Divadla Na zábradlí.[8] 70. a 80. létaV 70. a 80. letech pokračoval v natáčení řady žánrově velmi různorodých televizních inscenacích. Opět režíroval detektivky, můžeme zmínit např. Bláznovu smrt (1973) podle stejnojmenného románu Václava Erbena z roku 1967, kde hlavní postavu kapitána Exnera ztvárnil Petr Kostka, jeho spolupracovníky Beránka a Vlčka František Němec a Eduard Žemla, v inscenaci dále hráli např. Jaroslav Marvan (v jedné ze svých posledních rolí) a Jiřina Štěpničková.[9][10] Dále se věnoval jak televizním adaptacím klasických literárních předloh či historických témat (např. Příběh se starou lenoškou podle jednoho z motivů románu Kronika Pickwickova klubu od Charlese Dickense)[11] nebo dvojdílná inscenace Pokušení mladého muže[12] či Poslední královna o Elišce Přemyslovně, manželce Jana Lucemburského a poslední představitelce dynastie Přemyslovců na českém trůně.[13] Současně točil i scénáře současných autorů na aktuální témata. Je vhodné zmínit např. oceňovanou inscenaci z roku 1978 Mapa zámořských objevů podle scénáře Jiřího Hubače. Hlavní postavu středoškolského profesora Barchánka zde vytvořil Vlastimil Brodský, jeho syna Honzu Vladimír Dlouhý a hraje zde řada dalších předních herců starší i mladší generace.[14] Oproti tomu schematicky pojatý šestidílný seriál se slabým scénářem Velitel upadl v zapomnění. Za vrchol jeho televizní tvorby je považována inscenace Jako kníže Rohan (1983) podle novely Špáta Karla Václava Raise, scénář Jiří Zdeněk Novák, v hlavní roli Špáty Vladimír Menšík, dále např. Ladislav Pešek, Libuše Havelková nebo Věra Galatíková. Poslední inscenace natočil v roce 1989 (jedna z nich se vysílala až v roce 1990). I po odchodu do důchodu ještě nějakou dobu vyučoval na FAMU. Zemřel po dlouhé nemoci v Praze 21. července 2007.[15] Výběrová filmografieZdeněk Kubeček natočil mnohem více inscenací než napsal scénářů (a to níže uvedený přehled zdaleka neobsahuje všechny inscenace, kde byl režisérem). Nicméně v několika případech byl jak autorem scénáře, tak současně režisérem.[16] Režisér: TV inscenace
Režisér: záznamy divadelních představení
Scenárista
Pomocný režisér
OdkazyReference
Související článkyExterní odkazy |
||||||||||||||||||
