|
Zuzana Čaputová
Zuzana Čaputová (rozená Strapáková, * 21. června 1973 Bratislava) je slovenská politička, advokátka, občanská aktivistka a v letech 2019 až 2024 prezidentka Slovenské republiky. Úřadu se ujala jako první žena a ve 45 letech také jako nejmladší osoba v nejvyšší ústavní funkci. Před zvolením do funkce prezidentky působila jako právnička, advokátka a občanská aktivistka. Je spoluzakladatelkou a bývalou místopředsedkyní liberálního hnutí Progresívne Slovensko.[1][2] Dlouhodobě působila v neziskovém sektoru jako spolupracovnice občanského sdružení VIA IURIS,[3] které se věnuje posílení právního státu a prosazování spravedlnosti ve vybraných oblastech práva.[4] V roce 2016 byla jako právnička občanské iniciativy Skládka nepatří do města, usilující o uzavření skládky odpadů v Pezinku, oceněna Goldmanovou environmentální cenou.[5] Problematice Pezinské skládky se věnovala 14 let.[6] V září 2017 oznámila odchod z týmu VIA IURIS a návrat do advokátní praxe. V rámci advokacie měla v úmyslu se i nadále věnovat environmentálním tématům.[7] Dne 6. května 2019 získala v Bruselu ocenění Evropská osobnost roku. Tato cena se uděluje evropským lídrům za mimořádné úspěchy v oblasti politiky, obchodu a inovací a týká se mužů a žen, „kteří formují Evropu“.[8] Osobní životZuzana Čaputová se narodila v Bratislavě,[9] téměř celý život však prožila v Pezinku.[10] Její matka Katarína Strapáková byla administrativní pracovnice, otec Štefan Strapák ředitel pobočky pojišťovny.[11][9] Vzdělání a právnická kariéraNavštěvovala základní školu v Pezinku.[10] Od roku 1991 studovala na Právnické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě. Studium práv zakončila v roce 1996. Během studia a po jeho skončení pracovala v místní samosprávě v Pezinku, nejprve jako asistentka na právním oddělení, poté jako zástupkyně přednosty městského úřadu. Později působila v neziskovém sektoru, kde se věnovala veřejné správě a problematice týraných a zneužívaných dětí. Následně pracovala jako projektová manažerka na projektu rozvoje místních komunit v občanském sdružení EQ Klub.[12] V letech 2005–2010 vykonávala praxi jako advokátní koncipientka. Od 15. srpna 2005 do 31. srpna 2007 u advokátky Mgr. Evy Kováčechové, od 1. září 2007 do 31. ledna 2009 u advokátky Mgr. Zuzany Dlugošové a od 14. března 2009 do 31. ledna 2010 v obchodní společnosti Advokátská kancelář Tomáš Kamenec s. r. o.  Je autorkou a spoluautorkou několika publikací a členkou celosvětové sítě environmentálních právníků ELAW (Environmental Law Alliance Worldwide). V roce 2016 byla jako právnička občanské iniciativy Skládka nepatří do města vyznamenána Goldmanovou environmentální cenou za boj o uzavření skládky odpadu v Pezinku. Problematice pezinské skládky se aktivně věnovala 14 let.[6][3] Právě při této příležitosti se dostala do sporu s kontroverzním podnikatelem Mariánem Kočnerem, ten zastupoval firmu, která chtěla novou skládku v Pezinku založit.[13] V září 2017 oznámila odchod z týmu VIA IURIS a pokračovala v advokátské praxi. V rámci advokacie plánovala věnovat se i nadále environmentálním tématům. Rodinný životZuzana Čaputová žije s dvěma dcerami v Pezinku. V září 2018 se rozvedla s Ivanem Čaputou. V únoru 2019 na facebookovém účtu poprvé oficiálně naznačila partnerský vztah s hudebníkem, výtvarníkem, básníkem a překladatelem Peterem Konečným, pocházejícím také z Pezinku, jenž ji následně začal doprovázet v prezidentské kampani.[14][6] V květnu 2020 byl medializován její poměr s Jurajem Rizmanem, bývalým ředitelem slovenské pobočky Greenpeace a ředitelem komunikace Greenpeace pro střední a východní Evropu, jenž se opakovaně stal Mluvčím roku. Oba společně působili v občanském sdružení Via iuris a Rizman tehdejší advokátce také poskytoval podporu v kauze pezinské skládky.[15] Politická kariéraMístopředsedkyně Progresivního SlovenskaV prosinci 2017 oznámila vstup do vznikajícího politického hnutí Progresívne Slovensko a v lednu 2018 byla na ustavujícím sněmu zvolena místopředsedkyní.[16][17] Této funkce se vzdala 19. března 2019 po prvním kole prezidentských voleb[18] a na sněmu 8. května téhož roku požádala o zrušení členství v hnutí.[19] Kandidatura v prezidentských volbách 2019 V prezidentských volbách získala v prvním kole relativní většinu hlasů, a to 40,57 %. Nejvíce to bylo v Bratislavském kraji (59,65 % hlasů) a nejméně v Prešovském kraji (30,29 %). V souvislosti s výsledkem voleb oznámila, že se vzdá svého postu místopředsedkyně v hnutí Progresívne Slovensko. Ve druhém kole voleb zvítězila s 58 % hlasů nad svým protikandidátem Marošem Šefčovičem, místopředsedou Evropské komise a komisařem pro energetickou unii. V rozhovoru s Denníkem N řekla, že svoje pohlaví v těchto volbách nepovažuje za handicap.[20] Volební programSpravedlnost pro všechnyOpakovaně tvrdila, že na Slovensku neplatí spravedlnost pro všechny stejnou mírou. Jako prezidentka chtěla vyvíjet maximální tlak na okamžité a systémové změny v policii, prokuratuře a justici. Byla také přesvědčená, že policejní sbor musí fungovat jako nezávislá instituce oddělená od vlivů politiků, a v jejím čele musí být profesionál. Také tvrdila, že je potřeba, aby prokuratura byla pod veřejnou kontrolou.[21] Důstojnost pro senioryJako prezidentka chtěla pracovat na tom, aby co nejvíce seniorů trávilo své stáří v domácí péči či péči menších pečovatelských zařízení. Usilovala o tlak na vládu a kraje, aby tyto služby byly finančně podporovány.[21] Ochrana životního prostředíBohatství Slovenska viděla podle svého programu zejména v přírodě: v lesích překypujících životem, v čistých řekách a podzemní vodě, které jsou zásobou pitné vody, a také v úrodných polích, které lidem dávaly práci, zároveň i obživu. Ochrana životního prostředí neměla být jen okrajovým politickým tématem. Za problematický označila přístup vlády, který umožňoval masivní, a často i nelegální kácení lesů ve prospěch některých podnikatelských skupin. Jako prezidentka chtěla prosazovat, aby minimálně 5 procent ekologicky nejvzácnějšího území zůstalo zachovaných jako bez zásahu člověka.[21]  Registrovaná partnerstvíV relaci V politike televizní stanice TA3 uvedla, že je pro legalizaci registrovaných partnerství.[22] V diskusi se svým protikandidátem Mistríkem se přiklonila k možnosti adopce dětí páry homosexuálů: „Preferujem to, aby dieťa malo biologickú matku, biologického otca. V prípade ak by malo vyrastať v ústavnej starostlivosti, myslím si, že by mu bolo lepšie s dvoma milujúcimi bytosťami, hoci aj rovnakého pohlavia.“[23] Prezidentka republikyInauguraceNa tuto kapitolu je přesměrováno heslo Inaugurace Zuzany Čaputové. Pomozte Wikipedii tím, že pro něj vytvoříte samostatný článek. Inaugurace proběhla v poledne 15. června 2019 v bratislavské budově Reduta. Předepsaný slib složila na slavnostní schůzi Národní rady Slovenské republiky do rukou předsedy Ústavního soudu SR Ivana Fiačana ve 12.06 nebo 12.07.[24] Šest až sedmi minutové zpoždění bylo zapříčiněno neočekávaným projevem předsedy Národní rady Andreje Danka, což vyvolalo polemiky o tom, kdo byl v tu dobu vlastně hlavou státu.[25] Podle Ladislava Špačka po tuto dobu Slovensko nemělo prezidenta a Dankův projev označil za nemístný.[26] Nový poradce prezidentky pro ústavní právo Peter Kubina však řekl, že se nic takové nestalo a prezidentem byl po tuto dobu stále Andrej Kiska, jehož mandát uplynul po složení slibu Zuzany Čaputové.[27] Kancelář Národní rady se proti Špačkovi ohradila, že si má nastudovat Ústavu SR a požádala o veřejnou omluvu.[28] .jpg) Po složení slibu přednesla svůj první projev v úřadu prezidentky. Řekla, že bude usilovat o to, aby byla prezidentkou všech občanů, pronesla také následující větu: „Neprišla som vládnuť, prišla som slúžiť občanom, obyvateľom, Slovensku.“[29] Ve svém projevu Slovensko pochválila a i kritizovala. Vyzdvihla například aktivní a vyspělou občanskou společnost, která si umí navzájem pomáhat, kritizovala pak například to, že mnoho Slováků stále žije v chudobě. Zavázala se pak, že naplno využije své pravomoci k tomu, aby každý občan, tedy bez ohledu na výšku platu, etnický původ, příslušnost k menšinovým skupinám měl přístup ke kvalitní zdravotní péči.[30] Následovala vojenská přehlídka, pěší procházka městem do katedrály svatého Martina, ekumenická bohoslužba Te Deum, symbolické převzetí úřadu a Grasalkovičova paláce, oběd se seniory, pokládání věnců u památníku svobody v Devíně, položení kytic na hrob Michala Kováče a slavnostní recepce v Redutě.[31] Část od 11.45 do 13.00, tedy složení slibu a vojenskou přehlídku sledovala Česká televize ve svém mimořádném vysílání.[32] Setkání s ústavními činiteliV úterý 18. června 2019 se sešla nejprve s předsedou Národní rady Andrejem Dankem, poté s předsedou vlády Petrem Pellegrinim, přičemž na tiskové konferenci obeznámila veřejnost o obsahu těchto jednání. Vyjádřila zájem zopakovat deklaraci tří nejvyšších ústavních činitelů o zahraniční politické orientaci Slovenska. Na tuto výzvu zbylí dva ústavní činitelé reagovali se zájmem.[33] Tato deklarace byla podepsána o devět dní později, tedy 27. června. Zopakovali tak Společné vyhlášení ústavních činitelů k prioritám členství SR v EU a NATO z roku 2017.[34] Andrej Danko vyjádřil zájem o pravidelná setkání nejvyšších ústavních činitelů, Peter Pellegrini se pak s prezidentkou dohodl na pravidelné komunikaci.[33] Zástupci v soudní radě SRDne 18. června 2019 jmenovala do soudní rady Slovenské republiky, a to Elenu Berthotyovou, která již tuto funkci zastávala, a Lajose Mészárose, bývalého soudce slovenského ústavního soudu.[35] První zahraniční cestaSouvisející informace naleznete také v článku Seznam zahraničních cest Zuzany Čaputové.
 V souladu s tradicí, kterou zavedli čeští a slovenští prezidenti se Zuzana Čaputová na svou první zahraniční cestu vydala do České republiky. Za českým prezidentem Milošem Zemanem přijela na Pražský hrad dopoledne ve čtvrtek 20. června 2019.[36] Spolu pohovořili, poobědvali a následovala tisková konference. Na ní český prezident ocenil přátelskou atmosféru.[37] Odpoledne se pak Zuzana Čaputová setkala se zástupci Parlamentu České republiky, nejprve s předsedou Senátu Jaroslavem Kuberou, později s předsedou Poslanecké sněmovny Radkem Vondráčkem.[38] Poté položila věnce k soše Milana Rastislava Štefánika. Položením květiny na hrob Václava Havla uctila jeho památku. Oficiální program byl zakončen účastí koncertu Zuzana není sama doma,[p 1] který zorganizovali především Slováci žijící v Česku.[36] DůvěryhodnostPodle průzkumu agentury AKO z dubna 2020 věřilo prezidentce až 83,5 % Slováků. Nedůvěřovalo jí pak 12,3 % z dotázaných a zbylí neuměli odpovědět.[40] Dle průzkumu agentury Focus pro televizi Markíza jí věřilo 62 % lidí, nevěřilo jí pak 30 %. V lednu 2020 jí podle průzkumy stejné agentury důvěřovalo 58 %, nedůvěřovalo pak 39 % lidí.[41][42]  Dle průzkumu agentury Focus v červnu 2022 nebyla poprvé od svého zvolení do úřadu prezidentky v čele žebříčku, důvěřovalo ji pouze 42 % dotázaných, na prvním místě se umístil předseda strany HLAS – sociálna demokracia Peter Pellegrini, kterému důvěřovalo 44 % dotázaných.[43] Neobhajoba mandátuDne 20. června 2023 oznámila, že se nebude ucházet o mandát v druhém volebním období. Rozhodnutí zdůvodnila nedostatkem sil.[44] Kritika snahy o zrušení Úřadu speciální prokuraturyČaputová se opakovaně kriticky vyjadřuje k záměru vlády Roberta Fica zrušit Úřad speciální prokuratury. Poté co Národní rada Slovenské republiky odhlasovala 8. února 2024 balík změn v trestním právu včetně zrušení speciální prokuratury Čaputová uvedla, že schválená novela trestního zákoníku je špatnou zprávou pro Slovensko a pro všechny jeho občany a že zváží své další kroky tak, aby zákon nenabyl platnosti.[45][46] Dílo
Ocenění
Vyznamenání
Odraz v kultuřeO prezidentském období Zuzany Čaputové natočil režisér Marek Šulík dokumentární film Prezidentka, který měl premiéru v říjnu 2024. OdkazyPoznámky
ReferenceV tomto článku byl použit překlad textu z článku Zuzana Čaputová na slovenské Wikipedii.
Literatura
Související článkyExterní odkazy
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
.jpg)
