Štefan Miština
Štefan Miština (5. srpna 1904,[zdroj?] Bánovce[1] – 1959[2]) byl slovenský právník, pracující dle informací Lidových novin v období klerofašistického Slovenského štátu pro centrální úřad tajné policie[3], Ústřednu státní bezpečnosti (ÚŠtB).[4] V tomto státním úřadu zastával v době 2. světové války vysokou pozici vedoucího cenzorního oddělení. V úřadu se dle portálu iDNES.cz zabýval soupisem konfiskovaného majetku perzekvovaných slovenských Židů.[5] Celkem Miština zajistil na účtech židovských organizací 186 336 slovenských korun a 104 424 na hotovosti.[2] Jako úředník ÚŠtB se tak dle portálu iDNES.cz podílel na perzekuci slovenských Židů, z nichž byly desítky tisíc deportovány do koncentračních táborů.[3] V červnu 1945 se Miština i s rodinou odstěhoval do Prahy, kde získal místo na ministerstvu. Přikláněl se k Demokratické straně (založené paradoxně během Slovenského národního povstání antifašistickými politiky), která byla opozicí vůči komunistům, ale v únoru 1948 vstoupil do Komunistické strany Slovenska. V květnu 1950 působil v Košicích jako kriminalista.[4] Věnoval se aktivně hře v šachy a byl členem akademického šachového klubu. Později hrál i v šachových klubech Duras a Žižkov (1938 přeborník klubu[6]. Původně šlo o koníček, ale v následujícím válečném období sehrál jeho vztah k šachu důležitou roli. Byl otcem bývalé české první dámy Livie Klausové, tchánem bývalého českého prezidenta Václava Klause a dědem českého politika a poslance nejprve za ODS, později za hnutí Trikolora, Václava Klause mladšího.[7] OdkazyReference
Související článkyExterní odkazy
|