Livia Klausová

Ing. Livia Klausová, CSc.
Livia Klausová (12. prosince 2007)
3. první dáma České republiky
V roli: 7. března 2003 – 7. března 2013
Předchůdkyně	Dagmar Havlová
Nástupkyně	Ivana Zemanová
1. manželka premiéra České republiky
V roli: 1. ledna 1993 – 2. ledna 1998
Předchůdkyně	ČR vznikla
Nástupkyně	Bohdana Tošovská
Velvyslankyně ČR na Slovensku
Ve funkci: 16. prosince 2013 – 30. dubna 2018
Předchůdce	Jakub Karfík
Nástupce	Tomáš Tuhý
Stranická příslušnost
Členství	ODS (do 2003)
Rodné jméno	Livia Mištinová
Narození	10. listopadu 1943 (81 let) Bratislava Slovenská republika
Národnost	slovenská
Choť	Václav Klaus (od 1968)
Rodiče	Štefan Miština
Děti	Václav Klaus ml. Jan Klaus
Příbuzní	Eliška Klausová, Kateřina Klausová, Vojtěch Klaus a Jakub Klaus (vnoučata), Alena Jarochová (švagrová), Jaroslav Jaroch (švagr)
Alma mater	VŠE v Praze
Profese	ekonomka a diplomatka
Commons	Livia Klausová
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Livia Klausová, rodným jménem Mištinová^[1][2][3], (* 10. listopadu 1943 Bratislava) je česká ekonomka a v letech 2003–2013 první dáma České republiky z titulu manželky prezidenta republiky Václava Klause. Mezi lety 2013 až 2018 působila jako velvyslankyně České republiky na Slovensku.

Narodila se 10. listopadu 1943 v Bratislavě v rodině učitelky a právníka, jako jedna z pěti dětí.^[1] Její otec Štefan Miština pracoval od ledna 1940 jako vedoucí cenzurního oddělení tajné policie Ústředny státní bezpečnosti v Bratislavě^[4] a osobně se podílel na perzekuci slovenských Židů.^[5] Livia byla v mládí jiskrou, pionýrkou a svazačkou.^[6] V roce 1966 vystudovala obchodní fakultu Vysoké školy ekonomické v Praze, obor zahraniční obchod. V témže roce získala i diplom na Université Internationale de Sciences Comparées v Lucemburku.

Po krátkém působení v PZO Centrotex se stala odbornou, později vědeckou pracovnicí Ekonomického ústavu Československé akademie věd (ČSAV), kde pracovala až do roku 1993. V roce 1969 studovala na Europa-Institutu v Amsterdamu. V letech 1994 až 2000 působila jako výkonná tajemnice České společnosti ekonomické.

V Ekonomickém ústavu ČSAV se zabývala především problematikou mezinárodních financí a mezinárodních měnových institucí. Vedle četné publikační činnosti se od roku 1990 účastnila i řady mezinárodních konferencí věnovaných jak transformaci české ekonomiky tak i konferencí zaměřených na finance a bankovnictví. Po roce 1990 pracovala jako členka dozorčích rad v České spořitelně, ČEZ a ZVVZ Milevsko.

Dne 31. července 2013 vláda Jiřího Rusnoka schválila nástup Klausové do funkce velvyslankyně pro Slovenskou republiku, aniž o tom informovala veřejnost.^[7] Dne 5. listopadu 2013 její pověřovací listinu podepsal prezident Miloš Zeman, kterého podpořila v prezidentské kampani.^[8] Dne 16. prosince 2013 předala tyto pověřovací listiny slovenskému prezidentovi Ivanu Gašparovičovi a oficiálně se tak stala velvyslankyní České republiky na Slovensku.^[9] Na konci března 2018 bylo oznámeno, že se rozhodla na vlastní žádost svou misi velvyslankyně ukončit ke konci dubna 2018.^[10]

Za Václava Klause se vdala v roce 1968.^[11] S manželem mají dva syny, Václava (* 1969^[12]) a Jana (* 1974^[12]).

Je čestnou patronkou Registru dárců kostní dřeně, pomáhala dětem z Ústavu sociální péče v Bystřici nad Úhlavou a nadaci Život 90.

• KOSATÍK, Pavel. Manželky prezidentů: deset žen z Hradu. 3., dopl. a rozš. vyd. Praha: Mladá fronta, 2009. 411 s., [40] obr. příl. s. ISBN 978-80-204-2077-0. Kapitola Livia Klausová (1943): Neobětovat všechno, s. 371–397. 
• ZÍDEK, Petr. Po boku : třiatřicet manželek našich premiérů (1918–2012). Praha: Universum, 2012. 416 s. ISBN 978-80-242-3694-0. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Livia Klausová na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Livia Klausová

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.