|
Železnorudská hornatina
Železnorudská hornatina je geomorfologický podcelek v severozápadní části Šumavy. Rozprostírá se na ploše 200 km² a má průměrnou nadmořskou výšku 893 m. Ze všech podcelků Šumavy má nejstrmější svahy – střední sklon dosahuje téměř 12°.[1] Na západě sousedí s Jezvineckou vrchovinou, na severu s Klatovskou kotlinou, Strážovskou a Svatoborskou vrchovinou, na východě s Šumavskými pláněmi. Hornatina je na šumavské poměry značně členitá, rozdělená širokým podélným údolím Úhlavy na dva zhruba rovnoběžné hřbety, které se na jihovýchodě spojují. Je vrásno-zlomového původu, ve vrcholových partiích jsou menší zbytky zarovnaného povrchu a četné skalní útvary glaciální a periglaciální modelace (Černé a Čertovo jezero, Ostrý, Špičák). Geologická stavbaŽeleznorudská hornatina je tvořena z biotitických a svorových rul a svorů moldanubika. V jihozápadní části je moldanubikum prostoupeno menšími útržky granodioritového masívu moldanubického plutonu. Nejvyšší vrcholyCelkem je v tomto geomorfologickém podcelku 27 tisícovek[2]. Nejvyššími vrcholy jednotlivých okrsků jsou:
Geomorfologické okrskyPláně se člení na tři geomorfologické okrsky: Podrobné geomorfologické členění uvádí následující tabulka[3]: VodstvoV Železnorudské hornatině pramení Úhlava a Křemelná (zdrojnice Otavy) a Řezná (Regen, přítok Dunaje). Pozůstatkem ledovců jsou Černé a Čertovo jezero. Související článkyReference
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||
