Trojmezenská hornatina

Trojmezenská hornatina
Hlavní hřeben Trojmezenské vrchoviny: Smrčina ze svahu Plechého
Nejvyšší bod	1 378 m n. m. (Plechý)
Rozloha	360 km²
Nadřazená jednotka	Šumava
Sousední jednotky	Šumavské pláně, Vltavická brázda, Českokrumlovská vrchovina
Podřazené jednotky	Stožecká hornatina, Plešská hornatina, Stožecká kotlina, Novopecká kotlina, Vítkokamenská hornatina, Výtoňská kotlina, Lučská hornatina
Světadíl	Evropa
Stát	Česko Česko Německo Německo Rakousko Rakousko
Horniny	rula, granodiorit, žula
Povodí	Vltava
Identifikátory
Kód geomorf. jednotky	IB-1C
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Trojmezenská hornatina je geomorfologický podcelek na jihovýchodním okraji Šumavy. Rozprostírá se na ploše 360 km² (je tak druhým nejrozsáhlejším geomorfologickým podcelkem Šumavy) a má průměrnou nadmořskou výšku 856 m. Na západě sousedí s Šumavskými pláněmi, na severu s Vltavickou brázdou, na východě s Českokrumlovskou vrchovinou. Hornatina je vrásno-zlomového původu a je tvořena hlavním podélným hřbetem směru SZ – JV, který je příčným zprohýbáním rozdělen na samostatné horské masívy a kotliny. Ve vrcholových partiích jsou četné skalní útvary vzniklé periglaciálním a glaciálním zvětráváním (Třístoličník, Perník, Koňský vrch, V pařezí, Vyklestilka, Luč).

Trojmezenská hornatina je tvořena z biotitických rul moldanubika, z biotitického granodioritu a dvojslídných granodioritů a žul moldanubického plutonu.

Hornatina se člení na sedm geomorfologických okrsků:

• Stožecká hornatina
• Plešská hornatina
• Novopecká kotlina
• Vítkokamenská hornatina
• Lučská hornatina

Podrobné geomorfologické členění uvádí následující tabulka^[1]:

• Národní park Šumava
• CHKO Šumava
• Přírodní park Vyšebrodsko
• Geomorfologické členění Šumavy