Adam Ondra (* 5. února1993, Brno) je český lezec a olympionik, který se již ve dvanácti letech (rok 2005) zařadil mezi deset nejlepších světových lezců na obtížnost, a čtyřnásobný mistr světa. Přes deset let vede žebříčky skalních lezců[3] a světová média jej nazývají českou senzací sportovního lezení.[4] V září 2017 jako první přelezl novou nejtěžší cestu světa Silence (vlastní projekt obtížnosti9c) a opět tak posunul hranice lezení.[5] V letech 2007–2018 byl desetkrát nominovaný na ocenění Salewa Rock Award, které pětkrát získal. Je držitel ceny Jiřího Gutha-Jarkovského za rok 2017, nejvyššího ocenění Českého olympijského výboru. V roce 2021 se zúčastnil letních olympijských her v Tokiu, kde skončil šestý v kombinaci.[6]
Vystudoval brněnské Gymnázium Matyáše Lercha. Hovoří anglicky, italsky,[7] španělsky a německy. O jeho cestě od dětství až na vrchol sportovního lezení i lezení nejtěžších cest nejen ve španělskéSiuraně během zimní sezóny vypráví téměř dvouhodinový dokumentární film Petra PavlíčkaČarodějův učeň,[8] jehož název naráží na jistou podobnost mladého Adama s pohádkovým hrdinou Harry Potterem či pohádku Otfrieda PreußleraČarodějův učeň a na stejně pojmenovanou cestu Tomáše Pilky z roku 1992 v Moravském krasu.[9] V roce 2014 dokončili natáčení jeho pokračování ve filmu Change, kde Adam přelézá mimo jiné svou novou nejtěžší cestu Change v obří jeskyni v norskémFlatangeru, kde jsou vynikající podmínky pro lezení nejtěžších cest v letním parném období.[10]
V roce 2016 získal titul bakalář v oboru podnikový management na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Další část jeho života mapuje film rakouského horolezce, fotografa a spisovatele Heinze Zaka: Lezení je umění z roku 2017.[11] Českou cenu Nejlepší sportovní fotografie roku 2018 získal Lukáš Bíba za fotografii Adama Ondry pořízenou na světovém šampionátu v Innsbrucku.[12] Jeho manželkou je lezkyně Iva Ondra.
„Lezení na skalách je hlavně životní styl a trochu sport. Závodní lezení je jen sport a tečka.“ — Adam Ondra v Hyde Parku Civilizace na ČT24 7. 2. 2021[13]
Lezecká kariéra
Lezení se věnoval se svými rodiči (oba byli dobrými lezci) již od roku 1999, na svém kontě má první přelez cesty 9c (2017), výstupy stupně obtížnosti 9b+ PP,[14] který v roce 2012 přelezl také jako první na světě, i přelezy cest 9a OS[15] ve sportovním lezení, či 8C+[16] a 8B+[17] FLASH v boulderingu. V roce 2009, kdy mohl poprvé závodit mezi dospělými, získal ve svém úplně prvním závodě na MS v Číně druhé místo[18] a celkově vyhrál Světový pohár v lezení na obtížnost. Rovněž dlouhodobě vede neoficiální světový žebříček skalních lezců na serveru 8a.nu. Jeho přelezy těžkých cest se vyznačují lehkostí a výrazně nízkým počtem pokusů, které na přelezení potřebuje. V roce 2010 byl již podruhé oceněn prestižní cenou Salewa Rock Award za přínos ke skalnímu lezení za rok 2009 a za závodní výsledky v roce 2009 byl nominován na La Sportiva Competition Award, kterou však nezískal. Téhož roku zvítězil v seriálu Světového poháru v boulderingu a stal se tak prvním lezcem historie Světových pohárů, který získal prvenství jak v lezení na obtížnost, tak v boulderingu. Roku 2014 získal jako první lezec v historii titul Mistra světa ve dvou disciplínách – v lezení na obtížnost i v boulderingu, za což získal ocenění sportovec roku 2014 od Mezinárodní asociace Světových her[19] a v italském Arcu také druhou prestižní cenu La Sportiva Competition Award.[20]
Kromě závodního lezení na umělých stěnách i přírodních skalách se věnuje i sportovnímu lezení v horách a bigwallům. Má na kontě řadu velmi kvalitních přelezů – Silbergaier v Rätikonu, Hotel Supramonte na Sardinii, velkým úspěchem je první výstup všech délek cesty Tough Enough na Karambony na Madagaskaru stylem RP za jediný den.[21] V roce 2016 vylezl stylem RP bez návratu na zem 32délkovou cestu Dawn Wall na masiv El Capitan[22] v Yosemitském národním parku.
Nedlouho po dosažení plnoletosti se mu podařil prvovýstup cesty La Capella ve španělské Siuraně, navrhované obtížnosti 9b, následovaly ve Španělsku další – prvovýstup Sharmova projektu Caxiraxi[23] v Olianě a první zopakování cesty Chilam Balam.[24]
Pro své úspěchy patřil mezi favority historicky prvního olympijského závodu ve sportovním lezení, uskutečněného roku 2021 na LOH v Tokiu; sám nicméně (tak jako mnozí jeho kolegové) už předem kritizoval nastavený formát kombinace tří různorodých disciplín – lezení na rychlost, na obtížnost a bouldering. Úvodní lezení na rychlost, svou nejslabší disciplínu, zvládl nad očekávání dobře, naopak ztratil na boulderu, kde se mu příliš nedařilo. Přesto stále držel šanci na medaili a díky zvláštnímu způsobu počítání bodů mohl za určité konstelace získat i zlato. Ani na obtížnost se mu sice nepovedlo v limitu přelézt celou cestu, průběžně zde ale držel prvenství i naději na medaili. Tu ztratil, když jeho výkon překonal Jakob Schubert, následkem čehož Ondra skončil celkově až šestý. Postavené cesty byly později kritizovány pro přílišnou obtížnost – např. poslední ze tří boulderových cest nevylezl ze závodníků nikdo.
2010: vítěz Světového poháru v boulderingu, vicemistr Evropy v boulderingu a lezení na obtížnost
2011: vicemistr světa v boulderingu,[25] třetí v lezení na obtížnost,[26] mistr světa v kombinaci (bouldering, lezení na obtížnost, lezení na rychlost), několikanásobný vítěz Rock Masteru v Duelu[27]
2016: na Rock Masteru získal zlato v Duelu (již čtvrté) i v Boulderingu (první česká medaile vůbec) a stal se zde tak druhým mužem s největším počtem titulů a prvním Čechem (7 zlatých má Ramón Julián Puigblanque, 6 Angela Eiter a 5 Lynn Hill, všichni za obtížnost); zde je také prvním českým závodníkem s medailí (zlatou) v bouldringu[36]
2016: mistr světa v lezení na obtížnost a vicemistr světa v boulderningu (tímto se opět nominoval i na Světové hry 2017, tentokrát ve dvou disciplínách, ale her se neúčastnil); celkem: nejvíce medailí z MS (8), druhý nejlepší (i nejlepší český) medailista MS v obtížnosti, v boulderingu i celkově[37]
↑Jaroslav Kára. Nejlepším sportovcem Jihomoravského kraje za rok 2014 se stal lezec Ondra [online]. denik.cz [cit. 2015-03-11]. Dostupné online.
↑ Tohoto ocenění si určitě vážím nejvíc, říká po zisku Ceny Jiřího Gutha-Jarkovského lezec Adam Ondra. iROZHLAS [online]. Český rozhlas. Dostupné online.
Literatura
JAROŠ, Martin; ONDRA, Adam. Adam Ondra: lezec tělem i duší. 1. vyd. Praha: [s.n.], 2019. 200 s. ISBN978-80-7597-549-2.
ONDRA, Adam, GIMENÉZ Bernardo; BÍBA Lukáš. Adam Ondra (fotografická publikace). 1. vyd. Brno: AO Production, 2019. 223 s. ISBN978-8027064588.
JANDA, Zdeněk. Nádobí umývám jedině v rukavicích. Adam Ondra: Rozhovor o svobodě ve skalách a olympijském trápení. Sport Magazín. Praha: Czech News Center, 2022-05-20, roč. XXVI, čís. 20, s. 8–18. ISSN1214-3677.
100 let českého sportu 1918-2018. 1. vyd. Praha: Olympia, 2018. 400 s. ISBN978-80-7376-521-7. S. 354, 356.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Adam Ondra na Wikimedia Commons
