|
Alexandr Litviněnko
Alexandr Valterovič Litviněnko, rusky Александр Вальтерович Литвиненко (4. prosince 1962 Voroněž, Sovětský svaz – 23. listopadu 2006 Londýn, Spojené království) byl agent KGB a FSB, který zběhl do Velké Británie a začal pracovat pro britskou MI6.[1] Litviněnko začal sympatizovat s čečenskými džihádisty a přijal jejich formu islámu.[2] Byl ostrým kritikem prezidenta Putina, především kvůli jeho politice v Čečensku. V roce 2000 emigroval do Velké Británie, kde získal azyl a v roce 2006 také britské občanství. Na začátku listopadu 2006 byl otráven radioaktivním poloniem a 23. listopadu na následky otravy zemřel.[3] ŽivotV roce 1988 začal pracovat v kontrarozvědce KGB, od roku 1991 sloužil v centrále FSB. Za účinnou činnost při boji s organizovaným zločinem byl vyznamenán titulem veterána MUR (Kriminalistické oddělení moskevské milice). V roce 1997 byl přeřazen do přísně tajné správy pro rozpracovávání zločineckých organizací FSB na funkci staršího operativního spolupracovníka a zástupce náčelníka 7. oddělení. Na tiskové konferenci v listopadu 1998 zveřejnil, že dostával rozkazy v rozporu se zákony. V březnu 1999 byl zatčen a umístěn ve vazební věznici Lefortovo. Soudní jednání skončilo osvobozením, ale hned poté byl v budově soudu zatčen FSB s jiným obviněním, které bylo nakonec uzavřeno, aniž by bylo zahájeno soudní řízení. Po propuštění z druhé vazby a po písemném závazku, že neopustí zemi, bylo proti němu zahájeno další šetření. Přes závazek brzy s pomocí předsedy Nadace občanských svobod Alexandra Goldfarba odjel z Ruska a v květnu 2001 obdržel politický azyl ve Velké Británii. V knize FSB vyhazuje Rusko do povětří (anglicky FSB blows up Russia, rusky ФСБ взрывает Россию) napsané spolu s Jurijem Felštinským uvedl verzi, že teroristické atentáty v roce 1999 na obytné domy v Moskvě a Volgodoňsku byly připraveny a provedeny agenty FSB s úmyslem svést odpovědnost na Čečeny a získat tak záminku k obnovení čečenské války. Litviněnko také tvrdil, že Vladimir Putin stál za vraždou novinářky Anny Politkovské.[4][5] Otrava a smrtSouvisející informace naleznete také v článku Otrava Alexandra Litviněnka.
 1. listopadu 2006 Litviněnko náhle onemocněl. Novinářům řekl, že se ten den setkal se dvěma bývalými agenty KGB. Jeden z nich byl Dmitrij Kovtun a druhým Andrej Lugovoj, který býval bodyguardem ruského expremiéra Jegora Gajdara (i ten byl v listopadu 2006 otráven.[6]) Později se Litviněnko setkal též s italským akademikem Mariem Scaramellou, který mu předal informace o smrti Anny Politkovské, ruské novinářky, zastřelené v říjnu 2006 v Moskvě.[zdroj?] Scaramella tvrdil, že se s Litviněnkem setkal proto, aby ho varoval před ruskou rozvědkou, která je oba chtěla údajně zlikvidovat.[7] Scarammela byl v prosinci televizí Sky News označen za další oběť otravy poloniem.[8] Dne 23. listopadu 2006 Litviněnko na následky otravy zemřel.[3] Ve svém posledním prohlášení obvinil ze své smrti ruského prezidenta Putina.[9] Krátce před svou smrtí konvertoval k islámu.[10] Dne 22. května 2007 vyšla zpráva, že britský vyšetřovací tým obvinil z vraždy ruského obchodníka Andreje Lugového.[11][12] Veřejné soudní vyšetřováníV lednu 2015 začalo v Británii veřejné soudní vyšetřování Litviněnkovy smrti.[13] V červenci bylo veřejné vyšetřování ukončeno, přičemž jeho závěry mají být kompletně zveřejněny koncem roku. Podle právníků není pochyb o přímém zapojení Ruska do vraždy Alexandra Litviněnka[14] V lednu 2016 soudce Robert Owen dospěl k závěru, že operaci FSB s cílem Litviněnka zabít pravděpodobně posvětil její tehdejší šéf Nikolaj Patrušev a nejspíš ji odsouhlasil také prezident Vladimir Putin. Za pachatele vraždy označil soud Andreje Lugového a Dmitrije Kovtuna.[15] Umělecká zpracování Litviněnkova případuDokumentární film
Divadelní zpracování
Dílo
Překlady:
In Memoriam vyšly:
Překlady:
OdkazyReference
Literatura
Související článkyExterní odkazy
|
||||||||||||||||||||||
