Arnošt August Brunšvický
Arnošt August Kristián Jiří (německy: Ernst August Christian Georg; 17. listopadu 1887, Vídeň – 30. ledna 1953, zámek Marienburg) byl od 2. listopadu 1913 do 8. listopadu 1918 vévodou z Brunšviku. Byl vnukem Jiřího V. Hannoverského a Kristiána IX. Dánského a zetěm německého císaře Viléma II. Prusové sesadili v roce 1866 krále Jiřího z hannoverského trůnu. PůvodErnst (Arnošt) August se narodil 17. listopadu 1887 hannoverskému korunnímu princi Ernestu Augustovi a princezně Thyře Dánské, jako nejmladší z šesti dětí. Následníkem trůnu se stal poté, co zemřeli oba jeho starší bratři George a Christian. Arnošt August byl v přímé linii potomkem Jindřicha Lva nebo britského krále Jiřího I. VládaV roce 1884 zemřel brunšvický vévoda Vilém, který byl svobodný, bezdětný a byl poslední muž z brunšvicko-lüneburské větve rodu. Dědicem vévodství se měl stát další mužský příslušník rodu Welfů v řadě, a to hannoverský korunní princ Ernst August II. (vévoda z Cumberlandu) z vedlejší hannoverské dynastie. Po připojení Hannoverska Pruskem v roce 1866 hannoverský král Jiří V. protestoval a odmítal akceptovat ztrátu svého trůnu. Po jeho smrti v roce 1878 se jeho syn Ernst August rovněž přihlásil ke svým právům na hannoverský trůn. Bylo tak jasné, že Ernst August v tomto případě nemůže být Pruskem přijat jako nástupce vévody Viléma v Brunšvicku. Proto byla ustanovena regentská rada, která měla určit nového vévodu. Regentská rada zvolila za regenta pruského prince Albrechta Pruského, synovce německého císaře, který nastoupil do funkce regenta 2. listopadu 1885. Regent Albrecht zemřel 13. září 1906. Regentská rada se sešla a vyzvala zvláštní zasedání parlamentu; rozhodla, že nebude schopna přistoupit okamžitě k volbě nového vladaře, ale spíše bude hledat způsoby, jak skoncovat s problémy mezi vévodou z Cumberlandu a králem Pruska. Vévoda z Cumberlandu napsal německému císaři Vilémovi II., že navrhuje, aby se on a jeho nejstarší syn Georg Wilhelm vzdali svých práv na Brunšvicko ve prospěch mladšího Ernsta Augusta. Tento návrh císař odmítl okamžitě. 28. května brunšvický parlament vybral jako regenta vévodu Johanna Albrechta Meklenbursko-Zvěřínského, který byl předtím regentem za svého synovce v letech 1897 až 1901. Jeho regentství v Brunšviku začalo 5. června 1907. O několik let později se situace změnila. Arnoštův starší bratr Georg Wilhelm zemřel v roce 1912 při autonehodě. Císař Vilém II. poslal telegramem kondolenci a na oplátku poslal vévoda z Cumberlandu svého jediného žijícího syna Ernsta Augusta, který sloužil jako důstojník v bavorské armádě, osobně vyjádřit vděčnost císaři. Během této návštěvy se Arnošt August setkal s císařovou jedinou dcerou Viktorií Luisou. Bratr Viktorie Luisy, princ Adalbert Pruský a Max Bádenský provedli jemné jednání, aby dohodli manželství Viktorie Luisi a Ernsta Augusta, čímž by bylo možné i jeho nastoupení v Brunšvicku. Vévoda z Cumberlandu se tedy vzdal svého práva na Brunšvik ve prospěch svého syna Ernsta. Ten zase souhlasil, že vstoupí do služby v pruské armádě (v regimentu husarů), což znamenalo přijmout slib věrnosti pruskému králi. Po přísaze se stal rytířem řádu černé orlice. Na základě této přísahy Prusko upustilo od svých námitek a Ernst (Arnošt) August se konečně mohl stát brunšvickým vévodou a zetěm císaře Viléma II. RodinaV roce 1913 se v Berlíně oženil s dcerou císaře Viléma II., princeznou Viktorii Luisou Pruskou. Jejich svatba byla posledním větším setkáním evropských panovníků před první světovou válkou. Ernst a Viktorie spolu měli tyto děti:
Tituly
Vývod z předkůReferenceV tomto článku byl použit překlad textu z článku Ernest Augustus, Duke of Brunswick na anglické Wikipedii. Související článkyExterní odkazy
|