Karel Eduard Sasko-Kobursko-Gothajský
Karel Eduard Sasko-Kobursko-Gothajský (19. července 1884 – 6. března 1954) byl v letech 1900 až 1918 čtvrtý a poslední sasko-kobursko-gothajský vévoda. Pocházel z sasko-kobursko-gothajské dynastie a šlo o vnuka britské královny Viktorie a jejího manžela prince Alberta. PůvodNarodil se 19. července 1884 jako pohrobek tři měsíce po smrti otce Leopolda, vévody z Albany (čtvrtý syn Viktorie a Alberta) a jeho ženy princezny Heleny. Měl starší sestru Alici. Jako pohrobek zdědil hned po narození otcův titul Jeho královská Výsost, vévoda z Albany. Šlo o bratrance krále Jiřího V., norské královny Maud z Walesu, hesenského velkovévody Ernsta Ludvíka, ruské carevny Alix Hesensko-Darmstadtské, rumunské královny Marie z Edinburghu, španělské královny Viktorie z Battenbergu, řecké královny Sofie nebo nizozemské královny Vilemíny. Vévoda sasko-kobursko-gothajskýV roce 1900, tehdy ještě šestnáctiletý, zdědil po smrti svého strýce Alfréda titul vévody sasko-kobursko-gothajského. Stalo se tak, protože jeho bratranec Alfréd, syn vévody Alfréda, spáchal v roce 1899 sebevraždu, a další syn královny Viktorie Arthur, vévoda z Connaught i jeho syn se následnického práva na vévodství vzdali. Prvních pět let vládl za mladého vévodu jako regent Arnošt Hohenlohe-Langenburg (manžel sestřenice Alexandry). Regent vládl pod přísným vedením císaře Viléma II. V roce 1905 dosáhl Karel Eduard potřebného věku a ujal se všech svých pravomocí jako vévoda Carl Eduard. Během první světové války byl jako kontroverzní člen britské královské rodiny podporující nepřátelské Německo zákonem zbaven všech britských šlechtických titulů, řádů a výsad. Jeho postavení v následnictví trůnu Spojeného království Velké Británie a Irska ale zůstala zachována. Když byl na konci první světové války jako další němečtí panovníci sesazen, cítil se dvojnásobně zrazený. Později v roce 1935 se stal členem nacistické strany a SA (Sturmabteilung - hnědé košile). Následujícího roku se zúčastnil pohřbu krále Jiřího V. v uniformě SA, jelikož jeho britské ceremoniální uniformy a róby mu byly zabaveny. Přestože za druhé světové války, na rozdíl od svých synů, v armádě nesloužil. Jeho druhorozený syn Hubertus byl zabit v roce 1943 na východní frontě. V letech 1933 až 1945 byl prezidentem Německého červeného kříže
RodinaV roce 1905 si v Glücksburgském zámku vzal za ženu princeznu Viktorii Adlétu Šlesvicko-Holštýnskou (1885–1970), pár měl tři syny a dvě dcery:
Vývod z předkůSouvisející článkyExterní odkazy
|